Svátek má: Lucie

Komentáře

Petr Štrompf

publicista

Křivé výpovědi soudy zdržují. Začínají je trestat

Vleklé soudní procesy jsou určitou českou tradicí. Nemálo stížností na časovou prodlevu uspělo u vyšších instancí, jako například u Evropského soudu pro lidská práva v Štrasburku.

Nemalý podíl na dlouhá projednávání mají i křivá svědectví. Dokazování těch kterých svědectví zabere spoustu času, aby se pak dospělo k závěru, že kde nic, tu nic. Lhal jste, pane svědku! Ten se hájí tvrzením, že se  může hájit jakýmkoliv způsobem. Má pravdu. Jenomže hájit se a lhát je rozdíl. Na to paragrafy pamatují taky. Křivé svědectví u soudu je trestný čin, za který hrozí až tři roky vězení.

V případě, že nepravdivou výpovědí člověk způsobí velkou škodu, je to až deset let. A přicházejí první tresty. Nejčastěji ale podmíněné. Z loňských 120 odsouzených skončilo za lhaní u soudu ve vězení jen osm lidí. Nedávno například odešli od soudu s roční podmínkou dva svědci, kteří křivě vypovídali v případu řidiče Marka Půčka. Ten srazil a zabil mladou dívku. Půčkovi kamarádi u soudu řekli, že večer před nehodou pil Půček jen malé pivo. Podpořili tak Půčkovu výpověď.

Záznamy z kamer ale ukázaly, že Půček pil pivo i tvrdý alkohol a na stole byl zřejmě i kokain. Rozsudek nad oběma muži za křivé svědectví je zatím nepravomocný.

Soudy ale trestají i nepravdivé znalecké posudky. Samotní znalci přiznávají, že spousta lživých posudků stále zůstává bez trestu. Soudce pražského městského soudu nechal prověřit znalce, kteří posuzovali dopravní nehodu podnikatele Romana Janouška. Konkrétně nechá zkontrolovat ty posudky, které předložil Janoušek při své obhajobě. Podnikatel si v současnosti za sražení ženy autem odpykává trest 4,5 roku vězení. Soudní znalec údajně požívá zvýšené ochrany před vraždou, ublížením na zdraví, mučením, nebezpečným vydíráním a poškozováním cizí věci, pokud by však podal nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, zamlčí podstatné okolnosti nebo o nich uvede nepravdu, hrozí mu dvouletý trest odnětí svobody nebo zákaz činnosti. Tolik litera zákona. Obavy, že by se tak někomu ze soudních znalců stalo, jsou stále pramalé. A soudci mají kvůli tomu zase o nějakou tu práci navíc. Že prověřování nepravdy vyžaduje i nějaký ten čas, je pak důsledek vleklých soudních tahanic.

Lži u českých soudů ještě v nedávné minulosti velmi snadno procházely, shodují se soudci a právníci. Což dokazuje i případ Lucie Doskočilové z roku 2007, proti níž svědčili detektiv obchodního domu a vyšetřující policista. Oba ji označili za pachatelku krádeže. Tou ale ona nebyla, skutečná zlodějka jen policistům nadiktovala její nacionále a oni na to skočili. Dva měsíce pak musela třiadvacetiletá pokladní z Dolan na Kladensku bojovat za své očištění. Ačkoliv svědci nemluvili pravdu, žádný trest je nepostihl. Vysvětlení je prosté, přesto udivující. Podmínkou trestní odpovědnost je úmysl někoho křivě obvinit. V tomto případě mohli svědci namítat, že pachatelka vypadala jako obžalovaná.

O tom, že lhát se u soud už nevyplácí, se přesvědčili dva muži ze Znojemska, kteří křivě svědčili, aby pomohli kamarádovi. Jejich lež odhalili policisté. Oběma teď hrozí až tři roky vězení. Vše začalo u Vranovské přehrady, kde dopadli policisté opilého řidiče, který zprvu odmítal zastavit. U soudu se mu snažili dva kamarádi pomoct. Tvrdili, že neřídil obžalovaný, ale někdo jiný. Lidé často vědomě lživě svědčí, aby ochránili svého blízkého. Dalším důvodem je, že chtějí chránit sami sebe. Jsou například v něčem zapletení a nechtějí, aby se na to přišlo, tak lžou ve svůj prospěch. Mnohem horší je dopad lhaní z úst politiků na veřejnost. Když mohou oni, tak proč ne my? Lhaní se pak stává společenskou normou a rýsuje vzorec chování pro další generace. Děsivá představa budoucnosti, ve které už z principu nikomu nelze věřit ani třeba barvu očí. Což ještě v nedávné minulosti předváděli poslanci za Věci veřejné Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí, kteří křivě obvinili svého šéfa Víta Bártu z pokusu uplácení. Obžaloba tehdy tvrdila, že Bárta dal tehdejším stranickým kolegům 170 tisíc a 500 tisíc za to, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy ve straně. Soud ale později rozhodl, že Bárta své spolustraníky neuplácel. Jaroslav Škárka dostal za podvod tříletý nepodmíněný trest.

Česká justice u veřejnosti postupem času ztrácela potřebný kredit, vyvrcholením byla těžká rána úplatných soudců, jako byli například  Josef Knotek z litoměřického soudu či Ondřej Havlín z Obvodního soudu pro Prahu 2. V principu nejde o jejich konkrétní zločin – jde především o důvěru v justici. Pak se nedivme, že křivých výpovědí bude dost do doby, než se tomu učiní přítrž. Snad to bude dřív, než budoucí generace vstoupí do soudní síně s patřičnou pokorou a nadějí ve spravedlivý proces.

Petr Štrompf