„Proboha, jak jsi k tomu závěru došel, Toníku?“ ptám se. „No, to je tak. Sleduju Babišovo chování léta a zjistil jsem, že lže, jako když tiskne. Sepsal jsem si to všechno na papír, abych na něco nezapomněl.

Tak například v televizi. Tuším, že to bylo v pořadu Jana Krause, kde tvrdil, že je šťastně ženatý, a to byla lež jako věž, protože si Moniku bral o několik let později, v červenci 2017. To je divné, ne?

Prohlašoval, že nebude zakládat politickou stranu a že nikdy nebude politik, protože si nechce pokazit image a taky dodal, že se nikam cpát nebude. No a dnes je obr-politik s dost pokáleným image. Následně prohlašoval, že je jiný politik a v tomto měl naprostou pravdu, neboť trestně stíhaného premiéra, s plným pytlem ostudných kauz a rozporuplnými názory, jsme tady ještě opravdu neměli.

Babiš také proklamoval: „Já můžu veřejně prohlásit na zdraví mých čtyř dětí a dvou vnuček, že já v žádném případě nebudu nikdy zasahovat do práce redaktorů v Mafře.“ Toto pronesl majitel Agrofertu a šéf hnutí ANO v ČT. Pak se provalily nahrávky, jak dělá přesný opak. To je hodně za čarou seriózního jednání. Tyto nahrávky Babiš označil za trestný čin, neboť on je vicepremiér, a to si zřejmě vůči jeho velkomilosti nesmí nikdo dovolit.

Babiš tvrdí, že kauza Čapí hnízdo je spiknutím proti jeho osobě, přitom nebyl a dodnes není schopen říct, kdo byl skutečným vlastníkem. Důkazy o tom se údajně ztratily. Pod tíhou argumentů nakonec přiznal, že lhal, protože chránil svoji rodinu, čímž se ve své podstatě přiznal k vině. ZDE je auditní zpráva ze září 2017, vypracovaná ing. Lukášem Pečeňou s dohledem supervizora JUDr. Josefa Včeláka, která odhaluje zřejmé obcházení evropských směrnic s cílem získat dotaci, na kterou by jinak neměl nárok. Prostě sofistikovaný, promyšlený, prachsprostý podvod.

Evropský úřad proti odhalování podvodů OLAF dospěl k závěru, že v případu Čapí hnízdo jsou takové nesrovnalosti, že dotace ve výši 42 milionů korun nemá být proplacena. To je pro Andreje tvrdá rána. Tím je definitivně potvrzeno, že kauza Čapí hnízdo není žádná „účelovka“, jak AB tvrdí a že to tím pádem na něj neušila ani žádná mafie. Trapnost kolem utajování závěrů úřadu OLAF před veřejností zkritizovala i eurokomisařka Věra Jourová a prohlásila, že by obsah zprávy měla veřejnost znát.

Babiš porušil vlastní pravidla stranického morálního kodexu hnutí ANO tím, že nesložil funkci ve hnutí a nerezignoval na volený mandát a na členství ve hnutí, tak jak mu to kodex ukládal. Neboť je vyšetřován policií pro podezření spáchání podvodu. Na místo toho se nahonem morální kodex přepisoval. Předtím prohlašoval, že nebude nikoho krýt a pomáhat mu, když bude obviněn a dnes se nechává tahat z bryndy svými poslušnými spolustraníky, kterým toto sám před časem odepřel. To je hodně ubohé jednání nejvyššího politického představitele státu. Chuděrky holky Etika a Morálka dostaly od Andreje pořádně přes ústa.

Babiš byl aktivním členem KSČ a deset svědků potvrdilo, že byl i aktivním spolupracovníkem STB. Dodnes, i když je dokonce premiérem, nemá bezpečnostní prověrku a nikdy ji mít ani nebude. To je přece skandální. A lidem to, jak se zdá, nevadí, neboť jím jsou doslova uhranutí. Nevadí jim ani to, že Babiš disponuje vlastním bezpečnostním aparátem, který mu opatřuje kompromitující materiály na každého, kdo by se mu postavil do cesty nebo ho chtěl, nedej bože, dostat za mříže.

