Součástí balíky jsou také řecké reformy a finanční podpora od eurozóny. Původně byla schůzka plánována hned na pondělí, ale nakonec z ní sešlo.

Zatímco ještě ve čtvrtek se uvádělo, že se tzv. Eurogroup, tedy ministři financí zemí eurozóny, sejde v pondělí, v pátek už bylo vše jinak. A důvod? - Řecko podle hlasů z eurozóny zatím nesplnilo všechny podmínky, ke kterým se zavázalo. "Setkání tohoto druhu má smysl jen tehdy - má-li být o Řecku - jestliže máme všechny body seřazeny ... Všechny tyto body nebyly splněny, takže je spekulativní hovořit o takovém jednání," uvedl v pátek dopoledne mluvčí německého ministerstva financí.

Později odpoledne už to ale oficiálně potvrdil i šéf Eurogroup a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. "Schůzka Eurogroup v pondělí 6. února 2012 nebude," uvedl v pátek odpoledne Juncker. "Setkání Eurogroup lze plánovat později v příštím týdnu," dodal.

Lídři eurozóny se v říjnu dohodli, že v rámci druhého balíku záchranné pomoci poskytnou Řecku 130 miliard eur, aby mělo finance i po roce 2014.

V poslední době se navíc stále častěji spekuluje o tom, že druhý balík v této výši Řecku také nebude stačit. Řecko údajně bude potřebovat dalších zhruba 15 miliard eur, aby vyrovnalo rozdíl mezi slíbeným snížením dluhu a dohodnutým druhým záchranným programem v objemu 130 miliard eur.

Evropská unie už podle diplomatických zdrojů z EU požádala eurozónu, aby pomohla tyto peníze někde najít. Zdroje se přitom odvolávají na šetření mezinárodních inspektorů. Jednání se nyní soustředí především na to, jaké reformy musí Atény podniknout výměnou za další pomoc.

Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) už v květnu roku 2010 schválily Aténám první úvěrový program ve výši 110 miliard eur.

Řecko musí podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) nutně urychlit strukturální reformy a částečně zpomalit snižování rozpočtového deficitu. Právě rozsáhlá úsporná opatření, která musely Atény zavést výměnou za získání prvního záchranného balíčku MMF a Evropské unie v hodnotě 110 miliard eur v roce 2010, vyvolala sociální nepokoje a Řecko stlačila do podstatně hlubší recese, než se čekalo.

"Druhý záchranný balík, který se momentálně řeší, se proto musí zaměřit na rychlé reformy, aby se země stala konkurenceschopnější," uvedl pro středeční vydání listu Kathimerini šéf inspekční mise MMF Poul Thomsen. "Bude potřeba trochu zpomalit, pokud jde o fiskální oblast, a rychleji - mnohem rychleji - provádět reformy," zdůraznil Thomsen.

Podle Thomsena se do oddlužení Řecka zřejmě budou muset zapojit i věřitelé z oficiálního sektoru. V posledních dnech se objevují zprávy, že bez účasti Evropské centrální banky a národních centrálních bank na oddlužení nebude dohoda se soukromými věřiteli schopna sama splnit stanovený cíl snížení řeckého dluhu.

Mezinárodní oficiální věřitelé požadují po Aténách reformy penzí, dokončení plánu propustit pětinu státních úředníků či snížení minimální mzdy. Chtějí po řecké vládě také to, aby dokončila proces otevírání kvótami a licencemi uzavřených profesí a předložila zákony, které zpružní mzdy a posílí otevírání trhů zboží a služeb.

(rp,mfx,foto:arch.)