Michal Kraus: Prevence nebo prevence?

KOMENTÁŘ

Jako snaha o dělení medvěda, který dosud běhá po lese, mi připadá nejnovější iniciativa místopředsedy KDU-ČSL a Poslanecké sněmovny P ČR Jana Bartoška, když požaduje, aby nové zdroje z vyššího zdanění hazardu nešly jen do sportu, ale také na prevenci a léčbu sociálně-patologických jevů.

15. července 2015 - 08:00
Novela je dokonce dle něj rezignací na prevenci hazardu.

Při vší úctě k myšlenkovým pochodům pana místopředsedy, logika jeho návrhu mi připadá stejná, jako kdybych si prostředky, za které hodlám kupovat zdravou stravu, rozdělil a z části jsem místo zdravé stravy zakoupil učebnice, které mě budou přesvědčovat o tom, abych kupoval zdravou stravu, a z části jsem zakoupil léky na odstranění následků toho, že jsem si za tyto peníze nekoupil zdravou stravu.

Především bych chtěl upozornit, že navýšení prostředků z výnosů loterií přímo do sportu je jen odstranění několik let staré křivdy, kdy stát na návrh bývalého předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska sportu sebral zhruba 2,5 mld. Kč a tyto prostředky převedl na obce s tím, že to budou ony, které stejné peníze do sportu na základních článcích ve městech a obcích budou do sportu dávat.

Výsledkem bylo, že tyto základní články sportu přišly o prostředky na svou činnost a výdaje se ze státu přesunuly na domácnosti, které dnes hradí až 80% veškerých výdajů na sport a pohybové aktivity. To v konečném důsledku způsobilo, že až 23% rodin a zhruba 450 tisíc dětí v České republice nemůže sportovat, protože na to rodiče finančně nemají.

Kromě toho, že ČR se tak zařadila po bok Malty a Lotyšska, kde sport, na rozdíl od všech ostatních států EU, nemá přímé zdroje z loterií, obce až na výjimky loterijní peníze použily na zcela jiné účely než sport a navíc se samy dobrovolně o příjmy z hazardu připravují tzv. nulovou tolerancí, tedy zákazem, který sice zlikviduje finanční zdroje z hazardu pro obecní kasy, hazard však nikoli. Ten se jen přesune do sklepů a garáží a spolu s prostitucí a drogami se stane ideálním zdrojem kriminality a nelegální činnosti zejména právě mládeže.

Navíc, pan místopředseda asi jen málo studuje evropskou legislativu a odbornou literaturu, protože by se jinak dozvěděl, že za nejefektivnější a nejefektnější prevenci současných nežádoucích sociálních, sociálně - patologických  a zejména zdravotních jevů je považován sport a pohybové aktivity, na které státy EU vynakládají ročně v průměru 5x více než ČR.

A je to zcela logické, protože v moderní společnosti je sport chápán jako jeden z nejvýznamnějších společenských jevů současnosti a podpora rozvoje sportu a pohybových dovedností a výše nákladů na získávání pohybové gramotnosti obyvatel od nejútlejšího věku nejlépe vypovídá o vyspělosti celé společnosti.

Sportující jedinec se učí dovednostem, utváří postoje, akceptuje hodnoty, produkuje společensky žádoucí chování, sport umožňuje jedinci účastnit se sportovního dění, případně dosáhnout společenského uznání a pro společnost je zásadně důležité vytvářet podmínky pro získání veškeré populace pro aktivní život, jehož nezbytnou součástí je sportovní aktivita a pohybová gramotnost.

Sport je chápán ve vyspělých zemích Evropské unie jako významný socializační faktor, prostředek redukce kriminality mládeže, prostředek k zapojení lidí se sociálními problémy, zejména nezaměstnaných, do sociálního života na místní úrovni, prostředek redukce užívání drog a propadnutí hazardu mladou populací a také jako prostředek integrace určitých skupin či menšin do majoritní společnosti, chcete – li, dnes tolik populární inkluze.

Na rozdíl od všech ostatních volnočasových aktivit je sport stále častěji a stále důrazněji označován jak významný zdravotní faktor. Pravidelné provozování tělesných aktivit zvyšuje nejen úroveň tělesné zdatnosti, ale také produktivitu práce, aktivitu, adaptabilitu, mobilitu a výkonnost pracovní síly, průměrnou délku života a úroveň zdraví celé populace.Osoby s pravidelnou pohybovou aktivitou uvádějí lepší spánek, větší životní a pracovní energii, rovněž se cítí zdravější a méně stresovány v práci. A jsou podstatně odolnější vůči všem závislostem, včetně závislostí na hazardu.

Nejnovější studie, zveřejněná 17. června 2015 Centrem výzkumu pro ekonomiku a obchod (CEBR) ukázala skutečnou hodnotu časované bomby v podobě pohybového nicnedělání.Tato časovaná bomba zabíjí půl milionu Evropanů ročně a postupně se stává závažnějším rizikem pro zdraví veřejnosti než kouření.

Tato časovaná bomba stojí každý rok rozpočtové výdaje ve výši 80 miliard EUR, tedy o 5 miliard EUR víc, než kolik celý svět vydá na léky proti rakovině za jeden rok.

Nutno dodat, že tato studie vychází z průměrných výsledků zemí EU, které vykazují ve všech aspektech pozitivnější hodnoty, než je realita České republiky a proto dopady pohybového nicnedělání v České republice jsou ještě otřesnější. Pohybově neaktivních je více než jedna třetina, což je příčinou až 16,9% všech úmrtí.

