V USA si mnoho lidí pamatuje, že náměstek bývalého ministra obrany USA Donalda Rumsfelda, Kenneth Adelman - „prominentní osobnost americké diplomatické komunity“ - v roce 2002 předpověděl, že válka proti Iráku na svržení Saddáma Husajna bude „hračka“, píše ve svém článku pro National Interest americký politolog Ted Galen Carpenter. Současný prezident Spojených států Donald Trump se však nevzal poučení z Adelmanové lekce o „pýše a blaženém optimismu“ - přestože vůdce státu v poslední chvíli úder na Írán zrušil, varoval íránské vedení, že „vojenská možnost“ řešení současné krize Washington nevylučuje, zdůraznil analytik. Podle Trumpa, i když Spojené státy nepošlou pozemní jednotky na íránské území a povedou takový konflikt pouze za pomoci letectva a flotily, válka  nebude „trvat příliš dlouho“ a skončí „zničením“ Íránu.

Mezitím historie zná mnoho příkladů válek, které podle obecného názoru politiků a obyčejných občanů měly být bleskově rychlé a jednoduché, ale nakonec se ukázalo, že jsou mnohem zdlouhavější a obtížnější, pokračoval Carpenter. Když se druhdy americký prezident Abraham Lincoln rozhodl reagovat na vystoupení jižních států z USA násilím, zpočátku oznámil nábor dobrovolníků do americké armády na pouhých 90 dní a washingtonská veřejnost byla tak přesvědčena, že v bitvě o Bull-Runu (první velká bitva americké občanské války, která skončila vítězstvím konfederačních sil – pozn. red.) seveřani rozbijí jižany, že stovky lidí přišly na místo bitvy, aby ji osobně sledovaly, jako by sledovaly divadelní představení - někteří si dokonce vzali osvěžení na piknik. Avšak čtyři roky po začátku války v ní zahynulo více než půl milionu Američanů, připomněl expert.

Ostatně v roce 1914 vládlo ve všech hlavních evropských metropolích optimistické přesvědčení, že nastávající konflikt skončí za pár měsíců - a samozřejmě to byla jejich strana, která měla dosáhnout slavné vítězství, poznemenal autor. Situace se však začala znovu vyvíjet v úplně jiném scénáři - předpokládaný „rychlý a relativně nekrvavý“ konflikt se změnil v „zdlouhavou, noční můrů masakru, který pohltil miliony mladých životů, zničil politické systémy Německa, Rakouska-Uherska a Ruska a předpověděl příchod moru fašismu a komunismu,“ zdůraznil.
 
Všechny tyto „chyby“ měly jeden společný rys - přesvědčení, že počáteční fáze konfliktu bude pro budoucnost rozhodující, uvedl Carpenter. Adelman také mýlil: ačkoli přímá vojenská konfrontace Washingtonu se Saddámovými silami se skutečně ukázala pro Američany jako „hračka“  a „zchátralá“ irácká armáda se nemohla postavit proti intervencionistům vedených Spojenými státy, rychlé vojenské vítězství bylo pouze začátkem „těžké bolesti hlavy“. Během několika měsíců začali rebelové bojovat proti americkým okupačním silám a Irák byl zasažen „politickou nestabilitou na pokraji občanské války“. Podle posledních odhadů bylo zabito více než 4 400 vojáků a v rámci americké operace v Iráku bylo vynaloženo více než bilion dolarů. „Není to moc hravá věc," poznamenal ironicky autor.
 
„Proto zní takový alarm v souvislosti s arogantním postojem prezidenta Trumpa k možné válce s Íránem: ukazuje to, že si je předem jistý, že Spojené státy kontrolují související procesy odvetných úderů a zhoršení konfliktu," poukázal Carpenter.  „O stejně nesprávných předpokladech byli přesvědčeni američtí činitelé ve vztahu k Iráku a o několik desítek let dříve - ve Vietnamu. Ale i protivníci, zaostávající za Spojenými státy, pokud jde o konvenční síly a zdroje, mohou mít řadu možností, jak vést asymetrickou válku. A tato strategie se může proměnit v opotřebovací válku, která způsobí Spojeným státům ve vojenském smyslu značné škody. “

Podle autora může být Írán v této oblasti zvláště schopný. Nesmí se opomíjet ani vojenské schopnosti Teheránu - zejména americká armáda hodnotí schopnosti Íránců používat kybernetické útoky, jakož i jejich dieselovou podmořskou flotilu, speciální jednotky a řízené střely jako vážnou hrozbu americké armády, ale Írán může vážně poškodit USA i prostřednictvím sítě politických a vojenských šíitských spojenců na Středním východě.

Teherán udržuje úzké vazby s libanonskýmm Hizballáhem, stejně tak i s několika šíitskými skupinami v Iráku, a například americké jednotky umístěné na iráckém území se mohou rychle stát terčem „nepříjemných útoků“, které skončí oběťmi. Neměli bychom zapomenout na roli, kterou může hrát „rozhněvaná a utlačovaná“ šíitská většina v Bahrajnu - pokud jejich „doutnající nespokojenost s sunnitským režimem sponzorovaným Washingtonem“ rozhoří konflikt v plném rozsahu, bude zde pro Washington těžší udržet základnu flotily Spojených států, napsal politolog.

 
Válka s Íránem nebude snadným úkolem a prezident Trump, s jeho pohrdavžm postoje na toto téma, demonstruje  nezodpovědnost, zdůraznil autor. „Útok na Írán může vést k dlouhé a nákladné noční můře, a to jak z hlediska financí, tak z hlediska krveprolití," dodal varovně Carpenter.