Atény hodlají poslat Berlín formální diplomatickou nótu, která požaduje zaplacení miliard eur v reparacích. Rozhodnutí oficiálně vznést tuto „emocionálně nabitou“ záležitost podpořila většina řeckých poslanců, uvedl The Guardian.

Podle listu řecké orgány slíbily zvýšit tlak na Německo, podniknout právní a diplomatické kroky s cílem upozornit každého na zločiny doby brutální nacistické okupace. Tento krok jistě ovlivní veřejný sentiment před klíčovými volbami do Evropského parlamentu.

„Tato nevyřešená otázka musí být vyřešena,“ řekl řecký náměstek ministra zahraničí Marcos Bolaris The Guardianu. Odmítl tak prohlášení německých úředníků, že otázka odškodnění již byla konečně vyřešena.
 
„Pro takové případy existuje mezinárodní právo. Ve všech sporech ji EU zásadně sleduje. Německo může říci, že tento problém byl vyřešen, ale hlavní věc je mezinárodní právo,“ dodal Bolaris.
 
Řecko tvrdě trpělo činy hitlerovských vojsk. V odplatě za hrdinský odpor, který vedlo proti Wehrmachtu místní obyvatelstvo  v letech 1941 až 1944, byly zabity desetitisíce lidí a zničeny celé vesnice. Ke konci okupace zemřelo na hladovění asi 300 tisíc Řeků a židovská komunita v zemi byla téměř úplně zničena, poznamenal deník.
 
Navzdory obvinění z politického oportunismu na pozadí nadcházejících evropských voleb podpořili řečtí poslanci rezoluci, která vyzývá vládu Alexise Tsiprase, aby po Německa žádala o náhradu škody ve výši 300 miliard eur a krátce před tím bylo provedeno komplexní parlamentní vyšetřování nacistických zločinů.
 
Ve zprávě sestavené po pečlivém studiu záznamů z národních archivů Spojených států a Ruska mezirezortní výbor vypočítal, že Berlín dluží Athénám 12 miliard za bezúročný „okupační úvěr“, zejména zabavení zlatých rezerv Řecka, které byly určeny na financování nacistické kampaně v severní Africe. Kromě toho musí 288 miliard eur kompenzovat destrukci, kterou země utrpěla během druhé světové války.

 
Berlín dlouhou dobu uváděl, že Atény kompenzovaly vojenské ztráty v rámci bilaterální dohody z roku 1960, která stanovila výplatu 115 milionů německých marek. Ale poslankyně Sia Anagnostopoulouová, která povede kompenzační kampaň, považuje německé platby za nedostatečné.
 
„Smlouva nezohlednila okupační úvěr nebo reparace… týkali se jednotlivců, obětí nacistů,“ vysvětlilaa Anagnostopuluová. Dodala, že Nizozemsko získalo mnohem větší částku, přestože jejich ztráty byly stokrát menší, než ztráty Řecka.
 
Levicoví řečtí poslanci dlouho argumentovali, že těžká vojenská zkušenost brání rozvoji jejich země. Téma válečných zločinů vzplanulo novou silou po rozpoutání dluhové krize v Řecku na konci roku 2009, kdy Německo, jako evropský pokladník, zavedlo úsporná opatření „udržet insolventní zemi nad vodou“, připomněla publikace.

Na vrcholu krize byla německá kancléřka Angela Merkelová vyobrazena v Řecku v nacistické uniformě. Mnoho obyvatelů dělalo paralely s tím, jak jejich země ztratila svoji suverenitu pod nacisty, poznamenaly noviny.
 
Od té doby se Tsiprasova rétorika stala mnohem zdrženlivější a jeho vztah s Merkelovou je přátelštější. Problematika válečného dluhu však bude pravděpodobně nabírat na obrátkách s blížícími se volbami v Řecku, zdůraznil The Guardian.