V článku je z písmenek poskládáno: „Americká mateřská letadlová loď USS Carl Vinson je na historické návštěvě Vietnamu, připlula do přístavu Danang, kde byla za vietnamské války americká základna. Návštěva ukazuje prohlubující se vojenské svazky a podle expertů je to i vzkaz Číně, aby krotila své choutky na sporná území.“
V článku je dále uvedeno: „…Letadlová loď do Vietnamu připlula v rámci americké aktivity za svobodu plavby, kdy americká plavidla proplouvají oblastmi v Jihočínském moři, na které si dělá nárok Peking. Po návštěvě loď odpluje do sporných oblastí. Mezi ně patří i Paracelské ostrovy, na které uplatňují nároky Čína i Vietnam. USA tvrdí, že nestojí na straně žádné země, ale hájí možnost volné plavby v oblasti, kudy vedou klíčové námořní cesty.“
Jeden z komentářů jízlivě dodává: „Čínu postavily na nohy nenažrané korporace západního světa…“
Vize budoucnosti
Na toto téma jsem minulý rok napsal: „…Z námořního hlediska mocenský vliv Číny dosáhne v příštích desetiletích úrovně srovnatelné s japonskou námořní expanzí za 2.světové války až do blízkosti Austrálie v jižním směru, východním směrem k souostroví Severní Mariany (USA), severním směrem bude Čína omezena teritoriem Japonska a Ruska. Jaký bude status Japonska, Koreje a Vietnamu je v celku nepodstatné, protože Čína bude vojensky dominantní. …Japonsko čeká v dalších desetiletích zvýšení zbrojních výdajů nejméně o třetinu, aby si zajistilo (vůči Číně) nejzákladnější obranyschopnost.
Nelze vyloučit, že vojenská síla Vietnamu může výrazně vzrůst jako určitá protiváha vůči Číně. Nepůjde ale o nic jiného, než o zvýšení odolnosti vietnamských defenzivních vojenských arzenálů. K tomu bude Vietnam potřebovat „sponzoring“ – dodávky vojenské techniky za přiměřené ceny. Kupodivu, na tom by se mohly v budoucím období shodnout Rusko i s USA. Velmi dlouhé pobřeží Vietnamu může být ideální základnou proti čínskému námořnímu vlivu v oblasti.
V příbřežních mořích Asie získá Čína dominantní vliv. Zabezpečí si námořní dopravní trasu z Číny podél Vietnamu kolem Indie do Arabského moře a Indického oceánu, do Středozemního moře a k pobřeží Afriky. Proto čínské námořnictvo bude (v roce 2017 již je) trvale druhým největším co do počtu bojových hladinových plavidel po loďstvu USA.
K letadlové lodi Liaoning (2012) přibude další loď (2018 – 2019) tzv. první generace vycházející z ruské konstrukce. Autor předpokládá, že tyto letadlové lodě se stanou postupem času cvičnými námořními jednotkami tzv. 2 linie. Již dnes Liaoning funguje především jako cvičná loď, aby se námořníci naučili zvládat provoz letadlové lodě. Do první linie budou v dalších letech zařazeny čínské letadlové lodě vlastní konstrukce. Lze očekávat, že Čína postaví minimálně 6 jednotek.“ (František Roček, Bombardovat nemocnice je normální, Ústí n.L. 2017, kapitola 20.4. Námořní zbrojení – úkol č. 1.)
Roček: Bombardování nemocnic a střílení novinářů je normální
V článku se dále píše, že loď připlula do Danangu v době, kdy Čína oznámila, že navyšuje svůj vojenský rozpočet o 8 procent na 1,11 biliónu jüanů (3,6 biliónu korun). Že navyšuje Čínská lidová republika vojenský rozpočet nás trápit nemusí. Všichni, kteří chtějí zůstat v mezinárodní politice „in“, zvedají vojenské rozpočty.
Jisté je, že Carl Vinson přijel na bezvýznamnou politicko-turistickou návštěvu. Má asi stejný význam jako nápad, že by USA měla přijmout zákon umožňující kontakty na vládní úrovni a cesty na ostrov Tchaj-wan.