Babišem dané slovo neznamená nic. Nemá problém změnit názor během několika hodin a původní slib nedodržet a vše mu to připadá zcela přirozené a normální. Dva příklady za všechny. Sebevědomě prohlásil, že v roce 2017 bude mít vyrovnaný rozpočet, neboť mu ho zabezpečí výběr daní za pomocí EET. Výsledek je zase deficitní. Tedy doslova „ode zdi ke zdi.“ V jednom rozhovoru označí V čtyřku za marginální, okrajové a bezvýznamné seskupení, aby ji o pár měsíců později hodnotil jako hlavní a nejdůležitější prvek v boji proti evropským kvótám. V oblasti etiky morálky a slušnosti má Babiš zcela zvrácený charakter, neboť své okolí, tedy spolustraníky, své zaměstnance a hlavně voliče, považuje za pouhý nástroj, který ho vytáhne k vytoužené moci. Svědčí o tom i jeho nevybíravé vulgární a sprosté vyjadřování na nahrávkách, které směřuje na své zaměstnance, partnery, spolustraníky, ale i voliče.

Stíhaný premiér prosadil nekompromisní výběr daní i na těch nejmenších OSVČ za pomoci EET, ale sám, jakmile může, tak se poctivému odvodu daní vyhýbá jako čert kříži, například za pomoci korunových dluhopisů. Jak může tento člověk kázat někomu o morálce a nazývat jej zlodějem („všetci kradnů“), když sám překračuje všechny hranice slušného chování a využívá trhliny v zákonech k neplacení daní.

Novináře, kteří se ho ptají na jeho kontroverzní kauzy, nazývá zkorumpovanou pakáží s dovětkem SORRY JAKO. „Proč bych já vám měl říkat, kolik vydělávám, co vám je po tom?“ A tím se vyhnul vysvětlení, kde na korunové dluhopisy vzal peníze.

Nahrávky nasvědčují používání nekalých praktik proti svým konkurentům, říká na nich: „My po nich jdeme.“ (myšleno orgány ministerstva financí, kterým šéfoval nebo snad myslel svoji bezpečnostní agenturu?) Takhle Babiš řídí náš stát.

Nevadí mu, že Agrofert hospodaří na pozemcích, které mu nepatří a ze kterých neplatí žádný nájem. To je opravdu vzorný příklad pro ostatní, jak všechny důkladně využít a oblafnout.

Bylo mu prokázáno, že do potravin cpe nekvalitní separát místo kvalitního masa, dovezený bůhví odkud. Vajíčka z jeho klecových drůbežáren se na výstupních baličkách označují, mimo jiné, jako vajíčka z polovolného chovu a z volného chovu. Zřejmě tuto produkci zajišťuje prostřednictvím deseti slepic, které chová „polovolně“ na Čapím hnízdě.

Nemá problém zničit vzrostlé obilí konkurenta chemickým postřikem jen proto, že ho chce ekonomicky převálcovat. To svědčí o skutečné výši morálních vlastností svatého Andreje.

Do médií hlásal, že nikdy nezasahuje do demokratické tvorby kandidátek a pravda je taková, že si poslední slovo v rozhodování o jednotlivých kandidátech nechal zakotvit do stanov hnutí. Z vlastních řad hnutí jsou slyšet věcné argumenty, že schvalování a zasahování do kandidátek je běžný nástroj Babiše, čímž porušuje nezbytný vnitrostranický demokratický proces.

Za Babišem se také táhne jako červená nit údajná nevyjasněná tunelizace Lovochemie, spojená s přátelstvím vlivného pana Šloufa. Dál je tu vyjádření paní Vašáryové, která tvrdí, že Babiš je jedním z hlavních Mečiarových privatizérů, což je v přímém rozporu s tvrzením Babiše o tom, jak nabyl mnohamiliardový majetek.

