„Ankara vzkázala svému vyslanci NATO, aby nepodepsal plán a zaujal tvrdý postoj na schůzkách a soukromých jednáních a požadoval, aby aliance v oficiálním prohlášení uznala kurdské národní síly sebeobrany (YPG) jako teroristy," uvádí se v prohlášení.
Vyslanci NATO se snaží získat formální souhlas všech 29 zemí, které jsou členy aliance, ohledně „vojenského plánu na ochranu Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska v případě ruského útoku“.
NATO příští týden pořádá summit k 70. výročí v Londýně a spor mezi Ankarou a Washingtonem ohledně turecké ofenzívy v severní Sýrii proti milicím YPG, které považuje za teroristy se spojením s kurdskými militanty na turecké půdě, trvá.
„Turci berou Východoevropany jako rukojmí a blokují schválení tohoto vojenského plánu, dokud nedostanou ústupky," řekl agentuře Reuters jeden z diplomatických zdrojů.
Vyslanci NATO se snaží získat formální souhlas všech 29 zemí, které jsou členy aliance, ohledně „vojenského plánu na ochranu Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska v případě ruského útoku“.
NATO příští týden pořádá summit k 70. výročí v Londýně a spor mezi Ankarou a Washingtonem ohledně turecké ofenzívy v severní Sýrii proti milicím YPG, které považuje za teroristy se spojením s kurdskými militanty na turecké půdě, trvá.
„Turci berou Východoevropany jako rukojmí a blokují schválení tohoto vojenského plánu, dokud nedostanou ústupky," řekl agentuře Reuters jeden z diplomatických zdrojů.
Druhý zdroj označil chování Turecka jako „rušivé“, když se NATO snaží ukázat, že je sjednoceno poté, co americký prezident Donald Trump vyjádřil skepticismus vůči alianci a francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že NATO zažívá „mozkovou smrt“.
Bez souhlasu Ankary bude pro země NATO obtížnější v krátké době rozšířit své síly v Polsku a Pobaltí.
Ruský prezident Vladimir Putin již dříve označení „ruská hrozba“ ohodnotil jako neopodstatněné.
