Francouzský diplomat Michel Foucher nesdílí názor, že další odložení jednání o přistoupení Albánie a Severní Makedonie by mohlo zhoršit postoj těchto zemí k EU. Dva státy regionu - Chorvatsko a Slovinsko - jsou součástí EU a další dva - Srbsko a Černá Hora - jednají o přistoupení. To znamená, že 75% obyvatel západního Balkánu je již v EU nebo v ní brzy bude. Další čtyři země jsou v situaci „předběžného začlenění“. „Na západní Balkán by se mělo pohlížet obecně, a ne výhradně prostřednictvím prizmatu Albánie a Severní Makedonie,“ vysvětlil v rozhovoru pro polské vydání Euractivu.
 
Rusko je stát, který má s tímto regionem historické vazby, a Moskva zde hraje významnou roli, zejména v energetickém sektoru. Z hospodářského hlediska však EU nadále vede. „Rusko nemá takové ekonomické argumenty jako Brusel. Kromě toho je hlavním cílem Moskvy znemožnit expanzi NATO na další státy,“ dodal.
 
S Čínou je to další příběh. Peking provádí dlouhodobou strategii, jejímž cílem je výrazně zvýšit obchodní přítomnost v Evropě, a to i prostřednictvím Balkánu, nebo, obecněji, prostřednictvím Suezského průplavu. Čína se spoléhá na ekonomiku: v hmotných i nehmotných záležitostech. Huawei otevírá inovační centrum v Bělehradě.

EU je projekt, který funguje ve složitém mezinárodním prostředí. Většina jejích partnerů jsou nedemokratické státy. Dokonce i Spojené státy prosazovaly politiku, která nemá s evropskými hodnotami mnoho společného. Zároveň by si EU měla uvědomit své zájmy na mezinárodní scéně, politické i ekonomické, poznamenal diplomat. Jde o udržení statusu ekonomické síly, například  jako je vývoj nových technologií. Zároveň nelze Číně poskytnout neomezený přístup k evropskému hospodářství. Kromě toho by měla být posílena úloha eura v globálním měnovém rozměru. Příkladem je Německo, které se snaží posílit unijní měnu na mezinárodní scéně.
 
Rusko zase zastupuje Gazprom a Rosneft a následně provádí vývozní operace s plynem v rublech a eurech, čímž obchází výpočty v amerických dolarech. To vše za účelem obejití amerických sankcí. Téměř 40% rezerv centrální banky Ruska se počítá v eurech. A tento trend bysme měli využít, řekl diplomat. Kromě toho musí EU uzavřít ziskové obchodní dohody a řešit bezpečnostní otázky.
 
Myšlenka Evropy od Lisabonu po Vladivostok je nejvíce v zájmu samotné Evropy, je přesvědčen diplomat. „Nyní by však jedním z hlavních úkolů Evropy mělo být navázání vztahů s Ruskem. Jak je možné, že v roce 2019 má Evropa s Ruskem méně intenzivní a slabší vztahy, než během studené války? V roce 1966 generál de Gaulle odletěl do Moskvy, aby se setkal s Brežněvem. Ale neletěl tam, aby podporoval komunistický režim ... “ zdůraznil.

Přičemž se velvyslanec EU v Moskvě nesetkává s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Takhle to nemůže fungovat. Myšlenkou prezidenta Emmanuela Macrona spočívá v tom, aby se pro Rusko nestalo jedinou alternativou spojenectví s Čínou. Moskva udržuje vztahy s celým světem: s Izraelem, s Tureckem, s arabskými státy, s Íránem. Je také členem OSN, vysvětlil.
 
„V této souvislosti je třeba si uvědomit, že úlohou diplomacie je vyjednávat. Neznamená to však automatický souhlas s porušováním zákona. Velmi dobře vím, co se děje na Ukrajině, na Krymu. Politika sankcí se však na jednání Ruska neprojevila a současné dvoustranné vztahy s Moskvou jsou neuspokojivé. Opakuji, že EU stojí před úkolem obnovit bilaterální kontakty s Moskvou,“ shrnul francouzský politik Michel Foucher svůj rozhovor s Euractivem.