V USA si mnoho lidí pamatuje, že náměstek bývalého ministra obrany USA Donalda Rumsfelda, Kenneth Adelman - „prominentní osobnost americké diplomatické komunity“ - v roce 2002 předpověděl, že válka proti Iráku na svržení Saddáma Husajna bude „hračka“, píše ve svém článku pro National Interest americký politolog Ted Galen Carpenter. Současný prezident Spojených států Donald Trump se však nevzal poučení z Adelmanové lekce o „pýše a blaženém optimismu“ - přestože vůdce státu v poslední chvíli úder na Írán zrušil, varoval íránské vedení, že „vojenská možnost“ řešení současné krize Washington nevylučuje, zdůraznil analytik. Podle Trumpa, i když Spojené státy nepošlou pozemní jednotky na íránské území a povedou takový konflikt pouze za pomoci letectva a flotily, válka nebude „trvat příliš dlouho“ a skončí „zničením“ Íránu.
Mezitím historie zná mnoho příkladů válek, které podle obecného názoru politiků a obyčejných občanů měly být bleskově rychlé a jednoduché, ale nakonec se ukázalo, že jsou mnohem zdlouhavější a obtížnější, pokračoval Carpenter. Když se druhdy americký prezident Abraham Lincoln rozhodl reagovat na vystoupení jižních států z USA násilím, zpočátku oznámil nábor dobrovolníků do americké armády na pouhých 90 dní a washingtonská veřejnost byla tak přesvědčena, že v bitvě o Bull-Runu (první velká bitva americké občanské války, která skončila vítězstvím konfederačních sil – pozn. red.) seveřani rozbijí jižany, že stovky lidí přišly na místo bitvy, aby ji osobně sledovaly, jako by sledovaly divadelní představení - někteří si dokonce vzali osvěžení na piknik. Avšak čtyři roky po začátku války v ní zahynulo více než půl milionu Američanů, připomněl expert.
Všechny tyto „chyby“ měly jeden společný rys - přesvědčení, že počáteční fáze konfliktu bude pro budoucnost rozhodující, uvedl Carpenter. Adelman také mýlil: ačkoli přímá vojenská konfrontace Washingtonu se Saddámovými silami se skutečně ukázala pro Američany jako „hračka“ a „zchátralá“ irácká armáda se nemohla postavit proti intervencionistům vedených Spojenými státy, rychlé vojenské vítězství bylo pouze začátkem „těžké bolesti hlavy“. Během několika měsíců začali rebelové bojovat proti americkým okupačním silám a Irák byl zasažen „politickou nestabilitou na pokraji občanské války“. Podle posledních odhadů bylo zabito více než 4 400 vojáků a v rámci americké operace v Iráku bylo vynaloženo více než bilion dolarů. „Není to moc hravá věc," poznamenal ironicky autor.
„Proto zní takový alarm v souvislosti s arogantním postojem prezidenta Trumpa k možné válce s Íránem: ukazuje to, že si je předem jistý, že Spojené státy kontrolují související procesy odvetných úderů a zhoršení konfliktu," poukázal Carpenter. „O stejně nesprávných předpokladech byli přesvědčeni američtí činitelé ve vztahu k Iráku a o několik desítek let dříve - ve Vietnamu. Ale i protivníci, zaostávající za Spojenými státy, pokud jde o konvenční síly a zdroje, mohou mít řadu možností, jak vést asymetrickou válku. A tato strategie se může proměnit v opotřebovací válku, která způsobí Spojeným státům ve vojenském smyslu značné škody. “
Válka s Íránem nebude snadným úkolem a prezident Trump, s jeho pohrdavžm postoje na toto téma, demonstruje nezodpovědnost, zdůraznil autor. „Útok na Írán může vést k dlouhé a nákladné noční můře, a to jak z hlediska financí, tak z hlediska krveprolití," dodal varovně Carpenter.