Jaroslav Hošek: Ne propaganda Kremlu, ale bída EU a NATO

KOMENTÁŘ

Stejně jako ve Spojených státech svalili neúspěch Hillary Clinton v prezidentských volbách na kyber útoky ruských hackerů, v Česku se názory lidí odmítajících naši výhradní příslušnost k společenstvím Západu připisují prokremelské propagandě.

26. března 2017 - 07:00
„Zažíváme mediální masáž na proruských a nezařaditelných webech. Je to dobře propracovaná dezinformační kampaň, která má za cíl podkopávat naše spojenecké vazby a která vede k oslabení důvěry ve stát, v naše hodnoty, které sdílíme,“ řekl ministr vnitra Chovanec v květnu 2016  na konferenci think-tanku Evropské hodnoty na téma „Jak ubránit českou demokracii před extremismem“. Evropské hodnoty mimo jiné sestavují černou listinu Chovancem zmíněných proruských dezinformačních a manipulativních webů.

Činnost neziskové organizace Evropské hodnoty je intenzivně podporována některými poslanci Parlamentu. Nad veřejnou debatou na téma „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň?“ uspořádanou Evropskými hodnotami na půdě Poslanecké sněmovny v únoru 2016 například převzala záštitu poslankyně Langšádlová mající na bezpečnostní konferenci v Parlamentu v roce 2015 prohlásit, že jaderná válka proti Rusku by byla naší povinností a bojem za naši svobodu. Nezávislost neziskovky Evropské hodnoty zpochybňuje katalog jejích donátorů. Mimo české vlády a orgánů Evropské unie mezi nimi nechybí americká či britská ambasáda, nadace Konrada Adenauera nebo  Open Society Foundation  George Sorose (annual rep.2015).  Známa je též spolupráce Evropských hodnot s českou vládou při zpracování Auditu národní bezpečnosti (na základě něj vzniklo například Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám).  

Evropské hodnoty se ve spolupráci s dalšími středoevropskými think-tanky zúčastnily v roce 2016 sociologického výzkumu GLOBSEC Trends, jehož cílem bylo zjistit, jak podléhá veřejnost dezinformacím šířeným prokremelskými médii. Jak uvedl vedoucí představitel Evropských hodnot Jakub Janda, výsledek výzkumu  byl “velmi znepokojující”.  

Pokud se jedná o údajný, dezinformacemi podporovaný negativní vztah občanů k Evropské unii z výzkumu GLOBSEC Trends vyplynulo, že  “pouze necelá třetina Čechů považuje členství v EU za dobrou věc. Čtyři z deseti nejsou rozhodnuti, zda je EU dobrá nebo špatná věc, to znamená, že například v případě referenda o vystoupení můžeme očekávat, že by se rozhodovali až během kampaně. Ta může být silně ovlivněna dezinformačními operacemi. Prosazování referenda o vystoupení z EU sledujeme od krajní pravice, krajní levice a od prezidenta České republiky.”

Co se týče volby místa v současném politickém uspořádání Evropy a světa,  výzkumem GLOBSEC Trends  bylo zjištěno, že zhruba polovina obyvatel chce, aby Česká republika byla „mezi Západem a Východem“ (stejně jako lidé na Slovensku a v Maďarsku). Čtyři z deseti Čechů by raději neutralitu, než členství v NATO (stejné jako na Slovensku, kde neutralitu žádá téměř polovina obyvatel).

Jandovo tvrzení, že polovina populace České republiky spatřující postavení své země v místě mezi Východem a Západem představuje nejsnadnější terč prokremelské propagandy je pro tuto velkou část obyvatel nesporně urážlivé, neboť ji staví do role lidí neschopných samostatného kritického myšlení a vlastního názoru. Takováto charakteristika je vodou na mlýn těch, kdo odmítají referendum zastávajíce názor proslulého žurnalisty, současně hojně citovaného Ferdinanda  Peroutky. Ten řekl,  že vláda lidu je někdy hloupá, ba pitomá, protože my lidé se někdy chováme hloupě, ba pitomě (nejsem schopen specifikovat přesný zdroj citace; věřím, že v případě použití Peroutkova výroku nedopadnu podobně jako prezident republiky).

S názorem výše uvedeného klasika naší žurnalistiky nesouhlasím, neboť se domnívám, že lidem nelze upírat právo vyslovit se k zásadním otázkám v referendu. Ne nadarmo je jedním z klíčových míst Ústavy její článek 2 odstavec 2, v němž se praví, že „ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo“.  Domnívám se, že lidé v naší zemi nejsou o nic méně inteligentní a odpovědní, než jsou například obyvatelé Švýcarska, kde se všelidové hlasování stalo dávno běžnou součásti politického života.

Referendum o odchodu z NATO

Naše vláda podporována slouhy v neziskovkách typu Evropských hodnot by si měla přiznat, že  názor poloviny obyvatelstva odmítající přimykat se neoddělitelně k západním strukturám neformují ďábelské dezinformační operace Kremlu, nýbrž špatná politika Evropské unie a Severoatlantické aliance. Lidem není třeba šíření prokremelských hoaxů odrazujících je od Unie a NATO. Stačí jim vnímat, že například právě teď chce Evropská komise diktovat členským zemím migrační kvóty a vyhrožuje sankcemi neposlušným. Za stavu ohrožení terorismem zakazuje směrnice EU držení určitých typů zbraní sloužících dosud lidem k jejich osobní obraně.  NATO, neschopná efektivně ochránit jižní hranici EU před nekontrolovatelným přívalem imigrantů od  moře  stále výrazně posiluje své východní křídlo. V současných dnech posílá Británie do Estonska osm set vojáků s tanky Challenger 2 a další obrněnou technikou. Jedná se o největší nasazení britské armády v Evropě od konce studené války, řekl BBC britský ministr obrany Michael Fallon.

Takže ještě jednou. Veřejné mínění neovlivňuje kremelská propaganda, nýbrž bída politiky Evropské unie a Severoatlantické aliance!  

Jaroslav Hošek


Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 18%
transparent.gif transparent.gif
Ne 64%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 18%
transparent.gif transparent.gif