- představitelem ekonomického a obchodního oddělení velvyslanectví ČLR v Praze (od října t.r. vedeného J. E. panem FENG Biao), a představitelem provincie Kuang-tung (Guǎngdōng, tradičně 廣東) a Jižní Číny, prezidentem Czech-Canton Business Association, panem Li Yi Sen.

Za zmínku stojí zajímavé dvoudílné video prezentace provincie Kuang-tung, popis problémů čínského investora v oblasti lázeňství a turismu a délka a potíže s obdržením stavebního povolení v ČR. Popis indikuje skutečnost, že čínský investor neudělal správně domácí úkol, věřil panu prezidentovi Zemanovi, a nevěřil v sílu realit v ČR. Neurčitá odpověď týkající se konce sanitárních opatření v ČLR spojených s Covid-19 byla osvětlena sdělením, že (prý) existuje dohoda o obnovení přímého leteckého spojení mezi ČLR a ČR. Bohužel nemám dokumentární důkaz týkající se obnovy přímého leteckého spojení, a protože ne všechno přednesené jsem si stačil poznamenat, budu vděčný za potvrzení této informace české veřejnosti prostřednictvím například MD nebo MZV ČR. Proč? Potvrzená informace může totiž ovlivnit obchodní plánování a rozhodování nejenom české podnikatelské reprezentace.

Kuang-tung má vlhké subtropické podnebí. Zimy bývají krátké, mírné a poměrně suché, zatímco léta bývají dlouhá, horká a velmi vlhká. V létě bývá pocitová teplota umocňována vysokou mírou vlhkosti. Provincií protéká jedna z nejvýznamnějších řek Číny, Perlová řeka. Vzniká soutokem tří řek: Si-ťiang (Západní řeka), Pej-ťiang (Severní řeka) a Tung-ťiang (Východní řeka). Téměř celá provincie (výjimkou jsou menší oblasti na severu) patří do úmoří Jihočínského moře. Od roku 2005 je to nejlidnatější čínská provincie a v roce 2019 v ní žilo cca 115 miliónů obyvatel. Provinční hlavní město Kanton a ekonomické centrum Šen-čen patří mezi nejlidnatější a nejvýznamnější města v Číně. Vývoj provincie a města Šen-čen, které jsem poprvé navštívil jako rybářskou vesničku před 40 roky a jako velkoměsto naposledy na podzim 2016, stojí zcela určitě nejenom za studium, včetně Review on the Theme Forums of 2015-2021 Guangdong 21st Century, ale i turistickou a obchodní návštěvu. Obdržené informace od pana Li Yi Sen v v kontextu změn v ČLR dovolují představit si, že spolupráce českých subjektů s podnikatelskými a vzdělávacími subjekty provincie může být oboustranně výhodná a zajímavá, nehledě na velkou konkurenci a ztrátu času a šancí způsobenou politikou bez vize.

Zmiňuji se o diskuzním setkání české a v česku působící čínské podnikatelské reprezentace, protože se mi jeví jako první vlaštovka dovolující udržet si naději, že deficit informací týkajících se ČLR a podnikatelsky – obchodních příležitostí v oficiálních českých médiích nebude narůstat, nehledě na současné politické blouznění v EU a ČR.

Zmíněný deficit tvoří především summit v Samarkandu, 20. Sjezd KS Číny, summit G-20 na Bali a v neposlední řadě i třídenní setkání podnikatelů, politiků a subjektů s rozhodovací pravomocí v hotelu Adlon v Berlíně. Tam se diskutovalo na téma Německo, Europa a Svět. Ten si nelze představit bez Číny, podobně jako si nelze představit české hospodářství bez Německa a jeho vztahu s ČLR. Proč se o tak důležitém setkání v hotelu Adlon v Berlíně nepsalo v českých politicky korektních médiích, nevím.

Ne nadarmo se proto 21. listopadu uskutečnila důležitá konference v Moskvě na velvyslanectví ČLR v RF. Konference se konala v souladu se svým vědeckým statusem (neboť jak učil Engels, socialismus, protože je vědou, musí být považován za vědu - studován), není první, a jak předpokládám, ani poslední takovou akcí velvyslanectví ČLR. Proč? Protože takové akce mimo jiné urychlují erozi západního jednostranného pohledu na svět. Očekávám proto, že podobná veřejná akce se bude konat i v Praze, tak jako tomu bylo po 19. Sjezdu KS Číny.

Zmiňuji se o této důležité a zajímavé události především proto, že dvacáté století spojilo i ČSR, dnešní ČR a ČLR společným osudem. Československo bylo jednou z prvních zemí, které uznalo v roce jejího vzniku (1949) oficiálně ČLR, zastupovalo ČLR svými ambasádami v prvních letech v zahraničí a uspořádání státní správy ČSR bylo vzorem pro novou státní správu ČLR. V 50. letech studovalo mnoho čínských studentů v ČSR, právě tak studenti z ČSR studovali v ČLR, rozvíjela se hospodářská spolupráce atd. Podrobně jsem popsal vztah mezi ČSR / ČR a ČLR mimo jiné v knize 100 let KP (ISBN 978-80-270-8820-1).