Neboť v souvislosti s tím se objevila 5. března 2018 zpráva, že Čína nebude tolerovat tendence k osamostatnění Tchaj-wanu, protože cílem Číny je znovusjednocení s ostrovem.
Další osud monster?
V jednom z internetových komentářů byla řečnická otázka: „Jaká je v dnešní době bojová životnost tak pěkného velkého cíle?“
Vize budoucnosti podle pesimistů letadlovým lodím jako je Carla Vinsona budoucí časy nepřejí, ale spíše dojde pouze ke změně strategie využití těchto kolosů.
Oceány jsou příliš velké (a tudíž nepřehledné) i přes všechny průzkumné družice kdesi tam nahoře mezi anděly. Proto letadlové lodi budou důležitou otázkou flotil i nadále. Ale dřívější představy, že budou letadlové lodě asistovat při útocích na pobřeží, již neplatí. Přiblížit se k pobřeží na menši vzdálenost než na několik set kilometrů bude v oblastech s technicky zdatným protivníkem (jako s Čínou nebo Ruskem) sebevražedné.
Poklesne význam pilotovaných strojů. Na klasické letadlové lodi budou za méně než 10 let desítky dronů ve funkci průzkumných a úderných (bombardovacích) letounů. Neboť stálé vzrůstá pravděpodobnost sestřelení letounu.
Proto v případě budoucích konfrontací s technicky zdatnými protivníky lze do budoucna očekávat, že až 80 % bombardovacích útoků provedou drony. Pilotované letouny budou spíše v roli velitelských letounů pro roje dronů.
Ztráty dronů v akci proti technicky zdatnému protivníkovi budou vysoké. Nelze vyloučit, že letadlovou loď bude muset doprovázet transportní loď se záložními drony, aby mohlo docházet k jejich průběžnému doplňování.
Flotily ale budou stále více působit jako nosiče stovek raket resp. střel s plochou drahou letu, které jsou nejlacinější jednorázovou variantu úderu proti nepříteli. Stejnému riziku budou vystaveny ale také nosiče střel – útočící lodě.
Jisté je, že do krizových oblastí poblíž Číny (mezi ně patří i Paracelské ostrovy) by se v případě ostré krize americké letadlové lodi neodvážily. Byly by příliš blízko dosahu protilodních střel.
V článku je dále uvedeno: „…Letadlová loď do Vietnamu připlula v rámci americké aktivity za svobodu plavby, kdy americká plavidla proplouvají oblastmi v Jihočínském moři, na které si dělá nárok Peking. Po návštěvě loď odpluje do sporných oblastí. Mezi ně patří i Paracelské ostrovy, na které uplatňují nároky Čína i Vietnam. USA tvrdí, že nestojí na straně žádné země, ale hájí možnost volné plavby v oblasti, kudy vedou klíčové námořní cesty.“
Jeden z komentářů jízlivě dodává: „Čínu postavily na nohy nenažrané korporace západního světa…“
Vize budoucnosti
Na toto téma jsem minulý rok napsal: „…Z námořního hlediska mocenský vliv Číny dosáhne v příštích desetiletích úrovně srovnatelné s japonskou námořní expanzí za 2.světové války až do blízkosti Austrálie v jižním směru, východním směrem k souostroví Severní Mariany (USA), severním směrem bude Čína omezena teritoriem Japonska a Ruska. Jaký bude status Japonska, Koreje a Vietnamu je v celku nepodstatné, protože Čína bude vojensky dominantní. …Japonsko čeká v dalších desetiletích zvýšení zbrojních výdajů nejméně o třetinu, aby si zajistilo (vůči Číně) nejzákladnější obranyschopnost.
Nelze vyloučit, že vojenská síla Vietnamu může výrazně vzrůst jako určitá protiváha vůči Číně. Nepůjde ale o nic jiného, než o zvýšení odolnosti vietnamských defenzivních vojenských arzenálů. K tomu bude Vietnam potřebovat „sponzoring“ – dodávky vojenské techniky za přiměřené ceny. Kupodivu, na tom by se mohly v budoucím období shodnout Rusko i s USA. Velmi dlouhé pobřeží Vietnamu může být ideální základnou proti čínskému námořnímu vlivu v oblasti.