Naprosto otřesné výsledky ale studie CEBR prokazuje u adolescentů, kde se procento mladých lidí bez pohybových aktivit pohybuje kolem 80%. Podle jiné studie WHO z roku 2011pod názvemNárodní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC) tráví v České republice více než 50% dětí v pracovní dny dvě a více hodin denně u TV, 70% dětí tráví více než dvě hodiny denně u počítače, v 15 letech tráví u počítače 6 a více hodin denně 33% chlapců a 16% dívek, nedostatek pohybu pozitivně koreluje s výskytem obezity a nadváhy dětí, přičemž u dětí, které u PC a TV tráví více než 2 hodiny denně se projevuje časté vadné držení těla, bolesti hlavy a páteře, nadváha a obezita.

Od roku 1995 klesla délka pohybových aktivit mládeže v Česku ze 3 hodin na 45 minut denně, přičemž až 1/3 dětí se omlouvá z hodin školní tělesné výchovy a tento předmět se z druhdy nejpopulárnějšího stal u české školní mládeže jedním ze tří nejméně oblíbených společně s matematikou a fyzikou. Nutno konstatovat, že tento vývoj se exponenciálně zrychluje zejména po roce 2006, kdy z českého sportu zmizelo celkem 5 mld. Kč státní podpory především pro podporu sportu a pohybových aktivit ve městech a obcích, přičemž zhruba polovinu z toho tvoří právě odebrání příjmů z loterií.

Kromě toho podle případové studie Mezinárodní zdravotnické organizace WHO z roku 2013 vykazuje česká populace nejvyšší procentní zastoupení osob s BMI indexem vyšším než 25 (nadváha a obezita) ze všech více než 50 zemí Evropy, a to až 66%. Tedy dva Češi ze tří mají nadváhu nebo jsou obézní.

Přitom citovaná studie CEBR ukazuje, že u půl milionu Evropanů, kteří ročně umírají důsledkem pohybového nicnedělání, jsou nejčastější příčinou úmrtí nemoci způsobené právě nadváhou a obezitou. A studie také poukazuje na to, že pohybová neaktivita může za další zdravotní obtíže. Podle výsledků studie je jeden ze čtyř Evropanů (zhruba 83 milionů) postižen psycho - somatickým onemocněním. A nepřímá cena poruch nálad a úzkosti v závislosti na pohybové neaktivitě je průměrně přes 23 miliard EUR ročně.

A přitom je to opět pohybová a sportovní aktivita, která se ukazuje jako významný faktor při redukci projevů deprese, úzkosti, nízkého sebehodnocení a psychického a citového strádání.Studie dále prokázala, že osoby s pravidelnou pohybovou aktivitou uváděly lepší spánek, větší produktivitu, rovněž se cítily zdravější a méně stresovány v práci.

V České republice jsou roční výdaje na léčbu chorob spojených s pohybovou neaktivitou kolem 74 mld. Kč ročně. Přitom podle analýzy KPMG z roku 2014 lze prokázat, že za pouhých 100 Kč vložených do pohybových aktivit jako do prevence vzniku chorob spojených s metabolickým syndromem lze ušetřit více než 253 Kč. Kromě toho sport odvádí na do příjmů zdravotních pojišťoven více než 6 mld. Kč ročně a na sociální zabezpečení dokonce více než 15 mld. Kč ročně.

Podpora rozvoje sportu a pohybových aktivit však má i jiná ekonomická pozitiva. Sport je v současnosti nejrychleji se rozvíjející průmyslové odvětví a v EU vytváří ročně hodnotu přes 400 miliard EUR, což odpovídá 3,7% HDP EU (v ČR více než 120 mld. Kč, tj. téměř 3% HDP). Sport v EU zabezpečuje pracovní místa pro více než 15 milionů osob, tj. téměř 6% pracovní síly EU (v ČR kolem 200 tis. osob, tj. téměř 4 % pracovní síly), tedy výrazně více než celé odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství).

Do veřejných rozpočtů v ČR sport odvádí ročně více než 52 mld. Kč příjmů a jenom do státního rozpočtu potom 37 mld. Kč ročně (více než 3,5% celkových příjmů).

Sport a významné sportovní události výrazně stimulují místní ekonomiku, vylepšuje image regionů pro investory a přispívá k rozvoji cestovního ruchu, nepřímý ekonomický přínos sportu je zejména v jeho pozitivním vlivu na fyzické a duševní zdraví společnosti a je takvýznamným prostředkem zvyšování efektivity podniků.

Kromě výše citovaných úspor na zdravotní péči, generuje1 Kč výdajů na sport ze státního rozpočtu včetně multiplikací až 3,55 Kč příjmů. Proto je také i v rámci EU podpora sportu považována za významný faktor hospodářského růstu (viz například Memorandum Evropské komise z 19. června 2014 – Sport jako motor růstu ekonomiky EU).

Myslím, že by bylo možné snášet celou řadu dalších argumentů, které by měly panu místopředsedovi Bartoškovi dokázat, že daleko účinnější a ekonomicky přínosnější než mládež preventivně školit o nebezpečnosti a škodlivosti hazardu a daleko levnější než léčba závislostí na hazardu je nabídnout dětem alternativu v podobě dostatku přístupných pohybových aktivit, které budou státem podporovány hrazeny kromě jiného, tak jako v minulosti i z hazardu, a to pokud možno alespoň ve stejné výši jako před Kalouskovou novelou.

A pokud má pan místopředseda pocit, že by se měl hazard podílet na léčbě osob závislých na hazardu, ať navrhne další pozměňovací návrh, například v podobě povinného odvodu ve stanovené výši z každého hracího automatu, každé hazardní hry či loterie do fondů zdravotních pojišťoven. To bude logičtější, racionálnější a spravedlivější.

Michal Kraus


Anketa

Ohrožuje podle vás nový migrační pakt bezpečnost naší republiky?

Ano 75%
transparent.gif transparent.gif
Ne 13%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 12%
transparent.gif transparent.gif