A s nimi i možnost historické volby v hlavním rozporu naší doby: militantní globalismus západních elit, a instituce národní státnosti, která globalismu odporuje. Dnes ji ztělesňuje rusko-čínská osa Velké Eurasie. Mnohé země a národy k ní vzhlížejí s nadějí. Dokazuje to tempo rozšiřování nezápadních mezinárodních sdružení, především BRICS. Proto, dojde-li k rozšíření BRICS o 12 zemí k roku 2026 a nezmění-li se zahraniční politika ČR, nebude těžké představit si budoucí vývoj ČR a spolupráce mezi ČR a ČLR. Přitom bude pozdě vzpomínat si na staré čínské přísloví: Když piješ vodu, nikdy nezapomeň, kdo studnu vykopal. Obsah přísloví odpovídá na mnoho otázek, jakým směrem se dnes vyvíjejí bilaterální vztahy ve světě.

Otázku týkající se ducha boje v nové éře, která je důležitá pro praktické uplatňování teoretických postojů, postavil během konference i velvyslanec v Moskvě. Na otázku, co je to duch a odkud se v marxismu vzaly metafyzické pojmy, si dovoluji připomenout ruského křesťanského filosofa a publicistu, blízkého personalismu - Nikolaje Alexandroviče Berďajeva (1874 – 1948). Tento tzv. právní marxista psal o přítomnosti silné metafyzické složky v marxistické doktríně. Duch boje na 20. sjezdu KS Číny představuje synonym výzvy k sebe-rozvojové sebe-obnově strany. Dokonce i Henry Kissinger ve své knize faktů O Číně (2011) píše, že se jedná o antistagnaci, neustálý skok vpřed od hranice k hranici. Mao proto používal tento výraz, aby zabránil, že strana usne na úspěších, zaspí, zaostane a ztratí orientaci.

Proto americké vedení v evropských záležitostech na operační úrovni přebírají Britové. Útok na Krymský most, ostřelování ZJE, raketa na polském území a další, nevěští nic dobrého pro Rusko, ani pro EU a ČR. Dodávky zbraní (nikoli evropských, ale amerických) do Pobaltí a dalších regionů NATO budou pokračovat. Napětí uvnitř EU a NATO bude narůstat i proto, že 21. listopadu 2022, Parlamentní shromáždění uznalo Rusko za teroristický stát. Připomínám, že platnost dokumentu o nešíření sil NATO, který byl dříve uzavřen mezi NATO a Ruskem, uznáním končí. Proto je potřeba očekávat, že důsledky pro EU a ČR budou velmi vážné.

Prohlášením Ruska za teroristický stát rizika a nebezpečí pro politiky a podnikatele nekončí. V říjnu 2019 PBOC (Čínská lidová banka) oznámila, že digitální renminbi bude uvolněno po letech příprav. Verze měny, známá jako DCEP (Digital Currency Electronic Payment) vyžaduje účet u komerční banky, ale v budoucnu může být oddělena od bankovního systému, což turistům umožní získat přístup do systému.

V dubnu 2020 začalo testování ve čtyřech městech po celé Číně (Shenzhen, Suzhou, Chengdu a Xiong'an) s cílem zlepšit funkčnost měny. Oblasti testování zahrnují spolehlivost, stabilitu, snadnost použití měny a regulační obavy, včetně prevence praní špinavých peněz, daňových úniků a financování terorismu. Měna může být převedena na bankovní účty nebo použita přímo u obchodníků a může být ovládána prostřednictvím aplikací v chytrém telefonu.

Z uvedeného vyplývá nejenom pro účastníky kulatého stolu Comenia vzít mj. na vědomí potřebu připravit se na měnovou reformu a radikální změnu platebního systému, nastudovat si i systém převodu peněz, který funguje mimo bankovní systém – hawala. Systém vznikl před stovkami let z důvodu bezpečného přesunu peněz v jižní Asii, kdy obchodníci nevozili hotové peníze, aby nebyli okradeni nebo oloupeni. Podobný model vznikl v arabském světě, kde ho používali obchodníci kolem Hedvábné cesty. Slovo hawala je arabské a může znamenat důvěru nebo výměnu. V jižní Asii je tento systém znám pod hindským slovem hundi. Kromě hawala existují ale možnosti zabezpečení peněz jinak, než radí spekulující a na dolar orientovaní poradci. To by mohlo být téma dalšího kulatého stolu, nebo placeného semináře.