Stejnou „Daň za mír“ už do Saska posílal kníže Václav Jindřichovi Ptáčníkovi, protože se ho bál. I naše se vláda se bojí trestů, kdyby směrem do Saska miliardy rychle neposlala. Bojí se trestů a šikany,  izolace a separace. Bojí se, že naši přátelé v EU  budou dál rozhodovat o nás a bez nás. To nám přátelé z EU slibují a my s tím máme zkušenost. A kdo je ten, kdo o tom všem rozhoduje a budí respekt, že se ho česká vládá tak bojí, až strachy solí? Jsou to Německo a Francie, tedy země, z kterých pro český stát nikdy nic dobrého v historii nevzešlo. Připomínka: přední zakladatel EU Robert Schuman coby úředník sepisoval Mnichovskou dohodu a druhý zakladatel EU, J. Monet, byl jejím velkým propagátorem.

Slovenská vláda padla, protože s „Daní za mír“do EU příliš otálela. Po zásahu kancléřky EU a pádu slovenské vlády ještě Slovensko „rádo“ včas zaplatilo. Česká vláda to vnímá a bojí se. Má totiž ve vládě TOPku, které jsou zájmy mocností blíže než zájmy českých občanů! Tato strana má předsedu, který by, cituji, „byl rád, kdybychom se učili německy a peníze do Němec posílali a rozhodování o věcech ryze českých přenechali na cizích“. A tak vláda usmlouvala „Poplatek za mír“ s TOPkou a EU na pouhých 38 mld Kč. Je to vyšší výpalné, než jsme platili minule, ale že mír je mír, ví každý na Sicilií . Vím to i já. A tak s „Poplatkem za mír“ končícím u Jindřicha Ptáčníka či kancléřky EU Merkelové souhlasím, stejně jako mí předci za doby knížete Václava. Jen se bojím, aby příště poplatek, který opět všichni rádi zaplatíme, nebyl zase vyšší. Útěchou mi je, že naši kolaboranti, jak protektorátní, tak sovětští (Unijní) nedopadli dobře, ať to byl E. Moravec či Bilak. Jaké místo ponechá česká historie Kalouskům?

René Franěk