Svátek má: Jiří

Komentáře

Jiří Valenta

poslanec PS PČR (KSČM)

Názorový nesoulad a osobní antipatie ohrožují správu země

S blížícími se volbami do krajských zastupitelstev roste i intenzita vzájemného napadání se koaličních partnerů, nejen v poslanecké sněmovně, ale i ve vrcholné exekutivě naší země, tedy ve vládě.

Sociální demokraté a členové hnutí ANO 2011 si jdou “po krku” a naše společnost pod jejich kontroverzemi začíná úpět stále více. Zdá se, že některé spory jsou jen obyčejným politickým “tyátrem” pro neobeznámeného občana, ale tam, kde se bojuje o skutečnou politickou moc, vliv nebo možnost finančního profitu, jdou, alespoň podle mého názoru, koaliční vazby, tolik nutné pro kvalitní správu země, prokazatelně stranou.   

Svoje tvrzení mohu jednoduše ilustrovat četnými příklady. Jedním z těch zásadních byl silně medializovaný spor ministra vnitra Chovance a ministra financí Babiše o reorganizaci policie. Zatímco Chovanec reformu policejnímu prezidentovi posvětil, Babiš uvedl, že se jedná o porušení koaliční smlouvy a také o krok, který je v rozporu s koncepcí policie. Snahu prvního místopředsedy ČSSD označil za účelovou a dokonce požadoval jeho rezignaci. V celém tomto sporu mu výrazně stranil majitel dopravní sítě RegioJet Radim Jančura. Ten také své “žluté” autobusy polepil Chovancovými velkoplošnými fotografiemi a doplnil o jeho telefonní číslo a slogan: “Mafián, nebo mafií jen řízen?”       

Ministr vnitra se však brzy “ oklepal a nastoupil” tentokráte na nominanta ANO ve funkci ministra dopravy Dana Ťoka. Vyčetl mu, že hrozí, že od ledna příštího roku nebudeme schopni vybírat dálniční mýto a stát tak přijde jeho vinou o osm miliard korun. Ťok jej obratem označil za “zlého muže sociální demokracie”  s tím, že mu jde jen o vyvolávání zbytečné hysterie.     


Hádka v koalici se poté přesunula i na Celní správu. Rozšíření pravomocí tohoto úřadu,  a to například i na vyšetřování trestních činů v oblasti daně z příjmů, představil Andrej Babiš. A jak jinak, i toto vyvolalo bouřlivý odpor koaličního partnera, útočícího nyní v “opačném gardu”. Podle  vyjádření sociálně demokratických představitelů by šlo o nesystematický krok, který by byl navíc učiněn v paralelním zájmu ANO o instalování bývalého policejního vyšetřovatele Šlachty, oblíbence šéfa hnutí, do vedení Celní správy.     

Jiná ostrá debata vyvstala o výši ceny za odběr podzemní vody. Zatímco ministr životního prostředí Brabec a lidovecký ministr zemědělství Jurečka podporovali její růst pro občany, a to z důvodu boje se suchem, předseda vlády Sobotka naopak prohlásil, že sucho nemůže být záminkou pro plošné zvyšování nákladů domácností, což měl přirozeně pravdu. Ale rázem vzplál další “oheň na koaliční střeše”.    

Na parlamentním “stole” nám nyní leží, další ožehavý programový bod, zákon o střetu zájmů. Hnutí ANO vadí zejména pozměňovací návrh Jana Chvojky z ČSSD, který chce, aby členové budoucích kabinetů nesměli vlastnit média a ovládat firmy. Je jasné, vícméně proč! Andrej Babiš  podniká v několik desítíkách oborů a také vlastní, mimo jiné, megaholding Agrofert, MF Dnes, Lidové noviny, rádio Impuls, nebo například hudební stanici Očko. V případě, že by zákon v  navrhované formě prošel sněmovním hlasováním, zvažuje ANO stížnost k ústavního soudu. A stěžovat si u této vrcholné soudní instituce na koaličního partnera není, a to ani v naší zemi, prozatím běžným jevem.     

A takto bych mohl pokračovat ještě dlouho. Sněmovní spolupráce hnutí ANO, které se rádo staví do  pozice subjektu, nehodícího se do našeho politického systému, se socialisty se může tedy jevit, na první pohled, jako zcela dysfunkční. Vždyť jejich vzájemné boje přece planou již na mnoha frontách a já jsem uvedl jen ty některé z poslední doby.     

Blíží se však volby do krajských zastupitelstev a každý zodpovědný volič by si měl nyní, sám v sobě, rozsoudit dilema, zda je v jeho zájmu, potažmo v zájmu samotných krajů, aby se obdobné koaliční nesváry přenesly i sem, nebo zda se nejedná přece jen o “pouze” jakousi vymezující “hru”, kterou potřebují voliči obou svářících se subjektů slyšet, přesně podle rčení “aby  se vlk nažral a koza zůstala celá”.

Jiří Valenta