„Pokud to Dánsko neschválí ... půjdeme podle dánské ekonomické zóny," řekl předseda Gazpromu Viktor Zubkov na moskevském energetickém fóru.
„Pokud Dánsko odepře povolení, bude projekt nákladnější a bude trvat déle,“ uvedl a kritizoval kodaňský postoj, protože plynovod poskytne „plyn pro celou Evropu“.
Výstavba plynovodu vyvolala obavy z rostoucí závislosti západní Evropy na ruském plynu.
Rovněž plynovod vzbuzuje obavy, že Moskva bude schopna zvýšit tlak na Ukrajinu, protože Evropa bude méně závislá na zemi, pokud jde o dodávky.
Zastánci plynovodu - v čele s Německem, největší ekonomikou EU - tvrdí, že plynovod bude poskytovat spolehlivé dodávky za přijatelnou cenu.
Gazprom v úterním prohlášení prohlásil, že plynovod je z 83 procent dokončen a bylo položeno už více než 2 000 kilometrů.
Ruský ministr energetiky Alexander Novak na stejném fóru uvedl, že stále počítá s udělením dánského souhlasu.
„Nevidíme žádný základ, který by takové povolení nedal,“ řekl Novak.
Polovinu projektu 9,5 miliard euro (10,6 miliard USD) financuje společnost Gazprom a zbytek pokrývají nákladů její evropští partneři: německá Wintershall a Uniper, anglo-nizozemský Shell, francouzská Engie a rakouská ÖMV.
Americký prezident Donald Trump hrozí, že zasáhne Nord Stream 2 a ti, kteří jsou k němu vázáni sankcemi, tvrdí, že Německo se stalo "rukojmí Ruska".