Co považujete za svůj největší pracovní úspěch?
Nezbývá mi než uvést založení a vybudování společnosti Ringier ČR a vlastně i Ringier SR. Šlo o první společný podnik Čecha se zahraničím v mediální oblasti již v roce 1990 v tržní polistopadové éře, kdy jsem byl přímo partnerem Michaela Ringiera. Za tři, čtyři roky dosáhl Ringier v Česku pod mým řízením více než třetinového podílu na trhu a stal se jasnou jedničkou. Tehdy jsem si ani neuvědomil dosah toho, co uvedl Michael Ringier ve Wall Street Journal a sice, že díky Michalu Voráčkovi dosáhl Ringier v Čechách a na Slovensku během tří let více než za sto let doma, myšleno tedy ve Švýcarsku. Důležité bylo, že rozvoj firmy byl provázen i finančním úspěchem. Společnost dosahovala na to, že startovala desítky nových projektů na zelené louce, vysokého zisku. Na rozdíl od ostatních médií, které byly vesměs privatizovány.

Média a zisky, to je zajímavé, dají se v médiích vydělat opravdu velké peníze?
Samozřejmě, že dají. Důležité je však vždy usilovat o pozici číslo jedna nebo maximálně dvojku a trojku v příslušném segmentu. Tyto pozice jsou základem toho, že úspěch produktu a jeho čtenost, to pokud jde o tištěnou podobu nebo sledovanost, pokud mluvíme o televizi nebo formátu internetu, vydělávají a přinášejí velmi zajímavé zisky. Důkazem může být Seznam, TV Nova a Ringier.

Jak Vy v médiích vyděláváte peníze?
Samozřejmě první větší peníze jsem vydělal prodejem svých podílů ve společnostech spojených s Ringierem. Pamatuji si, že jsem velice dlouho vzdoroval a nechtěl prodat svůj podíl ve společnosti Profit, a.s., která byla tehdy vydavatelem úspěšného podnikatelského týdeníku Československý Profit, který dosahoval na počátku 90. nákladu kolem 120 tisíc výtisků a ročního zisku kolem 1,5 - 2 miliony dolarů. Nakonec jsem však prodal, bylo to asi nejtěžší. Vlastně jsem se tím přeorientoval na výstavbu nových produktů v oblasti médií, ať již za honorář nebo formou prodeje podílů a akcií, které jsem získal za svou práci. A to je hlavní zdroj mých zisků. Vedle toho působím jako poradce a mám i třeba realitní aktivity.

Takže jste se stal vlastně takovým mediálním developerem?
To si myslím, že je přesný název. Těch projektů, které jsem v Čechách či v zahraničí realizoval jsou opravdu desítky, pokud počítám i ty menší, tak možná přes stovku. Většinou jsem vydělával peníze pro sebe, či pro svoji firmu, ať již prodejem akcií, či formou platby za vykonané práce formou poradenství, či řízení a převzetí projektu.

Dá se říci, jaký mediální projekt byl z Vašeho pohledu nejsložitější?
Velice složitý byl například projekt restrukturalizace, transformace a převzetí První novinové společnosti (PNS), jejímž jsem byl předsedou představenstva po odchodu z Ringiera, a která nyní patří velkým vydavatelům. Stejně tak ale nebyla jednoduchá restrukturalizace TV Prima či TV Nova, kde jsem úzce spolupracoval s akcionáři nebo třetí operátor, tehdy Oskar, dnes Vodafone. Dalo by se říci, že postupem doby již není a nebylo jednoduchých projektů, což je vlastně logické z hlediska rozvoje na trhu a rostoucí konkurence na něm.


Dá se říci, že média Vás učinila také bohatým člověkem?
Řekl bych bohatým finančně ani ne tak moc, o peníze mi prioritně nikdy nešlo a nejde. Bohatým spíše z hlediska zkušeností, informací a kontaktů. Zejména vztahy v zahraničí byly v 90. letech pro mě neuvěřitelně cenné, a od svých partnerů jsem se spousty věcí naučil. Dnes mám třeba společný podnik v oblasti nemovitostí s Dr. Uli Siggem, což je bývalý majitel firmy Schindler a jeden z nejbohatších mužů ve Švýcarsku. nejvíce mě však vždy zajímal úspěch, ne peníze. A je tomu tak dodnes.

