Na základě kasační stížnosti majitelky veterinární kliniky z Hradce Králové o tom v pátek rozhodl Nejvyšší správní soud, řekla  mluvčí soudu Sylva Dostálová.

"Připuštění plošného uplatnění záznamní povinnosti na základě neomezené úvahy správce daně je zjevně v rozporu s úmyslem zákonodárce," řekla Dostálová. Správce daně má podle soudců široký prostor k úvaze o tom, "zda vůbec, a pokud ano, v jakém rozsahu a v jaké konkrétní podobě záznamní povinnost podnikateli uloží". "Může tak ale činit jen za předpokladu, že na základě konkrétních skutečností zjistí, že je u určité osoby je takového kroku vůbec potřeba," citovala Dostálová z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Nejvyšší správní soud se zabýval případem na základě kasační stížností majitelky veterinární kliniky v Hradci Králové. Finanční úřad jí uložil záznamní povinnost podle zákona o správě daní a poplatků. Povinnost vést zvláštní záznamy spočívala konkrétně v tom, že "do sešitu v tvrdé vazbě s předem očíslovanými stranami nepřerušenou číselnou řadou měla zapisovat každého zákazníka a nejpozději před jeho odchodem z provozovny zapsat pořadové číslo zákazníka jedinou nepřerušovanou číselnou řadou v jednom roce, datum a hodinu návštěvy, druh zvířete a u psa i kočky i jejich plemeno a barvu, název provedeného veterinárního výkonu a jeho cenu, druh, množství a cenu účtovaného léčiva a celkovou přijatou částku".

"Při provedených kontrolách podnikatelka evidenční knihu nepředložila a správce daně ji uložil pokutu deset tisíc korun," řekla mluvčí Nejvyššího správního soudu. Žena s postihem nesouhlasila a podala žalobu u Krajského soudu v Hradci Králové. Soud žalobu zamítl. Nejvyšší správní soud ale v pátek rozsudek hradeckého soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. "Uložení záznamní povinnosti v dané věci bylo od počátku nezákonné, a tedy nemohlo a ani do budoucna nemůže být podkladem pro uložení pokuty za její neplnění," zdůraznila Dostálová.

Administrativní zátěž podnikatele a jeho omezení svobody spočívající v tom, že musí dělat něco nad rámec běžných povinností, podle soudce vyžaduje, aby záznamní povinnost ukládali správci daní nanejvýš obezřetně. "Musí se opírat o racionální a konkrétní skutkové okolnosti a musí být přiměřená," uvedl soudce NSS Karel Šimka.

Záznamní povinnost je proto nutné důkladně odůvodnit. "V daném případě nemohla být důvodem uložení záznamní povinnosti pouze skutečnost, že stěžovatelka přijímala od zákazníků významné finanční částky jako tržby v hotovosti. Na tuto eventualitu totiž zákon myslí, když všem poplatníkům daně z příjmů fyzických osob provozujícím podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost, kteří přijímají platby v hotovosti, ukládá obecnou zákonnou povinnost vést evidenci denních tržeb," uvedl Šimka.

Přípustným důvodem uložení záznamní povinnosti musí být u konkrétního poplatníka podle soudců NSS nějaká jeho specifická vlastnost, která ho vyděluje z množiny všech poplatníků přijímajících hotovostní platby. "Není patrné, že by správce daně měl v případě stěžovatelky konkrétní důvody k podezření, že krátí v hotovosti přijímané tržby či jinak ve vztahu ke správci daně zkresluje ekonomické výsledky své činnosti nebo činnosti někoho, s nímž je v obchodním styku, nebo že hrozí významné nebezpečí, že by tak v budoucnu činila, pokud by jí záznamní povinnost nebyla uložena," uvádí se mimo jiné v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

"Uložení záznamní povinnosti v dané věci tudíž bylo od počátku nezákonné, a tedy nemohlo a ani do budoucna nemůže být podkladem pro uložení pokuty za její neplnění," zdůraznila Dostálová.

(rp,mfx,foto:arch.)