Rukopisy se ve čtvrtek za přísných bezpečnostních opatření vrátily po 25 letech do České republiky. "Hodnota spočívá v obsahu, v jedinečné práci, která zakládá celou vědu," uvedl o Mendelově průlomovém díle Schwarzenberg. Rukopisy se podle něj nesmí příliš často vystavovat. "Jakmile se dostanou do silného světla, tak vyblednou," vysvětlil ministr, který by proti častému vystavování protestoval. Ani on se nesměl vzácného materiálu dotknout.

I tak bude mít veřejnost možnost originální Mendelovu práci vidět, měla by se objevit na výstavě v parlamentu. Pokud se Češi zajímají o genetiku, nesmí podle ministra zapomenout na její české kořeny. "Nesmíme zapomenout na to, že pradědeček celé té vědy byl v Brně v klášteře," poznamenal s tím, že převoz materiálu do České republiky mu přinesl velkou radost.

Převoz z Německa zajistilo vozidlo ministerstva zahraničí v doprovodu diplomata. "Jedná se prakticky o rodinné stříbro," dodal opat z brněnského kláštera Evžen Martinec. Dokument v roce 2010 digitalizovali pracovníci bavorské národní knihovny, zájemci jej v ní mohou naleznout.

Ačkoliv bylo dílo v držení členů Mendelovy rodiny, českým diplomatům se podařilo německou stranu a Mendelovy potomky přesvědčit, že jsou stále majetkem kláštera. "Vše, co řeholníci v klášteře vykonají, náleží klášteru," vysvětlil opat.

Průlomové dílo z počátků genetiky nazvané Pokusy s rostlinnými hybridy známého českého přírodovědce a zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela se po 25 letech vrátilo do Česka. Návrat spisu v originále zvaném Versuche über Pflanzenhybriden je podle ministra výsledkem dlouhodobého diplomatického úsilí, které bylo symbolicky završeno v době, kdy si v Brně v rámci roku Johanna Gregora Mendela lidé připomínají 190. výročí jeho narození.

Mendelovo dílo je unikátním dokumentem z počátků genetiky, v němž přírodovědec shrnul výsledky svých výzkumů.

Johann Gregor Mendel (1822 -1884) byl nejenom přírodovědec, na svém kontě má i objevy základních zákonů dědičnosti. Během svých studií na Filozofické fakultě Univerzity v Olomouci ho ovlivnil jeho učitel, významný vědec na poli šlechtění zvířat a rostlin Johann Karl Nestler. Ve Vídni následně absolvoval studia matematiky, fyziky, chemie, botaniky, zoologie a paleontologie.

Po smrti opata Cyrila Nappa byl Mendel zvolen opatem Augustiniánského kláštera a v této funkci představoval významnou osobnost Brna a Moravy v tehdejším rakousko-uherském císařství. V 60. a 70. letech 19. století se věnoval křížení hrachu a sledování potomstva. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti.

Mendelův přínos pro biologii se rozpoznal až po jeho smrti, počátkem 20. století.

(aj,mfx,foto:arch.)