Americký velvyslanec Richard Grenell je v Německu už devět měsíců a není příliš populární kvůli svým kritickým názorům vůči Německu, především kritika zapojení Německa do výstavby plynovodu Nord Stream-2 vyvolaly reakce německých politiků typu, že „Německo není americkým protektorátem“.
V rozhovoru pro nedělní Die Welt pokračoval v kritice Německa: Německo nedodržuje požadavky NATO na zvýšení výdajů na obranu a podporuje "Nord Stream-2", a přitom by Německo mohlo tlačit na Moskvu.
V rozhovoru pro německý deník Die Welt Richard Grenell poznamenal, že v některých oblastech se vztahy mezi Berlínem a Washingtonem nyní prohlubují, ale pro další rozvoj vztahů musíme být upřímní..
„Musíme se dostat z komfortní zóny a řešit kontroverzní otázky, jako je například neschopnost Německa splnit slib NATO," řekl Richard Grenell a připomněl, že Německo tyto sliby neudělalo Spojeným státům, ale, „nejlepší obranné alianci na světě" .
Záměr Německa zvýšit výdaje na obranu na 1,5% HDP do roku 2024 považuje americký velvyslanec za nedostatečný, protože podle požadavků NATO by výdaje měly činit 2% HDP. To není požadavek USA, ale závazek partnerů v transatlantické alianci, zdůraznil Grenell.
„Musíme se dostat z komfortní zóny a řešit kontroverzní otázky, jako je například neschopnost Německa splnit slib NATO," řekl Richard Grenell a připomněl, že Německo tyto sliby neudělalo Spojeným státům, ale, „nejlepší obranné alianci na světě" .
Záměr Německa zvýšit výdaje na obranu na 1,5% HDP do roku 2024 považuje americký velvyslanec za nedostatečný, protože podle požadavků NATO by výdaje měly činit 2% HDP. To není požadavek USA, ale závazek partnerů v transatlantické alianci, zdůraznil Grenell.
„Amerika připomíná svému skvělému aliančnímu partnerovi, že nyní není čas na oslabování NATO," vysvětlil americký velvyslanec.
„Rusko je blízko, mělo by být všem jasné, že NATO musí být nyní posíleno," řekl Grenell v rozhovoru, „Německo může uplatnit svůj vliv na Rusko."
Jak vysvětluje diplomat, Angela Merkelová mohla upozornit, že s takovým chováním Ruska a všemi jeho "škodlivými činy" Německo již nemůže Moskvu podporovat a místo toho Moskvě umožní větší vliv nákupem ruského plynu.
Podle amerického velvyslance je pro USA dobré, aby Evropa byla silná a jednotná. Washington chce, aby Evropa byla sjednocená, ale dokázala se rychleji rozhodovat. Německo z jeho pohledu je v tomto smyslu klíčovou zemí.
Co se týče smlouvy INF, Spojené státy smlouvu nevypověděly jednostranně, ale Rusko po mnoho let porušovalo podmínky dohody, zdůraznil Richard Grenell. V tomto ohledu Washington opakovaně požádal Německo, aby "kvůli těmto porušením zvýšilo tlak na Rusko".
„Pokud je Německo skutečně znepokojeno ruskými jadernými zbraněmi, nemělo by se pak vzdávat svého vlivu na Moskvu tím, že bude kupovat ruský plyn?", pokračoval v kritice americký velvyslanec.
Velvyslanec také upozornil na skutečnost, že Spojené státy byly proti "Nord Stream - 2" ještě předtím, než měly příležitost prodávat zkapalněný plyn. Washington už dlouho doporučoval diverzifikaci evropských zdrojů energie.
Samozřejmě, že Amerika se pokusí prodat své vlastní výrobky, připouští Grenell: „Máme rádi obchod a kapitalismus, nikdo nás nemůže překvapit." Současně zdůraznil, že Spojené státy a Německo jsou partnery. „Máme stejný pohled na svět. Věříme v demokracii, kapitalismus a lidská práva, " řekl americký velvyslanec.
Jak vysvětlil Grenell, Washington není v Evropě proti ruskému plynu jako takovému, ale „jsme proti příliš velkému množství ruského plynu, což dělá naše partnery závislými."
USA nebyly proti prvnímu Nord Streamu, ale podle Washingtonu je "Nord Stream-2" už příliš. Americký velvyslanec také připomněl, že během posledních 12 let Rusko zastavilo čtyřikrát dodávky plynu v zimě (velvyslanec zapomněl dodat, že šlo o spor a loupeže plynu Ukrajinou - pozn.red.).
„Spoléhat se na ruské ujištění je stejně naivní, jako věřit Huaweii, že Čína neukradne žádné tajemství," řekl Grenell.
Navíc vysvětlil, že "Trumpova doktrína" se nadále formuje a rozvíjí a její podstatou je oboustranný přístup k problému. K tomu dochází v případě Venezuely, Severní Koreje, Ruska a Íránu.
„Americká reakce byla mrkev a bič," říká americký velvyslanec v Německu. "Nejprve jsme použili měkké páky tlaku, které jsou k dispozici americké vládě, naše hospodářská politika doprovází naši zahraniční politiku. Zavádíme nejtěžší možné sankce a současně nabízíme jednání, abychom zjistili, zda se změní postavení některých států."
Z pohledu Grenella dosud tento přístup fungoval pro Severní Koreu a částečně se jednalo ve Venezuele. „S Ruskem se to zatím nepodařilo, ale nadále vyvíjíme tlak a současně nabídneme jednání. Sankce proti Íránu jsou stejné, " dodal americký velvyslanec v rozhovoru pro Die Welt.
(rp,prvnizpravy.cz,welt,foto:arch.)
