Obchodníci se sýrem a melouny, důchodci, prodejce oliv, ženy v domácnosti při pití kávy, a starosta obce, vstřebávají analýzu nezaplacených účtů - ti všichni se shodují, že prezident země Emmanuel Macron je podvedl, uvedl The New York Times.

„Ach, to je fakt velmi dobrá vláda!" zvolá prodávající oliv Fernand Aso z městečka Civre ve střední Francii. „Velmi dobrá vláda pro bohaté, která vyhání chudé na ulici! Pro ty, kteří skutečně pracují, tato vláda není moc dobrá. "
 
V tomto městě, kde dříve  většinou většinou podporovali socialisty, se tentokrát rozhodli vsadit na bývalého „zázračného bankéře". Bez vztahu ke „starým“ stranám, se před téměř jeden a půl rokem Macron verval do stagnující francouzské politické scény ve věku 39 let, a slibovat vytáhnout zemi z dlouhodobé stagnace ekonomiky.
 
To, že Francouzi byli ochotni dát pak málo známému Macronovi šanci projevit se, věnovat mu jeho čas, zdá se, je již na ústupu.Macron se Francouzům přejedl, a to nejen v této venkovské oblasti a okolních Poitiers. Od vesnic do starobylých měst z bílého vápence, slunečnicových polí a v městských oblastech, je pohled na Macrona zhruba stejný - negativní.
 
Jestli lze věřit nedávným průzkumy veřejného mínění, popularita Macrona klesla natolik, že dokonce překonala v době jeho pádu jeho nešťastného předchůdce socialistu Francoise Hollanda. Podle nedávno zveřejněných údajů aktivitu Macrona schválilo pouze 19% Francouzů, zatímco 60% voličů považuje úspěchy jeho funkčního období za „negativní“.
 
V Civre a jeho okolí - stejně jako všude jinde – začali mít Francouzi k Macronovi mnohem horší vztah. „Nejprve jsem si myslela: Ano, je mladý a energický," vzpomíná servírka Anaïs  Bonetatová. „Ale teď vidím, že prostě jedná sjen podle sebe, aniž by se o náš názor zajímal."
 
Přičemž Macrona respektují na světové scéně, kde se sám umístil do pozice „nepostradatelné alternativy proti ignorantskému populismu“. „Nicméně, doma mladého prezidenta média pokřtila média a příznivci za krále bohů Jupitera, částečně v důsledku úleku z jeho sebevědomí, částečně díky bleskově rychlému vzletu - velmi rychle a velmi hluboko klesl,“ uvedly noviny.
 
Jeho pokles může skrývat mnohem větší nebezpečí pro liberální demokracii v Evropě, neboť francouzský vůdce s jeho proevropskou politiky se pózuje jako sloup proti nacionalistickým silám zmítající Evropskou unií.
 
Krajně pravicová strana „National Union“, dříve známá jako „Národní fronta“, čekají na svou příležitost, vzhledem k tomu, že se v průzkumech veřejného mínění ocitá na druhé místo za Macronovým hnutím. „Obávám se, že radikálové využijí této situace,“ přiznal se starosta města Saint-Maurice-la-Clouére Michel Pain.
 
Kromě toho řada mini skandálů letos v létě také nepřispěla k růstu Macronovy popularity, ale problém nespočívá jen v jeho obrazu - je to mnohem více předmětnější.

Člověk má pocit, že reformy jsou protržní expres reformy Macrona, zejména reforma zákoníku práce, výrazný pokles daně na luxus a likvidace výsadního postavení železničních dělníků, nesměřovaly ku prospěchu běžných Francouzů.
 
Francouzi, kteří nepatří k elitě, si stěžují, že Macron dělá z Francie „více kapitalistickou“ zemi, zapomínaje na zásady rovnosti a bratrství v zájmu dobrého bytí bohatých.
 
Navíc, i přes půl roku probíhající reformy se nezaměstnanost sotva pohnula, nyní činí v regionu  9%. Současně ekonomika roste jen mírně -  okolo 1,7% ročně.
 
„Lidé už nevěří, že by přinesl něco nového ve své funkcí,“ řekl pracovník Francouzského institutu pro výzkum veřejného mínění Frédéric Dabi. „A veřejnost se stala velmi náročná. Jeho reformy jsou považovány za nespravedlivé. Lidé si myslí, že většina z nich nemá prospěch."
 
Macronovi obránci však poukazují na skutečnost, že francouzský prezident se dívá do budoucnosti a dělat případné vývody je ještě brzy.

„Neříkali jsme, že ke změně v zemi dojde za jeden a půl roku,“ tvrdí zástupce Macronova hnutí „Republika jde vpřed“, Stanislas Guerini. „Pokud skutečně chceme změnit naši zemi, tak na důkladné reformy potřebujeme čas."
 
Rovněž poukázal na „slabé náznaky“, že tento Macronův program začíná nést své ovoce, neboť do výrobních programů se začalo zapisovat o40% více mladých lidí, k pracovním soudům jde o 15% případů méně než v minulosti, a do programu přípravy zaměstnanců bylo investováno 15 miliard eur.
 
Přesto mnozí věří, že celé břemeno hospodářského rozvoje spadlo na chudší část stárnoucí populace. „Macronovi to nevyšlo a jeho doba skončila," řekl Michel Pain. „Neexistují žádné výsledky. Z hlediska nezaměstnanosti nedošlo k žádnému zlepšení. Reindustrializace Francie se nekoná."

 
Permanentní stížnosti na francouzské vůdce - že je arogantní, nenaslouchá chudým, je despota a jeho politika jde ve prospěch převážně bohatých – se navzájem na sebe skládají.
 
„Když máte nepříznivý názor na politiku, potvrdí to každý detail. Vytváří se špatná atmosféra," řekl Jean-Michel Clément, člen francouzského národního shromáždění.
 
„Pokud jde o mě, tak se čím dál více vzdaluje od lidí,“ říká bývalý zaměstnanec telefonní společnosti, Jean-Marie Peña. „Znám mnoho lidí, kteří litují, že za něho hlasovali."
 
Mezi těmito lidmi je ředitel hudební školy v Montmorillonu Bernard Blanche. „Je v něm duch roajalismu," řekl. Jednou v rozhovoru prohlásil, že Francouzům chybí král - zapomněl dodat, že ho také popravili.
 
„S ním nelze souhlasit," shrnul Blanchet. „Jedna věc je jasná: Podruhé za něj hlasovat už nebudu."