Evropská Unie a projekt Východního partnerství, návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli, jaderné zbraně v Íránu a izolace Běloruska. To je jen velmi stručný výčet témat, která jako by spolu nijak nesouvisela. Vsadíme-li však do této rovnice o několika neznámých konkrétní kroky a diplomatická vyjádření souvislost je téměř děsivá.
    
Příští týden se v Praze uskuteční summit Evropské unie, který by měl mimo jiné odstartovat tzv. Projekt Východního partnerství – tedy politicko-ekonomickou spolupráci, se zeměmi, u nichž zatím není reálný časový výhled pro jejich plnohodnotné členství v Evropské unii, ale s nimiž je z hlediska zájmů EU vhodné spolupracovat na provázanější bázi. Jedná se o šest postsovětských zemí - Bělorusko, Ukrajinu, Gruzii, Moldavsko, Arménii a Ázerbájdžán. Tedy o země, kde má své silné ekonomické a tím i politické zájmy Ruská federace.

Na pražském summitu kde má být Východní partnerství slavnostně zahájeno, však bude chybět běloruský prezident a to přesto, že od České republiky, jako předsednické země EU dostal na summit oficiální pozvání. Možná je zbytečné připomínat, že právě Alexandr Lukašenko svého času dostal celoevropský zákaz vstupu na území států EU pro potlačování a věznění svých politických odpůrců. Zákaz Evropská unie zrušila v okamžiku, kdy pod mezinárodním tlakem Lukašenko politické vězně propustil na svobodu a vznikl tak i prostor pro opatrnou nabídku ke spolupráci, právě ve formě „Východního partnerství“.

A je to právě běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který prohlásil, že jeho země má zájem na realizaci dohod, uzavřených s Íránem, když řekl, že „…splníme sliby, které jsme dali prezidentu Mahmudu Ahmadinedžádovi a věříme v další spolupráci mezi našimi zeměmi“. Tyto Lukanšenkovy sliby jsou však poněkud nebezpečné, protože Bělorusko hodlá Teheránu dodávat taktické rakety ruské výroby Iskander-M, prvky moderních systémů protivzdušné obrany, řídících systémů, ale také palební systémy a běžné konvenční zbraně.

Raketové systémy „Iskander-M“ jsou přitom obecně považovány za vysoce efektivní zbraně. Rakety mohou nést až 700 kg výbušniny, a podle některých údajů mohou být použity také jako nosiče jaderných zbraní. Doletový rádius systému „Iskander“ je pak 460 km, což v případě jejich odpálení z Íránu znamená přímé ohrožení Izraele. Ruský expert pro strategické jaderné zbraně Vladimír Dvorkin v této souvislosti upozornil, že Írán získá jadernou bombu do jednoho, maximálně však do dvou let. Přitom, podle něho, jediné co zatím Teheránu schází je obohacený uran, který je pro výrobu jaderných zbraní nezbytný.

Je to však jen pár dní, kdy Severní Korea oznámila, že na svém původně odstaveném jaderném reaktoru opět začala s regenerací vyhořelého jaderného paliva. Díky tomu bude možné získat obohacené plutonium, které může být užito k výrobě jaderných zbraní. V oficiálním prohlášení severokorejského ministerstva zahraničí bylo uvedeno, že "…regenerace vyhořelých palivových tyčí z pilotní atomové elektrárny začala," s tím že „tento vývoj přispěje k posílení obranného jaderného odstrašování, aby země mohla čelit rostoucím vojenským hrozbám "nepřátelských sil." Jasnější deklaraci si lze jen těžko představit.

Byť hypoteticky a spekulativně, ale přeci jen, pak může dojít k tomu, že se KLDR rozhodne podpořit Írán a dodá mu tolik potřebné plutonium. Podle amerického ministra obrany Roberta Gatese by vojenský úder na Írán, jeho jaderný program pouze přesunul do ilegality. Proto Robert Gates navrhuje, aby Spojené státy mnohem více spolupracovali se svými spojenci ve věci zpřísnění mezinárodních sankcí vůči Íránu, především by měly pokračovat v partnerských vztazích s Ruskem, hlavně v oblasti protiraketové obrany a zesílení hospodářské i diplomatické izolace Íránu.

Do toho přichází oficiální pozvání Alexandra Lukašenka na pražský summit EU o Východním partnerství a věta vicepremiéra pro evropské záležitosti v demisi Alexandra Vondry o tom, že je přesvědčen, že i Bělorusku se podaří zavést demokracii a tržní ekonomiku, jako základní předpoklad pro jeho zapojení do evropských struktur.

A toto vše se odehrává bezprostředně před návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a zahájení evropského projektu Východního partnerství…  



Milan Řepka