Velikost textu:

Dohodu dnes novinářů představil ministr pro lidská práva Michael Kocáb společně se zástupci stran, ombudsmana  a zástupců obou komor parlamentu. V deklaraci se signatáři přihlásili k odmítnutí jakýchkoli projevů rasové diskriminace a pokusů o vymáháni rasové nadřazenosti a etnické či sdociální segregace.

"Nepřipustíme, aby tyto názory a myšlenky pronikly do veřejného diskurzu a politické reality předvolebního boje," uvádí se v dokumentu. "Vyzýváme veřejnou správu, aby efektivně využívala všech dostupních právních nástrojů k překonání těchto názorů a nálad a budeme při výkonu svých funkcí podporovat veškeré aktivity vedoucí k omezení nárůstu pravcicového a levicového extremismu," slibili signatáři.

Ombudsman Otakar Motejl vyslovil naději, že si lidé uvědomí, že podceňovat extremismus je to nejhorší, co se může stát. Místopředseda Senátu Petr Pithart ale zdůraznil, že je třeba, aby po podpisu dohody následovaly i konkrétní činy. Poslankyně za ČSSD Anna Čurdová zdůraznila, že "extremismus se rovná násilí a násilí by měli říct ne všichni slušní lidé v ČR". Objektem takového násilí může být totiž každý z nás.

Aby se k postupu proti extremismu připojila i justice, zase vyzval předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Podle něj je potřeba, aby české soudy šetřily smysl a obsah základních dokumentů, a to Listiny základních práv a svobod. Aby se nestalo, aby některá strana, která extenduje k extremismu "byla pokryta ochranou ve jménu svobody slova a ve jménu svobody volební soutěže, je to výzva k moci soudní, aby skutečně šetřila obsah a smysl". Že existuje několik věcí, na kterých se musí shodnout celá politická scéna, parlament a bylo by dobré, aby to bylo i v souladu s širokou veřejností a takovým tématem je extremismus, zdůraznil šéf ODS Mirek Topolánek.

Je zjevné, že tak politici reagují na zvýšenou aktivitu extremistických skupin, z nich nejvýrazněji v současnosti vyniká ultrapravicová Dělnická strana. Ta obdržela ve volbách do Evropského parlamentu jedno procento hlasů.