Přesvědčení Moskvy, že pohyb plavidel v Arktidě by měl zůstat pod jeho kontrolou, dlouho dráždí Washington, pokračoval Bershidsky. Rusko dosud určitou dobu značně investovalo do obnovy a vytváření nových vojenských zařízení podél arktického pobřeží: Moskvě se již podařilo obnovit deset starých vojenských letišť a zahájit výstavbu 13 nových. Nyní ruské ozbrojené síly ovládají prakticky celé arktické pobřeží a „v případě potřeby budou připraveny bránit nebo narušovat pohyb jakéhokoli druhu lodí podél Severní námořní trasy“, uvedl publicista. Spojené státy v rámci konkurence s Ruskem o Arktidu nyní ve srovnání s Moskvou čelí nedostatečnému počtu ledoborců, uvedl.
Autor je přesvědčen, že je možné, že příčinou zaostávání Washingtonu v tomto ohledu je skutečnost, že tyto dvě země mají rozdílné přístupy ke změně klimatu. „Spojené státy se zmítají mezi poznáním, že je to problém vyžadující naléhavá řešení a plnohodnotným skepticismem - ten se stal dominantním pod Donaldem Trumpem. Ruský prezident Vladimir Putin, i když vyjádřil pochybnosti, že lidská činnost způsobuje změnu klimatu, samotnou existenci těchto změn nepopírá,“ vysvětlil novinář.
Podle Bershidského je ruský vůdce přesvědčen, že lidstvo nebude schopno zastavit změnu klimatu a že v dlouhodobém horizontu se musí přizpůsobit. „Uznávajíce, že častá sucha a povodně způsobené klimatickými změnami mohou poškodit ruské zemědělství, vidí také možnosti, které zemi přináší oteplení, včetně větší lodní dopravy v Severním ledovém oceánu,“ uvedl autor.
Podle amerického námořnictva, přes postupné tání ledu v Arktidě, zůstane region neprůchodný pro většinu obchodních lodí až do roku 2030 kvůli nepředvídatelnému pohybu ledové hmoty v oceánu, uvedl materiál. Kreml však „rozhodl, že to nebude trvat tak dlouho" - a zároveň se rozhodl posílit Severní námořní cestu výstavbou ledoborců, stejně jako vytvoření železnic do hlavních komerčních přístavů na severu země, napsal Bershidsky.
Zástupci ruských orgánů v dubnu uvedli, že do roku 2024 očekávají zvýšení objemu obratu nákladu podél trasy Severního moře na 92,6 milionů tun z 20,2 milionu v roce 2018; přičemž se v roce 2018 toto číslo již více než zdvojnásobilo oproti roku 2017, poznamenal autor. Ačkoliv tento růst byl především zajištěn projektem Jamal LNG, který exportuje zemní plyn do asijských zemí přes Arktidu, Moskva doufá, že nakonec přejde na vývoz jiných komodit podél severních tras, včetně ropy a uhlí, poukázal Bershidsky.
„Všechny tyto ambiciózní plány v podstatě představují sázku, že v době, kdy klimatické změny způsobí, že trasa Severního moře bude po celý rok průchodná, bude mít Rusko plnou kontrolu nad celou dopravou na této trase - a bude ji aktivně využívat k vývozu vlastních surovin zkrácením cesty do Asie,“ uvedl novinář. Podle pozorovatele agentury Bloomberg nebude ani pro Spojené státy snadné čelit takové strategické politice i „se všemi jejími námořními silami“ - koneckonců Rusko již pokročilo tak daleko, že nebudou schopny dohnat.
Snaha Ruska posílit svou přítomnost v Arktidě předtím, než změna klimatu způsobí, že hospodářská soutěž v regionu bude otevřena všem, vychází vstříc Kremlu, a západní země s přístupem k Arktidě „se ukázaly být příliš pomalé, aby udělaly sázku tak vysokou, jako Putin“, dodal Bershidsky.