To by bylo levnější oproti staršímu projektu "odsunutého" nádraží o 10,4 miliardy, řekl člen sdružení Tomáš Alter.

"Nádraží a celý uzel v současné době opravdu nevyhovuje. Není nikdo, kdo by tuto záležitost zpochybňoval," uvedl Alter. Varianta odsunutého nádraží je podle něj ale nevýhodná, jak finančně, tak i po sociologické stránce.

U "odsunutého" nádraží by podle něj byla nejen nedostatečná kapacita, ale navíc by tam museli občané jezdit delší dobu. "Přibližně o sedm minut déle, což by znamenalo neatraktivnost veřejné dopravy," dodal. Autobusy a auta by se podle něj k nádraží rychle nedostaly. "Brání tomu propustnost křižovatek," vysvětlil.

Při rekonstrukci nádraží v centru města by se navíc daly využít alespoň částečně prostředky z evropských fondů.

Podle spoluautora nového projektu Jiřího Kalčíka lze provést první etapu modernizace železničního uzlu Brno za 10 miliard korun. Jde o modernizaci koridoru v úseku Maloměříce - Horní Heršpice a modernizaci celého osobního nádraží, včetně stavby dvou podzemních nástupišť určených pro napojení vysokorychlostních tratí. "Taková modernizace bude stačit k tomu, aby byl brněnský uzel schopný sloužit po mnoho desetiletí," doufá Kalčík.

"Historická nádražní budova už nebude určená na odbavování vlaků," upřesnil architekt Jan Vrbka s tím, že ve staré budově se budou moci kupovat lístky. "Byli bychom rádi, kdyby nádraží získalo identitu, které jiné nádraží nemá," upozornil.

Kalčík přiznává, že jeho myšlenka není nová, jde o úpravu varianty z roku 2006, která počítala s modernizací všech tratí v železničním uzlu.

Podrobná dokumentace byla podle sdružení v minulém týdnu předaná na ministerstvo dopravy. "Doufáme, že se tím bude zabývat," uzavřel Alter.

Spekuluje se, že České dráhy (ČD) chtějí pozemky u hlavního nádraží v centru Brna prodat podezřelé firmě. To však ČD ústy svého mluvčího Radka Joklíka odmítají. "Vyhrocená debata kolem údajného prodeje pozemků u hlavního nádraží v Brně je nesmyslná. České dráhy zatím ani nerozhodly, že předmětné pozemky skutečně prodají," sdělil Joklík Mediafaxu.

Brněnský železniční uzel je v současnosti podle brněnského primátora Romana Onderky (ČSSD) úzkým hrdlem na prvním tranzitním železničním koridoru v Česku.

"Nesmíme zapomínat, že v našem městě se bude křížit i připravovaný Balticko-jaderský koridor. Z pohledu města, České republiky i Evropy je nutné průjezd brněnským uzlem co nejdříve dobudovat," řekl agentuře Mediafax brněnský primátor. Projekt přestavby brněnského železničního uzlu schválila podle něj před deseti lety vláda, která se podrobně zabývala odbornými i ekonomickými analýzami. "Usnesení vlády je také pro pro celý projekt závazné," uzavřel Onderka.

Město Brno jednoznačně preferuje schválenou, takzvanou odsunutou variantu hlavního nádraží. Investorem přestavby brněnského železničního uzlu je ovšem stát a realizátorem této akce je Správa železniční dopravní cesty, která kooperuje s dalšími subjekty, včetně města Brna. Stavební správa SŽDC nechala vypracovat u specializované firmy aktuální technickou studii proveditelnosti celého díla.

Podle Onderky nejsou komplexní závěry studie zatím k dispozici. "Investiční záměry expertízy však k dispozici jsou. Náklady na takzvanou přisunutou variantu činí 23,328 miliardy korun, odsunutá varianta vychází na 18,229 miliardy korun a nulová varianta, tedy nezbytné nutné úpravy pro zakonzervování současného nevyhovujícího stavu by si vyžádaly 4,3 miliardy korun," upřesnil pro Mediafax Onderka. "Pokud vím, tyto informace již od Stavební správy SŽDC obdržel v nedávné minulosti jeden z představitelů sdružení prosazujícím umístění nádraží pod Petrovem," dodal primátor.

(abb, mfx; foto: arch.)