Svátek má: Johana

Komentáře

Michal Kraus

ekonom a politik

Paranoia Kateřiny Valachové

Některým politikům z leknutí se občas stává, zejména, stanou-li se jejich skutky, či rozpor mezi jejich slovy a činy, předmětem kritiky, že podlehnou paranoie, pocitu, že se proti nim ti či oni spikli, aby mu škodili.

Taková paranoia je, bohužel, obtížně diagnostikovatelná. Paranoik si dost často již od dětství vypěstuje velmi dobrou schopnost se přetvařovat, tvářit se jako zdravý člověk. Paranoik se (zejména před lékařem či cizími lidmi) dokáže „vyhecovat“ k úžasným hereckým výkonům a vystupovat jako osoba příjemná, veselá a láskyplná. Dobrý pozorovatel si všimne nanejvýš jemné tenze či hysterie. Pro úspěšnost léčby si nemocný především musí uvědomit svou nemoc a fakt, že skutečnost, že si myslí, že má vždy pravdu je jedním z hlavních symptomů onemocnění.

A řadu paranoidních symptomů má i chování, vystupování a jednání bývalé (naštěstí) ministryně školství, mládeže a sportu, které vyjadřuje na svém facebooku.
   
Tak například:
  • Usnesení valné hromady ČUS, kterého se zúčastnilo 150 delegátů téměř milionové členské základny ČUS, sdružené ve více než 7 000 oddílech, které ji vyzvalo k omluvě za škody, které sportu v ČR způsobila, považuje za útok úzké skupinky dobře placených „sportovních“ funkcionářů, kteří sami sebe pasovali do role „sportovního prostředí“
  • Usnesení odborné sportovní komise ČSSD, kterou už více než 20 let tvoří členové ČSSD, působící v řadě sportovních organizací (nejenom ČUS, ale i ČOS, DTJ, ASPV,ČOV apod.) a jako dobrovolníci pracují dlouhá léta ve sportovních jednotách a klubech, jež podpořilo usnesení VH ČUS, považuje za osobní útoky jejího předsedy Michala Krause
  • Kritické názory řadových dobrovolníků z mnoha tisíc TJ a SK považuje za dobře placenou PR kampaň
    
Sama přitom žije v bludu, že ona jediná má pravdu a ona jediná nastolila systém financování českého sportu, který funguje a který tělovýchovným jednotám a sportovním klubům zajišťuje mnohokrát více peněz, než kdykoli v historii financování českého sportu. A tuto svou „pravdu“ prokládá až neuvěřitelnou sbírkou fabulací, nesmyslů, nepravd a lží všeho druhu. A to i přesto, že jí fakta usvědčují z pravého opaku, jako třeba tyto výsledky ankety z jara 2018 mezi několika tisíci TJ a SK:


                   
Ano, toto jsou výsledky práce Kateřiny Valachové pro sport, pro sportovní funkcionáře, kterým vzkazuje nesmysly ve snaze zakrýt vlastní politické i manažerské selhání.

Přestože se celou dobu jen snažím vyvracet její nové a nové lži o její roli na MŠMT, o jejím totálním nejprve manažerském a poté i lidském selhání, o kterém existují desítky možná stovky důkazů, má pocit, že na ni útočím, že mám času nazbyt a že mi za mé „nekonečné“ články někdo slušně platí (typická paranoia).

Já tedy rozhodně nemám času nazbyt a vyvracet nové a nové bláboly karikatury člověka, jenž svá sociálně – demokratická prsa, ve která se neustále bije, našla teprve před několika měsíci a teprve poté, co se díky této straně stala z kariérní úřednice ministryní, bez znalostí, bez průpravy a tudíž logicky i bez výsledků. Karikatuře člověka, která se náhle, nikoli díky svým schopnostem, ale díky svým známostem, dostala do vysoké politiky.

Mnoha desítkami let vypěstovaná stranická, profesní a odborná čest mě ale nutí k tomu, uvádět paranoidní bludy, kroky a skutky na hony vzdálené sociálně – demokratickým ideálům, programům a hodnotám a těžce poškozující sportovce a pohybu milovné lidi - druhou největší sociální skupinu v ČR, vždy relativně úzce napojenou na ČSSD, na pravou míru. Na úkor své práce, na úkor svého volného času.

Je vždy hloupé, komické a směšné, když kuře chce moudřejší býti slepice (české přísloví). Když sotva opeřený novopečený politik, šlapající ve své nové roli jako slon v porcelánu a zanechávající za sebou spoušť a zkázu (a nejde jen o sport), chce školit veterána s mnoha desítek let dlouhou praxí, plnou prokazatelných úspěchů, v politice, ve sportu i ve své práci.  

A je neuvěřitelně hloupou chybou, když politik, velmi dobře placený už několik let z daní voličů, v situaci, kdy už pro své lži neví kudy kam, prohlásí, že na toho či onoho je jeho čas příliš drahý.

On je totiž opak pravdou – cena za setrvávání takovéhoto člověka ve vysoké politice je pro voliče příliš drahá. A je příliš drahá i pro ČSSD, za jejíž znak, vlajku, práci i historii se skrývá. A Kateřina Valachová musí počítat s tím, že v regionech, na ÚVV ČSSD, na předsednictvu ČSSD se vždy najde někdo, komu se bude muset za napáchané škody zpovídat. Bude muset odpovídat na otázky, jestli její působení ve vysoké politice není i pro ČSSD příliš drahé.     

Vždy se totiž najde někdo, kdo nahlas řekne, že císař je nahý.

                                                                                                               Michal Kraus