Babiš sliboval vládu odborníků a následně neváhá posadit do funkce člověka, jako je Karla Šlechtová, která na Ministerstvu pro místní rozvoj odmítala řešit palčivé problémy místního rozvoje, tedy požadavky starostů. Zřejmě proto ji Babiš posadil rovnou do role šéfa Ministerstva obrany. To si z nás dělá Babiš legraci, vždyť to je výsměch voličům. Šlechtová sice připomíná svým vzezřením a jednáním spíše muže, než ženu, ale o obraně nemá ani páru. Jediné, na co se zmohla je, že údajně nechá prověřit všechna výběrová řízení, která jsou těsně před podpisem. Zřejmě si nestihla všimnout, že před ní šéfoval ministerstvu kolega z ANO Stropnický. Že by Stropnický na ministerstvu zapomněl nějakého kostlivce a k Babišovi a Faltýnkovi by přibyl další stíhaný? Ministerstvo dopravy řídí Dan Ťok, který dokázal postavit za čtyři roky vlády ANO tři kilometry dálnic, a tak po médiích koluje vtip o měrné jednotce kilometru dálnice, který se nazývá jeden ŤOK. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch je sice sympatický chlap, ale ke zdravotnictví má asi tak daleko, jako kormidelník jednoveslice k pilotovi obřího boeingu. Neřídil totiž nikdy ani trafiku, natož celé ministerstvo. Jeho předpoklady pro řízení ministerstva zdravotnictví spočívají jen v tom, že dělal, pravděpodobně v hlubokém předklonu, poradce Babišovi. Ministryně financí Šilarová, která se nejvíce proslavila přeměnou finančních úřadů na postrach malých živnostníků, se poslední dobou zabývá hlavně udržením sněhuláka OLAFA ve skříni, aby nevylezl dříve, než v ní roztaje. Postupně se potvrzuje dávná personální vyprahlost hnutí ANO, což Babišovi nikterak nepřekáží k naplňování svých vizí o vlastní firmě se značkou ANOFERT.cz. Babiš si vystačí s ministry s bezmeznou poslušností. Odborníky s vlastním názorem nemá rád, neboť mu jsou na obtíž. Co kdyby chtěli prosadit něco prospěšného pro národ a nekorespondovalo by to s cíli ANOFERTU?

O všech obviněních Babiš prohlašuje, že se jedná o účelově vykonstruovaná spiknutí, která jsou dílem jeho konkurentů, a to jak v politice, tak v byznysu. Na evropskou instituci OLAF dokonce podal žalobu. Je to prostě svatý Andrej, který se řídí pravidlem „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.

Nejvýstižněji Babiše pojmenovali bratia Slováci: „Vy Češi nejste zvyklí na politicko-podnikatelského predátora typu Babiš, a proto jste z něj doslova hotoví, a dokonce jste si ho zvolili za premiéra. Až vám konečně dojde, co je Babiš zač, pošlete ho tam, kam patří, tedy do basy. A pak bude možná teprve líp.“

Pokud si představíme, že v civilizovaném světě odstupují politici například za to, že jejich podřízený něco zanedbal, je načase si položit otázku: Neměl by Babiš odstoupit? Na ČR se už dnes celý svět dívá jako na bulvární atrakci, kde premiérovi hrozí kriminál a kdy není schopen dojednat podporu své loutkové vládě, neboť stihl všechny, kromě komunistů, pozurážet a v médiích se tváří jak hodný strejda a dělá, že on nic, to všichni ti ostatní jsou lumpové.

A pro tohle všechno si myslím, že Babiš musel „Čehůny“ nějak uhranout, jinak by ho přece nemohlo 30% Čechů volit.“ zakončil svůj sáhodlouhý seznam Tonda a poručil dva velké panáky.