Takové názory jsou však opravdu hrubě nevděčné. Právě  díky  novému  občanskému  zákoníku  jsme  totiž  zemí svobody, přinejmenším zemí svobodných. Svobodní jsou dokonce i ti, kdo se mylně domnívají, že nejsou.

Byli jste  třeba někdy na nějaké  svatbě? Snoubenci napjatě, nebo radostně, nebo oddaně,  nebo zamilovaně nebo roztřeseně nebo  ještě  nějak  jinak  mlčí,  než  dojde  řada na jejich dvojité ano. Ani od Nového  roku to přitom není jinak. Jenže podle §  677 odst. 1  nového občanského zákoníku  manželství nevznikne, pokud  aspoň u jedné  z osob hodlajících  uzavřít manželství,  nebyly v  projevu vůle  o vstupu  do manželství nebo ve  sňatečném obřadu nebo  v souvislosti s  ním splněny ; potřebné  náležitosti.  A  podle  §  660  snoubenci  při (!) ; sňatečném obřadu mají prohlásit, zda příjmení jednoho z nich ; se  stane jejich  společným příjmením,  nebo zda  si oba svá ; příjmení  ponechají, nebo  zda příjmení  jednoho bude jejich společným  a ten,  jehož příjmení  nemá být  společným, bude připojovat své dosavadní příjmení  jako druhé ke společnému. ; Jenže  snoubenci   při  svatbě  už   tradičně  nic  takového neprohlašují. Cosi v tomto směru zpravidla vykládá matrikář,  nejspíš taky ne, i když si  myslí pravý opak.

Nový kodex jinak přináší nebývalý respekt k českým tradicím, dokonce i ke starým dobrým českým příslovím. Lidová moudrost ; nás třeba učí, že mlčeti zlato. A v § 2426 odst. 2 nového zákoníku se to říká pěkně natvrdo: "škodu   způsobenou   vadou   obalu   skladovatel   nahradí, upozornil-li na ni." Upozornils, plať. Pokud jsi ale na vadu neupozornil,  pak mlčeti  přece  zlato,  a tudíž  nic platit nebudeš  (ledaže bychom  snad  uvažovali  tak, že  se autoři jaksi  spletli, což  však u  tak moudrých  a pečlivých  osob nelze předpokládat).

Díky novému občanskému zákoníku  jsme navíc zemí neomezených možností.  Nemáte  vlastní  vousy  či  chlupy? Natrhejte si. ; Nemáte vlastní  vlasy? Jen do toho,  najděte si vhodnou cizí hlavu a  dejte se do  škubání. Nelíbí se  Vám vlastní nehty? Rozhlédněte se  po kolemjdoucích a uškubněte  si. Podle § 97 odst.  2 nového  občanského zákoníku  se přece  má za to, že souhlas k  oddělení takové části těla,  jež se znovu obnoví, byl udělen (a to komukoli).

Nikdy dřív se nedostalo takové ochrany ani právům dětí. Opět posuďte  sami: Chcete  si prohlížet  pornočasopisy a  je Vám teprve  šest? Občanský  zákoník stojí  pevně za  Vámi: podle jeho § 459 zákonný zástupce (například rodič) nesmí odejmout zastoupenému  (například svému  dítěti) věc  zvláštní obliby (neohrožuje-li tato věc jeho život).

Díky  novému  občanskému  zákoníku  jsme  vpravdě informační společností, neboť  máme právo na informace  o kdejakém, hm, jak jen  to napsat před  dvaadvacátou  hodinou? Podle  § 111 odst.  3  občanského  zákoníku   má  přece  každý  právo  se dozvědět, jak bylo  naloženo s tím, co pochází  z jeho těla, a zda  s  tím  bylo  naloženo  dostatečně důstojně (důvodová zpráva na str. 646 uvádí sice  jako příklad toho, o čem máme právo se dozvědět,  jak s tím bylo naloženo,  a ohledně čeho máme právo,  aby s tím nebylo  naloženo nedůstojně, jen moč, ale  fantazii se  jistě meze  nekladou). Teď  mě tak napadá: možná by  se dalo ušetřit  za průhlednou kanalizaci,  jen by stačilo  zavést průvodní  list toho,  co pochází  z lidského těla,  kam by  se podepisoval   každý, kdo  se s  tím potká, takový  pasport.  Klidně  vícejazyčný  (třeba rusky: pasport ; pomjota).
 
Říkat,  že  nový  kodex  není  skvělý,  je  prostě bohapustý nevděk.

(pro Prvnizpravy.cz Milan Kindl)