Svátek má: Vítězslav

Komentáře

Jiří Valenta

poslanec PS PČR (KSČM)

Jak lze také nahlížet na migraci do EU a ČR?

Do zemí EU se sice již nyní valí tisíce legálních i nelegálních migrantů, ale podle vyjádření náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka by mohlo být ještě mnohem hůře!

Při jednání sněmovního Výboru pro evropské záležitosti totiž naznačil, že v nedaleké budoucnosti by mohlo nějakým způsobem usilovat o pobyt v EU dokonce až kolem 50 milionů lidí!

Počet nelegálních migrantů je přirozeně už nyní mnohem vyšší než těch, kteří oficiálně obdrží "status uprchlíka". Při pohledu na statistická data se nelegální migrace týkala v loňském roce zejména pěti národností. Ze Sýrie proniklo na území "Unie" na 80 tisíc, ze Západního Balkánu, především Kosova a Srbska 44 tisíc, Eritrey 33 tisíc, nespecifikovaných zemí subsaharské Afriky 28 a konečně z Afganistánu 22 tisíce nelegálních přistěhovalců.

Legálně o azyl požádalo 650 tisíc osob, což je skoro o polovinu více, než v roce předchozím. V ČR se jednalo o 1145 lidí, přičemž meziroční nárůst tak činil gigantických 65%.

Počty jsou to vysoké a nesou sebou četné problematické prvky. Jedná se například o tradiční dilema omezování nelegální migrace a současného zachování přístupu osob k mezinárodní ochraně, tedy azylu, dále o spravedlivé rozdělení zátěže mezi členské státy nebo o zamezování druhotné migrace v rámci EU. Mám na mysli například migraci z Itálie do Francie v roce 2011 nebo z Itálie do Německa v roce loňském.

Je jasné, že v motivaci a uvažování migrantů hrají zásadní roli atraktivita jednotlivých členských zemích, jejich hospodářská situace či například role diaspory. Z toho lze usuzovat, že ČR nebude  tolik "poptávána". A tak jsme tlačeni k přijetí a podpoře kvótového klíče, k jehož ospravedlnění jsou používány i těžce demagogické argumenty typu: "Za migraci nesou společnou odpovědnost všechny členské státy EU", což nedávno pronesla Frederica Mogherini, neformální šéfka evropské diplomacie.

Její argument sice může někomu, z úhlu českého pohledu, silně rezonovat v uších, ale při  objektivní úvaze lze dojít k názoru, že tomu tak snad i je! Nelze totiž opomenout toho, kdo vlnu migrace ve skutečnosti primárně způsobil. A není to nikdo jiný, než etablovaný četník a velkoexportér specifického typu pokřivené demokracie Spojené státy. Hospodářská a vojenská velmoc rozdmýchala válečné konflikty v mnoha zemích světa, ale také ve svém zájmu  inscenovala politické převraty a inicializovala občanské války. A od toho již není zase tak daleko k masové emigraci obyvatelstva z dotčených zemí. Často se tomu dělo za přispění asistentské organizace NATO, jehož je naše země, bohužel již několik let, podbízivým a servilním prvkem. A právě asi z té poslední části mé úvahy, čerpala při svém prohlášení i paní Mogherini, když naši zemi zahrnula do kategorie "za migraci spoluzodpovědných".

"Spoluzodpovědní"  jsme tedy například i zato, že v loňském roce utonulo ve Středozemním moři přes 3 tisíce migrantů a letos také již skoro polovina tohoto počtu, nebo také za to, že došlo k 278 tisícům pokusů o nelegální přechod hranic do EU.

K trpkému pousmání nás tak může nyní dovést jakýsi pokrytecký "způsob boje v zájmu ČR", který halasně vedou někteří naši představitelé. Premiér Sobotka sice proti kvótám pro přijetí uprchlíků populisticky "hudruje", ale jedním dechem dodává, že rozhodnutí jednotlivých států o počtu přijímaných cizinců musí být dobrovolné. To neznamená nic jiného, než fakt, že ČR je již ochotna imigranty přijímat a k diskuzi tak již zůstává pouze jejich počet. "Ledy jsou prolomeny" a prakticky jakákoliv výše přijímaných se již naší veřejnosti opět nějak podsune a dovysvětlí později!

V této souvislosti si ale nemyslím, že by měla být ČR izolovanou a neprostupnou zemí, bez humanistického přístupu, a také tomu tak ani doposud nebylo. Jen ty úvahy naší politické reprezentace se ještě ubíraly realistickým směrem. Počet azylantů, který se u nás v předchozím roce zastavil na čísle 765 plně odpovídal, podle mého názoru, ekonomickým  a sociálním podmínkám ČR. Nyní tomu tak již zcela jistě nebude a na kvalitě života občanů ČR se to také nepochybně odrazí. Domnívám se, že je již na čase zvolit vůči struktuře EU daleko nekompromisnější postoj a hájit tam českou svébytnost stylem ne nepodobným tomu, jaký prokazuje například Velká Británie. Tam v posledních volbách dominovala Konzervativní strana a to také díky slibu svého vůdce Davida Camerona, který mj. slíbil v přístím roce své zemi referendum o setrvání ve strukturách EU.     

Jiří Valenta