Dle ust. § 3041 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, měla právnická osoba přizpůsobit do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut (v případě spolku tedy stanovy) úpravě tohoto zákona a doručit je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. Lhůta tří let stanovená zákonem uplynula dne 1. ledna 2017. Povinně zapisované údaje o spolku do veřejného (spolkového) rejstříku pak vyjmenovává ust. § 25 a násl. zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Kromě základních údajů, které byly rejstříkovým soudům předány Ministerstvem vnitra, tedy názvu, sídla, identifikačního čísla a dne vzniku subjektu, je třeba dále zapsat účel spolku (dle stanov) a jeho aktuální orgány (nejvyšší, statutární a popř. i kontrolní, pokud byl zvolen), včetně uvedení jmen a počtu osob, které jsou statutárním či kontrolním orgánem a způsobu jednání statutárního orgánu jménem spolku navenek.

Podle analýzy Ministerstva spravedlnosti z minulého roku, bylo ve spolkovém rejstříku zapsáno 125 237 spolků a pobočných spolků, z nichž 64 063 neměly zapsány povinně zapisované údaje, kromě základních údajů, které byly rejstříkovým soudům předány Ministerstvem vnitra ČR.

Pokud odpovědné (či spíše zainteresované) osoby mají vůli zajistit zánik spolku (ať už takového, který přestal vyvíjet činnost před 1. 1. 2014, či po tomto datu), tj. dosáhnout jeho výmazu ze spolkového rejstříku, odradí je často relativní formální náročnost celého procesu.

Dle současné právní úpravy je ukončení činnosti spolku tvořeno dvěma kroky, fázemi - zrušení a zánik, přičemž je zároveň vyžadováno formálnější provedení likvidace (§ 187 až 209 a § 269 až 273 občanského zákoníku).

Likvidátor sestaví soupis jmění spolku a zpřístupní jej všem členům v sídle spolku. Likvidátor oznámí vstup spolku do likvidace všem známým věřitelům, přičemž také zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění.

I v případě, že nejsou zainteresované osoby odrazeny složitostí procesu vedoucího k zániku spolku, mnohdy nedisponují nezbytnými dokumenty a informacemi, které jsou při procesu důležité - nemají stanovy, nemají rozhodnutí o zrušení, neví, kdo jsou či kdo byli členy spolku (pročež je nesnadné svolat členskou schůzi), nemají informace o členech orgánů. Další překážku podstoupení kroků s cílem výmazu spolku představují finanční nároky, které existují i pokud spolek nemá žádný majetek ani žádné závazky. Minimální náklad vždy představují dvě povinná zveřejnění vstupu do likvidace spolku (spolu s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky) v Obchodním věstníku.

Co však s těmi spolky, které nevyvíjejí činnost a nikdo se k nim již nehlásí. Ministerstvo spravedlnosti sice hledá způsoby jak stávající stav napravit, ale v dohledné době to asi nebude. Má-li být neaktivní spolek zrušen a vymazán za použití stávajících právních mechanismů, tj. zrušení soudem s likvidací, náklady tohoto procesu činí cca 9 500 Kč na jeden případ. To by znamenalo jak velké finanční náklady, tak i administrativní zatížení soudů.

V případě organizačních jednotek, které byly před 1. 1. 2014 nesprávně registrovány do evidence Ministerstva vnitra ČR, ačkoli neměly právní subjektivitu, lze jejich zápis ve spolkovém rejstříku opět považovat za neoprávněný. Lze tedy uvažovat o obdobném administrativním výmazu jako v případě občanských sdružení zaniklých před 1. 1. 2014. V případě organizačních jednotek bez právní subjektivity by postačovalo soudu doložení stanov. Z nich by mělo být zjevné, zda a případně jaké organizační jednotky občanské sdružení mělo. Pokud by ze stanov neplynula existence organizační jednotky oprávněné jednat svým jménem, prokazovalo by to její neodůvodněný zápis ve spolkovém rejstříku jakožto pobočného spolku.