Podle odborníka rozhovoru s RFI to může vést ke skutečné krizi v pravoslavném světě a způsobit lidem mnoho utrpení.
Ruská pravoslavná církev oznámila, že zpřetrhala vztahy s Konstantinopolským patriarchátem, napsal RFI. Toto historické schisma uvnitř pravoslavného světa bylo přímým důsledkem rozhodnutí minulý týden přijatého Konstantinopolem uznání nezávislosti ukrajinské církve.
„Nemáme jinou volbu, žádné jiné řešení," řekl Metropolita Ilarion po setkání Svatého synodu ruské pravoslavné církve v Minsku (Ruská pravoslavná církev se opírá o dopis Konstantinopole ze 17. století, který ji pověřuje správou i v oblasti Kyjeva – odtud vyčítá Konstantinopoli, že zradil své vlastní rozhodnutí – pozn. red.).
Pro Moskvu se uznání Kyjevské autokefie konstantinopolským patriarchátem stal rubikonem. Z tohoto důvodu ruská pravoslavná církev ztrácí většinu svého vlivu na Ukrajině. Navíc, jak autor článku uvádí, moskevský patriarchát může také ztratit své dědictví: území Ukrajiny je historickou kolébkou pravoslaví, která přišla do Kyjeva v roce 988. Tam se nachází slavné kláštery a více než 10 tisíc kostelů.
Rygol s Konstantinopolí vede k vážné krizi v pravoslavné světě, napsal autor. 300 milionů věřících si bude muset vybrat mezi dvěma tábory, dvěma církvemi. Na jedné straně je Konstantinopolský patriarchát starší, a vyšší v hierarchii církve. Na druhou stranu, Moskevský patriarchát je mnohem silnější a silnější.
„Způsobí to mnoho ran," předpovídá Antoine Arjakovsky, odborník na pravoslaví z Francie. „To bylo již v roce 1996 v Estonsku. Trvalo pět až šest měsíců. Problémem je, že patriarcha Kirill považuje Ukrajinu za svou oblast zájmu. Takže si nemyslím, že všechno bude brzy vyřešeno."
Možná tento rozkol povede k boji mezi dvěma patriarchy o kontrolu nad jinými církvemi pravoslavného světa. Nezávislých, tedy autokefálních církví, je asi tucet, poznamenal autor článku. „Podle mého názoru většina církví bude podporovat Konstantinopol a bude následovat cestu pořádku. Koneckonců, Konstantinopol představuje moc, tradici, legitimitu. Nemám tušení, že taková velká církev, stejně jako rumunská, by neměla jít tímto způsobem," poznamenal Arjakovsky.
Odborník však opomněl dodat, že v případě Ukrajiny se jedná o zřejmé a bezprecedentní zasahování státu, respektive vlády Petro Porošenka na zpřetrhání jakýchkoliv vazeb na Rusko včetně církve působící na Ukrajině. Nejedná se tedy jen o spor ohledně kanonického práva. Je zjevné, že vina jenoznačně padá na Kyjev.
A zároveň mohou tyto nezávislé církve hrát roli zprostředkovatele a pokusit se obnovit spojení mezi Moskvou a Konstantinopolem, napsal RFI.
„Způsobí to mnoho ran," předpovídá Antoine Arjakovsky, odborník na pravoslaví z Francie. „To bylo již v roce 1996 v Estonsku. Trvalo pět až šest měsíců. Problémem je, že patriarcha Kirill považuje Ukrajinu za svou oblast zájmu. Takže si nemyslím, že všechno bude brzy vyřešeno."
Možná tento rozkol povede k boji mezi dvěma patriarchy o kontrolu nad jinými církvemi pravoslavného světa. Nezávislých, tedy autokefálních církví, je asi tucet, poznamenal autor článku. „Podle mého názoru většina církví bude podporovat Konstantinopol a bude následovat cestu pořádku. Koneckonců, Konstantinopol představuje moc, tradici, legitimitu. Nemám tušení, že taková velká církev, stejně jako rumunská, by neměla jít tímto způsobem," poznamenal Arjakovsky.
Odborník však opomněl dodat, že v případě Ukrajiny se jedná o zřejmé a bezprecedentní zasahování státu, respektive vlády Petro Porošenka na zpřetrhání jakýchkoliv vazeb na Rusko včetně církve působící na Ukrajině. Nejedná se tedy jen o spor ohledně kanonického práva. Je zjevné, že vina jenoznačně padá na Kyjev.
A zároveň mohou tyto nezávislé církve hrát roli zprostředkovatele a pokusit se obnovit spojení mezi Moskvou a Konstantinopolem, napsal RFI.
(kou, prvnizpravy.cz, rfi.fr, foto: arch.)