Nemovitosti Vás ale také zajímají?
Ano, nemovitosti jsou takovým mým koníčkem. Z počátku jsem pro své zahraniční známé a partnery nakupoval nemovitosti v Praze a stejně jako v médiích v nich získal třeba malý podíl za svoji práci či zprostředkování, postupně jsem mohl do některých nemovitostí něco málo investovat i sám, z již vydělaných peněz. Není to však moje hlavní profesní oblast, a to v žádném případě, neboť časem spíše vyplynula z mé přetíženosti jednoduchá aritmetika. Téměř všechny peníze, které jsem vydělal v médiích, jsem investoval do nemovitostí. Jednak jsem byl poučen ze zahraničí, jednak to bylo velice jednoduché rozhodnutí, které přineslo jakés takés výsledky až po deseti, patnácti letech. Řídil jsem se i tím, že nemovitost, pokud se správně koupí, v zásadě nemůže zbankrotovat a nemůže ji nikdo ukrást. Stálo mne to minimum času a kupoval jsem na základě normálních inzerátů v novinách.

Z Vašeho životopisu plyne, že jste po sobě zanechal hodně mediálních firem. Jak se na své děti nyní díváte a není Vám líto, že už v nich nepůsobíte?
Je pravda, že těch firem, které jsem založil, i v nich působil, je celá řada a mě těší, že naprostá většina z nich je v předních tržních pozicích a určují směr celého mediálního trhu. Na druhé straně i deset či patnáct let po prodeji mě někteří lidé spojují s konkrétní firmou, ačkoliv již na její činnost nemám absolutně žádný vliv. Přesto se dá říci, jako je to v rodině, že na všechny, i odrostlé děti, pohlížím s láskou a stále je svým způsobem sleduji a někdy i podporuji. Zůstat jenom v jedné z nich by mě však nebavilo.

Slyšel jsem, že máte i charitativní projekty a aktivity. Je to pravda?
Těmito věcmi se nechlubím, stejně jako jsem dlouhá léta nekomunikoval s novináři o svých projektech, i když jsem měl tisíce možností. Myslím, že je to věc rozhodnutí každého člověka a já dokáži ocenit, pokud se charita nedělá pouze pro pozitivní mediální komunikaci nebo zviditelnění. Ale jinak charitu realizuji již od samého počátku 90. let, de facto od okamžiku, kdy jsem vydělal nějaké peníze.


Stručný životopis
V roce 1981 vystudoval Michal Voráček VŠE, obor ekonomika zahraničního obchodu. Poté pracoval například v Hospodářských novinách jako novinář a na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1987 ukončil aspiranturu na VŠE a získal titul CSc.

V roce 1989 nejprve založil podnikatelský týdeník Profit, který po roce přesáhl hranici 100 tisíc prodaných výtisků při zisku v desítkách miliónů korun. Poté působil jako zakladatel a partner mediální společnosti Ringier v ČR a SR. Od roku 1991 byl jejím předsedou představenstva a generálním ředitelem. Po třech letech ovládal Ringier více než třetinu českého mediálního trhu.

V roce 1993 uvedl na trh deník Blesk. Dále byl postupně předsedou představenstva v mnoha českých a slovenských mediálních společnostech. Je považován za jednoho z mužů, kteří klíčovým způsobem ovlivnili současný mediální trh v ČR.

Po odchodu z Ringier ČR řídil řadu projektů v oblasti tiskových a elektronických médií a multimédií a také mnoho firem v oblasti reklamy, audiotexu, distribuce i polygrafie. Byl členem statutárních orgánů mnoha mediálních společností v ČR a v zahraničí, např. TV Nova, TV Prima, PNS (distribuce tisku), Český mobil (Oskar, Vodafone), Médea, a.s. , Sparta Praha Fotbal, a.s. atd.

Nyní je předsedou dozorčí rady E-Centrum, a.s. Působí a působil jako poradce v mediální oblasti, marketingu a public relations pro desítky významných českých a světových firem.