S ohledem na poměrně slabé přímé dopady migrace v ČR jsou zcela negativní emoce vůči cizincům namnoze nepřiměřené. Nejhorší údaje poskytl Eurobarometr z května 2015, podle kterého mělo 81% Čechů negativní vztah k migrantům, To byla nejhorší hodnota v celé EU. Ještě v letních měsících, kdy se stupňovala mediální kampaň k migrantům, naměřil náš CVVM 71% občanů, kteří odmítají migranty a to zejm. ze Sýrie a Severní Afriky.

V září 2015 se ovšem k odmítnutí přijímání migrantů podle CVVM přihlásilo už jen 50% dotázaných. Narůstá podíl těch, kteří jsou ochotni běžencům v nouzi pomoci dočasně, s tím že se poději mohou vrátit domů. A před tématem migrace jasně dominují obavy z nezaměstnanosti, nízkých důchodů, exekucí atp. Sílu obav nelze podceňovat ale to neznamená že jsme jako národ všichni xenofobní. Chce to ale dávat lidem reálné odpovědi a ne je děsit.

Největší nápor migrační krize směřuje na Německo. Jeho vedení obhajuje poměrně otevřenou azylovou politiku. Na rozdíl od konzervativců typu polského Kaczynského či maďarského Orbána. Ale i když při tom kancléřka Merkelová udělala některé chyby a vládní CDU klesají preference, nelze politickou scénu v Německu ani dnes líčit jen černě

Obliba „Mutti Merkel“ sice klesla, ale jejích současných 49% obliby jí mnozí naši politici mohou jen závidět. Preference populistických národovců z „Alterantive fur Deutschland“ s vazbou na xenofobní PEGIDA sice vzrostly na 10%, ale migrantům silně otevřená „Die Linke“ stoupla na 11%. Resistence současného Německa na fašistické nebezpečí tedy ještě existuje.

Ani u nás mnozí neslyší na pábení xenofobů a ultrakonzervativců. Tohle téma patří do rejstříku zejm. krajně pravicových stran a hnutí typu Islám v ČR nechceme. Lidé se ale učí rozlišovat mezi fanatickým džihádismem a běžnými muslimy, pro které jsou teroristé islámského státu často také blázni a zločinci. Islám je náboženství rozšířené v zaostalých částí světa, proto ho ale nelze paušálně odmítat.

Muslimové jsou také klíčovou součástí řešení teroristů z IS. I Kurdové bojující proti Islámskému státu jsou přeci muslimové, stejně jako francouzský policista, který byl zastřelen při útoku na Charlie Hebdo. Je třeba muslimům pomoci, aby své problémy postupně řešili sami. Např. ženská práva byla ještě před pár lety daleko větší problém i v naší části světa.

Dnes existují různé kultury vedle sebe často, to je prostě fakt, takže nestojí otázka zda, ale jak. V dnešní EU žije již kolem 20 milionů muslimů (v Německu 5 milionů, ve Francii 4 miliony). V USA jich žije na 3 miliony a v Rusku jich mají na počet obyvatel vlastně nejvíc (18 milionů). Dokonce jim v Moskvě staví velkou mešitu. Na jedné straně těmto lidi nelze dát cejch druhořadých bytostí, na druhou stranu musíme od nich vyžadovat respekt k našim pravidlům.

Chucpe by v každém případě bylo zvedat xenofobní téma v den zavření našich vysokých škol nacisty. Zneužít letošní svátek 17. listopadu ke krajním exhibicím se řada těchto spolků asi chystá. Bude proto jen dobře, když se hlava státu v ten den nezaplete s takto orientovanými platformami. Nelze dělat třeba i nechtěnou reklamu paušálnímu démonizování migrantů jako lidí druhého řádu a projevům šovinismus a rasismu.

Žrát panikářům jejich scénáře je k ničemu. To řešení k migrační krize nepřiblíží ani o milimetr. Požadujme odpovědnost od viníků kolapsu zemí odkud běženci utíkají. Opravme mezery v azylovém řízení k výběru komu pomoci a koho, kam a jak vracet. Ujasněme si efektivní míru ochrany území EU a schengenského prostoru. Ale nezapomínejme že jsme lidé a hajme civilizační standardy jako je i ženevská konvence o prchajících lidech bez domova.