Použité prostředky jsou velmi úsporné a laciné, většinou jen škrtne sirkou nad rychle vznětlivými, někdy dokonce samovýbušnými politiky. Pak se téměř sadisticky baví tím, jak nikoliv jen podruhé, ale už řádně obehraný vtip funguje nejen stále, ba dokonce ještě více. Mnoho zábavy prezidentovi musí působit též opožděné samozápaly některých politiků ještě dlouho poté.
Naprosto nepoužita zůstává moudrá rada Zdeňka Jemelíka, že by takovéto prezidentovy výstřednosti měly zůstat bez reakce, ticho by je mělo milosrdně pojmout, už jen proto, že avizovaná případná prezidentova abolice premiéru Babišovi (zatím poslední špílec Miloše Zemana) je těžko prakticky realizovatelná, kvůli nutnému spolupodpisu premiéra. Ten by sice mohl ke spolupodpisu pověřit některého člena vlády, ale i tak je to situace jen těžko představitelná.
Jenomže to by chtělo mnoho přemýšlení, a to předpokládá rozum, v mozku sídlící. Evokuje to vtip, že kdyby se v Parlamentu ocitla mozková mrtvice, moc by si nazařádila.
Je možné, že pointa celého tohoto prezidentem režírovaného skeče v rámci adrenalinové politiky bude podobná závěru starého vtipu o moudrém rabínovi, který po dlouhém studiu pokýval hlavou a řekl: „Život je jako řetězový most.“ Okamžitě se ten výrok začal šířit mezi rabínovými žáky a v dalších soustředných kruzích, a vzbuzoval mnoho vzrušeně pozdvižených obočí a stále hlasitěji vyslovovanou otázku, která se dostala až zpátky k nejbližším rabínovým žákům, a to s takovou intenzitou, že ji nemohli přeslechnout. „Rabi,“ zeptal se ten nejkurážnější, „rabi, řekni – proč jako řetězový most?“ Rabínovy prsty chvíli nakrucovaly jeho vousy do prstýnků, jak rabín usilovně přemýšlel, a pak děl: „No tak tedy ne řetězový most.“
(rp,prvnizpravy.cz,foto:ps)
