Velkým překvapením je rovněž únorové překročení pětiprocentní hranice Věcí veřejných a dosažení tří procentních bodů Strany zelených. Nicméně stejně jako v předchozích měsících by i v únoru tohoto roku byla jasným vítězem sněmovních voleb sociální demokracie. Vyplývá to z aktuálního šetření volebních preferencí společnosti SANEP.

Oproti lednovému šetření volebních preferencí společnosti SANEP se v únoru změnila pozice na třetím místě, které po dlouhé době obsadila TOP 09 a odsunula tak KSČM na čtvrtou příčku. Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního hypotetického modelu dostala KDU-ČSL a opakovaně i Věci veřejné. Zde je však důležité upozornit na statistickou odchylku, v jejímž rámci se lidovci a Věci veřejné pohybují na pětiprocentní hranici, která je podmínkou vstupu do dolní komory Parlamentu ČR. Posílení ODS a TOP 09, která odsunula KSČM na čtvrté místo, lze vnímat jako aktivování pravicově orientovaných voličů, kteří reagují na nárůst preferencí levicových stran. Naopak volební preference komunistů oproti minulému měsíci poklesly.

Ve srovnání s letošním lednem pak rovněž výrazným způsobem vzrostla voličská účast. Lze tak říci, že v únoru by šlo oproti lednu k volbám více rozhodnutých voličů podporujících pravicové strany. Nicméně oproti lednovému šetření společnosti SANEP mírně posílila i nejsilnější opoziční strana ČSSD.

Jistým překvapením je i překročení pětiprocentní hranice Věcí veřejných, což lze vnímat především jako kladné hodnocení činnosti vicepremiérky pro boj s korupcí a místopředsedkyně Sněmovny za Věci veřejné Karolíny Peake. VV však získávají nazpět ztracenou důvěru voličů i úspěšnou snahou o prosazení přímé prezidentské volby nebo omezením poslanecké doživotní imunity, kterou již schválila Poslanecká sněmovna. Neméně zajímavé je i dosažení tříprocentní hranice Strany zelených, která se těšila značné podpoře zesnulého exprezidenta Václava Havla.

Jak dále ukazuje aktuální šetření volebních preferencí společnosti SANEP, voličský elektorát reaguje velice citlivě na různé podněty a pro skutečný výsledek volebního klání je rozhodujícím faktorem nejen volební účast, ale i momentální dění na domácí politické scéně. Aktuální výsledky volebních preferencí tak i přes zajímavý pohyb na pravicovém spektru i nadále ukazují převažující náklonnost voličů stranám z levicového politického spektra.

Je tak zjevné, že domácí veřejnost je nadále nespokojena se sociální a ekonomickou úrovní a má obavy z budoucího ekonomického vývoje. Ovšem právě eskalující nespokojenost většiny veřejnosti s politickou úrovní v naší zemi nahrává i novým politickým subjektům, v jejichž čele stojí výrazné osobnosti politického i veřejného života. Šanci na volební úspěch tak má jak nová strana Jiřího Paroubka NS- LEV 21, tak i rodící se strana miliardáře Andreje Babiše.

Z pohledu volebního modelu je zřejmé, že vítězná ČSSD by mohla sestavit pohodlnou většinovou koalici pouze ve spojení s TOP 09, VV a KDU-ČSL, což by zcela jistě narazilo na různorodé programové cíle jednotlivých stran. Většinovou vládu by mohla ČSSD sestavit i s ODS nebo v těsné většině v koalici s TOP 09 a VV nebo s lidovci. Pouze s KSČM by sociální demokraté v únoru většinovou koalici nestavili. Oproti tomu druhá nejsilnější strana ODS by v únoru mohla, kromě velké koalice s ČSSD, sestavit těsnou většinu se svými stávajícími koaličními partnery a KDU-ČSL. Jiná možnost se ODS nenabízí.


Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 58,9% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:
Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany naznačuje, že by hlasy voličů vedly i v měsíci únoru k velmi složité povolební situaci. ČSSD coby jednoznačný vítěz únorových hypotetických voleb by tak v rámci hledání možného koaličního partnera či partnerů mohla sestavit pohodlnou většinovou vládní koalici ve spojení s TOP 09, KDU-ČSL a VV.

K většinovému ovládnutí Sněmovny by pak ČSSD mohla postačit vládní koalice s TOP 09 a VV, nebo KDU-ČSL. Jak pro ČSSD, tak i pro ODS by bylo východiskem i sestavení vzájemné velké koalice. Koaliční uskupení dvou levicových stran, tedy ČSSD a KSČM by k sestavení  většinové koalice nestačilo. Druhá nejsilnější strana ODS by kromě velké koalice s ČSSD měla pouze jednu možnost a to sestavení většinové koalice se stávajícími koaličními partnery, tedy TOP 09 a VV a s KDU-ČSL. 

Do povolebního vyjednávání po řádných volbách do PSP ČR však mohou významným způsobem promluvit i další politické strany s potenciálem překročit pětiprocentní volební práh. Kromě lidovců a aktuálně i VV tak mohou politickou mapu dolní komory Parlamentu ČR ovlivnit i nové politické strany jako např. NS – LEV 21 v čele s bývalým premiérem Jiřím Paroubkem nebo protikorupční iniciativa s politickými ambicemi ANO 2011, v jejímž čele stojí podnikatel Andrej Babiš. Zpět do poslaneckých lavic se pak může vrátit i Strana zelených.