Především lék s názvem viagra je přípravek k řešení problémů s erekcí, který ženy, alespoň tedy pokud vím, nemají. Ona už sama historie vývoje viagry je trochu komická. Sildenafil, účinná látky viagry, byl totiž původně klinicky testován jako lék na vysoký tlak a anginu pectoris. Účinek na tyto cílové choroby sice nebyl nic moc, zato pacienti měli po podání léku erekci. Sice to tak trochu ukazuje, že zase není žádný až tak velký rozdíl mezi současnou farmaceutickou a lékařskou vědou a středověkou alchymií ale nový úžasný produkt byl na světě a peníze se žačaly sypat. Ovšem sildenafil, jako blokátor fosfodiesterázy také má řadu vedlejších účinků. Kromě jiného to s Vámi může seknout ještě než dojde na využití nově získané erekce. Každopádně jde o léčbu funkční poruchy, vezmete si prášek a do hodinky můžete.

Jenže u žen nejde o funkční poruchu jako u mužů. Jde spíš o pokus chemicky ovlivnit samotný chuť na sex, tedy apetenci. Nejde o lék který si vezmete hodinu před sexem a je všechno OK. Flibanserin, který byl původně vyvinut jako antidepresivum, by musela žena brát týdny, aby nějaký účinek vznikl. Látka totiž ovlivňuje mozek, a to konkrétně hladiny dopaminu, norepinefrinu a serotoninu a prostřednictvím ovlivnění chemických poměrů v mozku má vyvolávat účinky na sexuální chování. Záměrně píši “má vyvolávat”, protože u testovaných žen při užívání léku byl zaznamenán nárůst sexuálních aktů v průměru z 2,7 x za měsíc na 4,5 krát za měsíc a při podávání tak zvaného placeba, což je stejná tabletka, ovšem bez jakékoli aktivní látky, to byl nárůst z 2,7 na 3,7 krát za měsíc. Když to zaokrouhlím na celé soulože, tak je to v obou případech ze tří na čtyři měsíčně. Na to, že lék má neskutečnou spoustu vedlejších účinků, počínaje závratě, zvracením, únavou, nespavostí, ospalostí a kdečím dalším, to není žádný velký pokrok.

Certifikace tohoto léku americkou FDA je velmi nepříjemný precedens. FDA totiž podlehla kampani společnosti Sprout, nazvané “Vyrovnejte skóre”, poukazující na to, že na mužskou sexuální dysfunkci existuje několik léků, zatímco na ženskou ne. Členové dozorčí rady FDA byli prý během kampaně doslova vydíráni e-maily a dotlačeni k povolení léku. Varující by mělo být i to, že přes nátlak ani jeden člen komise nehlasoval pro povolení léku pouze s varováním na příbalovém letáku, 18 členů hlasovalo pro povolení s opatřeními nad rámec letáků a šest bylo proti povolení léku. Takže i v USA budou muset lékaři pacientky při předepisování i ústně a varovat před vedlejšími účinky léku a riziky jeho užívání. O schválení léku v USA už tedy nerozhodují lékaři ale PR agentury. Ukazuje se, že pokud farmaceutická firma disponuje dostatečnými prostředky, je schopna prosadit certifikaci i skutečně nebezpečného přípravku. Doufejme, že evropské ani místní certifikační úřady v EU ani v České republice nic takového nepovolí.