V příbřežních mořích Asie získá Čína dominantní vliv. Zabezpečí si námořní dopravní trasu z Číny podél Vietnamu kolem Indie do Arabského moře a Indického oceánu, do Středozemního moře a k pobřeží Afriky. Proto čínské námořnictvo bude (v roce 2017 již je) trvale druhým největším co do počtu bojových hladinových plavidel po loďstvu USA.
K letadlové lodi Liaoning (2012) přibude další loď (2018 – 2019) tzv. první generace vycházející z ruské konstrukce. Autor předpokládá, že tyto letadlové lodě se stanou postupem času cvičnými námořními jednotkami tzv. 2 linie. Již dnes Liaoning funguje především jako cvičná loď, aby se námořníci naučili zvládat provoz letadlové lodě. Do první linie budou v dalších letech zařazeny čínské letadlové lodě vlastní konstrukce. Lze očekávat, že Čína postaví minimálně 6 jednotek.“ (František Roček, Bombardovat nemocnice je normální, Ústí n.L. 2017, kapitola 20.4. Námořní zbrojení – úkol č. 1.)
Roček: Bombardování nemocnic a střílení novinářů je normální
V článku se dále píše, že loď připlula do Danangu v době, kdy Čína oznámila, že navyšuje svůj vojenský rozpočet o 8 procent na 1,11 biliónu jüanů (3,6 biliónu korun). Že navyšuje Čínská lidová republika vojenský rozpočet nás trápit nemusí. Všichni, kteří chtějí zůstat v mezinárodní politice „in“, zvedají vojenské rozpočty.
Jisté je, že Carl Vinson přijel na bezvýznamnou politicko-turistickou návštěvu. Má asi stejný význam jako nápad, že by USA měla přijmout zákon umožňující kontakty na vládní úrovni a cesty na ostrov Tchaj-wan.
Neboť v souvislosti s tím se objevila 5. března 2018 zpráva, že Čína nebude tolerovat tendence k osamostatnění Tchaj-wanu, protože cílem Číny je znovusjednocení s ostrovem.
Další osud monster?
V jednom z internetových komentářů byla řečnická otázka: „Jaká je v dnešní době bojová životnost tak pěkného velkého cíle?“
Vize budoucnosti podle pesimistů letadlovým lodím jako je Carla Vinsona budoucí časy nepřejí, ale spíše dojde pouze ke změně strategie využití těchto kolosů.
Oceány jsou příliš velké (a tudíž nepřehledné) i přes všechny průzkumné družice kdesi tam nahoře mezi anděly. Proto letadlové lodi budou důležitou otázkou flotil i nadále. Ale dřívější představy, že budou letadlové lodě asistovat při útocích na pobřeží, již neplatí. Přiblížit se k pobřeží na menši vzdálenost než na několik set kilometrů bude v oblastech s technicky zdatným protivníkem (jako s Čínou nebo Ruskem) sebevražedné.
Poklesne význam pilotovaných strojů. Na klasické letadlové lodi budou za méně než 10 let desítky dronů ve funkci průzkumných a úderných (bombardovacích) letounů. Neboť stálé vzrůstá pravděpodobnost sestřelení letounu.
Proto v případě budoucích konfrontací s technicky zdatnými protivníky lze do budoucna očekávat, že až 80 % bombardovacích útoků provedou drony. Pilotované letouny budou spíše v roli velitelských letounů pro roje dronů.
Ztráty dronů v akci proti technicky zdatnému protivníkovi budou vysoké. Nelze vyloučit, že letadlovou loď bude muset doprovázet transportní loď se záložními drony, aby mohlo docházet k jejich průběžnému doplňování.
Flotily ale budou stále více působit jako nosiče stovek raket resp. střel s plochou drahou letu, které jsou nejlacinější jednorázovou variantu úderu proti nepříteli. Stejnému riziku budou vystaveny ale také nosiče střel – útočící lodě.
Jisté je, že do krizových oblastí poblíž Číny (mezi ně patří i Paracelské ostrovy) by se v případě ostré krize americké letadlové lodi neodvážily. Byly by příliš blízko dosahu protilodních střel.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
