Jiří Paroubek: Nové průzkumy volebních preferencí

KOMENTÁŘ

Nepovažuji výsledky průzkumů agentury CVVM, pokud jde o volební preference politických stran právě za vzor přesnosti, ale pro úplnost je vždy studuji a většinou také komentuji.

27. listopadu 2018 - 07:00
Sleduji především trendy vývoje preferencí. Sběr podkladů k listopadovému průzkumu provádělo CVVM ještě před vypuknutím vládní krize a tak se dá říci, že volební preference nebyly do té doby v listopadu ovlivněny žádným mimořádným výkyvem ani směrem nahoru, ani směrem dolů.

Podle CVVM by nejsilnější politickou formací v listopadu bylo, tak jako u všech dalších výzkumných agentur v předchozích dlouhých měsících, hnutí ANO. V tomto případě s 29,5% preferencí. Druhá ODS by podle CVVM získala 14,5%. Jen s malým odstupem následována Piráty se 14%. KSČM by podle průzkumu získala 9,5% volebních preferencí a ČSSD 9%.

Přitom ANO a jeho podpora zůstává dlouhodobě stabilní na úrovni kolem 30%. Druhá vládní strana, ČSSD, zaznamenala pokles již v minulém měření v říjnu, a to na 9% a na tomto čísle zůstala i v listopadu.

Zdá se čím dál patrnější, že nejméně tři politické strany budou mít při příštích volbách do sněmovny existenční problémy – a není to jen podle průzkumu CVVM – dostat se do příští sněmovny: KDU – ČSL má podle tohoto průzkumu možnost získat 5%, STAN 4% a TOP 09 3%. Okamurovo SPD se dostala na 7,5% preferencí, což podle této agentury představuje v listopadu vzestup preferenci oproti předchozímu měsíci. Domnívám se, že zajímavější čísla přinesou průzkumy veřejného mínění jiných agentur pro výzkum veřejného mínění, do kterých se promítne nějakým způsobem listopadová vládní krize. Je pak otázka flexibility křivky, se kterou se následně preference některých stran či hnutí vrátí na původní úroveň anebo naopak budou dále padat.

Velmi zajímavý průzkum poskytla veřejnosti agentura SANEP jejíž výzkumná metoda umožňuje velmi rychle reagovat na případné poryvy veřejného mínění v důsledku mimořádných událostí v politice. SANEP zkoumal vliv reportáže redaktorů serveru Seznam Zprávy Kubíka a Slonkové o kauze syna A. Babiše. Tato reportáž pochopitelně polarizovala českou veřejnost, ale podle čísel zveřejněných agenturou SANEP si v zásadě zachovaly oba dva tábora – ten probabišovský (provládní), a ten opoziční protibabišovský – zhruba stejnou sílu jakou měly před touto aférou.

Podle názorů téměř 36% občanů by A. Babiš měl setrvat ve funkci premiéra do konce vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Naopak zhruba 22,2% se domnívá, že by měl rezignovat bez ohledu na výsledek vyšetřování a něco přes 10% lidí se domnívá, že by měl okamžitě rezignovat a setrvat mimo vrcholnou politiku do konce vyšetřování. Tedy zhruba třetina lidí nechce vůbec vládní angažmá A. Babiše. A naopak o něco větší skupina lidí si přeje, aby Babiš ve funkci zůstal. O něco méně než třetina lidí neumí celou kauzu posoudit nebo na ni nemá žádný názor. Téměř dvě pětiny lidí se tedy podle průzkumu agentury domnívá, že reportáž Kubíka a Slonkové byla účelově zmanipulovaná. Naopak čtvrtina lidí vidí celou tuto záležitost jako velmi závažnou a důvodnou k demisi premiéra Babiše. 10,5% respondentů považuje kauzu za mocenský boj a 7,5% za závažné zpochybnění osoby premiéra Babiše. A dalších 3,6% považuje kauzu za závažnou a vedoucí až k pádu vlády.

Pokud jde o důvěryhodnost, pak téměř 40% obyvatel vidí A. Babiše jako důvěryhodného politika a téměř stejný počet jako nedůvěryhodného. Zbývající dotazovaní (přes 22%) uvedli, že nevědí. Jinak řečeno, nejméně pětina lidí se v celé záležitosti buď neorientuje, nebo se orientovat ani nechce.


Jiří Paroubek



Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?