Svátek má: Květa

Zprávy

Velikost textu:

Human Rights Watch: Situace s Assangem je pro žurnalistiku nebezpečná!

Human Rights Watch: Situace s Assangem je pro žurnalistiku nebezpečná!

Možné vydání zakladatele WikiLeaks Juliana Assangeho z Velké Británie do USA může mít v digitálním věku nebezpečné důsledky pro novináře.

Ilustrační foto
12. dubna 2019 - 10:15

Varuje tak mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch.

„Pronásledování Juliana Assangeho za činnost často spojenou s vydáváním zpráv veřejného významu, včetně důvěrných nebo tajných informací, může být nebezpečným precedensem pro každou informační organizaci,“ zdůraznila Dina Pokampnerová, hlavní poradkyně organizace.

Podle organizace, některé z akcí, z nichž je Assange obviněn, včetně ukládání šifrovaných chatů, skrývání identity zdrojů a dostupnosti bezpečných cloudových služeb, jsou nedílnou součástí žurnalistiky v moderním světě. Ostatní obvinění, jako je pokus o „vzlom“ hesel, jsou založeny na soukromých důkazech, které zbývá ještě potvrdit.

Ekvádor se rozhodl zamítnout Assangemu diplomatický azyl prý kvůli opakovanému porušení mezinárodních úmluv. Londýnská policie ve čtvrtek uvedla, že Assange byl zatčen na rozkaz vydaný soudem Westminster Magistrates Court dne 29. června 2012 za to, že se nedostavil k soudu.

Ráno 11. dubna byl Assange zadržen na příkazy ze Švédska a USA. Soud v Londýně ho shledal vinným z porušení podmínek kauce a naplánoval následující slyšení případu na 2. května. Spojené státy obviňují Assange z domluvy s bývalým vojákem Chelsea Manningem a publikováním oficiálních dokumentů, které ukradl.

Podle rozhodnutí londýnského soudu musí Spojené státy až do 12. června poskytnout Spojenému království všechny dokumenty týkající se vydání Assangeho.


Ukázal špínu americké politiky

Australský programátor získal celosvětovou slávu v roce 2010. Pak se i ti, kteří se nezajímali o politiku ani o hacking, dozvěděli o skandální politice amerických autorit na portálu WikiLeaks.

Například se svět dozvěděl, že americká vláda sledovala vysoce postavené úředníky OSN a že vlády některých států Blízkého východu požádaly Washington, aby udeřil na Írán.

Na WikiLeaks byla veřejně dostupná videa akcí americké armády v Iráku a Afghánistánu. Takzvaný irácký spis se skládal ze 400 tisíc dokumentů. Snímky, kde se zabíjejí civilisté, informace o vězňech ve věznici Guantánamo, které je považováno za jedno z nejhorších míst na světě, a stovky tisíc dopisů amerických diplomatů se staly veřejnými. Stejně tak WikiLeaks odahlila a zveřejnila masivní špehování amerických tajných služeb nejen amerických občanů.

Dokumenty ukázaly politickou špínu, kterou orwellovsky skrývají oficiální řeči americké administrativy údajných starostí ohledně „lidských práv“, „euroatlantických hodnotách“, „prosazování demokracie“ a, což je právě v Assangeho případě zvláště alarmující, o „svobodě tisku a projevu“. Každému je jasné, že v jeho "trestněprávním" případě se v USA jedná nikoliv o spravedlnost, ale pouhou, ncméně zuřivou "mstu".

A zatímco se ve světě množí protesty novinářských organizací, které se staví za Juliana Assangeho, je český mediální mainstream ohlušujícím způsobem tichý.

(kou, prvnizpravy.cz, hrw.org, foto: arch.)