Na serveru Ministerstva zahraničí ČR jsem dnes (1. 9.) o tomto incidentu nenašel ani zmínku. Velvyslanectví Ruské federace o něm informovalo v komentáři  22. 8.

A co se můžeme dovědět z našich médií? Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář měl prohlásit, že pomalování sochy je sice vandalstvím, ale pro lidi, kterým socha vadí, má pochopení a nenechá ji očistit. Za pokusem o očištění pomníku prý „budou nějací ruští trollové, kteří vyslyšeli volání ruské ambasády“. Plachta, kterou údajně kvůli ochraně před vandaly nechala kolem sochy nainstalovat Praha 6, vzbuzuje dál kontroverze a emoce. Od pátku 30. 8.  se ji pokusilo strhnout několik lidí. Po posledním zásahu zůstalo kolem pomníku jen lešení bez plachty. Starosta Kolář dostal několik výhrůžek fyzickou likvidací a byla mu přidělena policejní ochrana. Kolář sochu nabídl ruskému velvyslanectví, aby ji umístilo do své zahrady. O budoucnosti pomníku budou zastupitelé Prahy 6 jednat 12. září 2019.

Není poškozování, ničení a bourání pomníků především „český folklór“?

Vždyť například ve Vídni byl na památku rudoarmějců padlých během jejího osvobozování v roce 1945 postaven ještě v témže roce monumentální památník a je udržovaný na náklady města Vídně.

Ale co když nejde o Koněva? Co když nejde ani o Rusko? Není to jen divadlo zastydlých antikomunistů a rusofobů, kteří se hrou na boj proti bývalému režimu, který je potřeba dokončit, snaží zakrýt současné problémy? Není to jen soutěž před domácím publikem o to, kdo je „kovanější zápaďák“?

Není to příprava na listopadový chystaný převrat?