„Nově zvolený prezident Ukrajiny Vladimir Zelenskij byl během prvních dnů v úřadu  v obtížné situaci. Petro Porošenko, který opustil ukrajinský politický „olymp“, mu nenechal tak bohaté jako spíše problémové dědictví. A jedním z těchto problémů je Ukraigate. To je skandál, který na rozdíl od amerického originálu z let 1972-1974 jde daleko za hranice států. Její podstatou je zasahování Ukrajiny do volebního procesu USA během prezidentských voleb v roce 2016. Konkrétně podpora kandidáta z americké demokratické strany Hillary Clintonové. V té době jsem byl v Kyjevě a sledoval, jak se události odehrávají. Mám velmi jasný obraz o ukrajinském zasahování do amerických voleb. Dostupné informace byly následně doplněny informacemi z jiných zdrojů: otevřené databáze, úniky hackerů, americká a ukrajinská média,“ píše v úvodu Vasilij Prozorov a pokračuje:

Jaký je ale vzájemný zájem USA na Ukrajině? Bez ohledu na to, jak urážlivé to může znít pro obyvatele Ukrajiny, ale jako člověk, který dlouhodobě pracoval v bezpečnostní službě, mohu s jistotou říci, že Spojené státy potřebují Ukrajinu jako geopolitické předmostí, v souladu s jejich geostrategickými zájmy v globální konfrontaci s Ruskem.

Američané, jak víte, raději "vytahují kaštany z ohně" jinýma rukama než svýma, v tomto případě ukrajinskýma. Washington má zájem rozšířit hranice NATO až na ruské hranice, vytvářet vojenské základny na území Ukrajiny a regulovat intenzitu ozbrojeného konfliktu v Donbasu. Pro Spojené státy je výhodné udržovat pás nestability kolem  Ruské federace.

Zajímavé pro Spojené státy jsou také ukrajinská podloží a černozemí. USA aktivně lobují za výrobu a prodej břidlicového plynu na světovém energetickém trhu a podle předběžných odhadů má Ukrajina dobré zásoby této fosilie v regionech Charkov, Lugansk a Doněck.

Černozem je nepochybně také majetkem ukrajinského státu. Během Velké vlastenecké války němečtí útočníci vyváželi úrodnou půdu pomocí ešelonů z Ukrajiny do Německa. A nyní mohou Američané na zcela kontrolovaném území na krásné černozemi  provádět různé pochybné experimenty s geneticky modifikovanými kulturami. Americká společnost Monsanto již pěstuje geneticky modifikovanou kukuřici na polích Ukrajiny.

Země s miliony obyvatel navíc poskytuje dobrý trh pro americké výrobce. To se netýká pouze spotřebního zboží, výrobků, domácích spotřebičů. Ukrajina může kupovat staré zbraně, a to za půjčky znovu vydané zahraničními finančními organizacemi.

Zájem americké správy na Ukrajině je tedy způsoben její strategicky důležitou geografickou polohou, tj. blízkostí Ruska a tranzitním statusem, přírodním bohatstvím a velkým spotřebitelským potenciálem.

Petro Porošenko ukázal obrovskou geopolitickou krátkozrakost když vsadil na jednoho z kandidátů na prezidenta  Spojených států. V roce 2016 ukrajinská vláda otevřeně podporovala Hillary Clintonovou a dokonce jí pomohla „potopit“ Donalda Trumpa.

Zájmy obou stran se pak jasně shodovaly. Porošenko se panicky obával vítězství republikánů. V Kyjevě se věřilo, že potom USA změní svou politiku vůči Rusku, což povede ke zrušení sankcí, omezení podpory Ukrajině a v důsledku toho ke zhroucení veškeré jeho moci. Demokraté zase hledali u soupeře „Achillovu patu“ a pokusili se mu jakýmkoli způsobem ublížit. Nakonec se jim podařilo docílit rezignace Paula Manaforta, vedoucího Trumpovy kampaně.

Od povstání na Ukrajině v roce 2014 obdržela Národní banka Ukrajiny miliardy od MMF, aby zachránila krizovou a notoricky zkorumpovanou zemi před bankrotem.

„Jeden rok poté, co se Porošenkova prozápadní vláda v roce 2014 dostala k moci, udělil MMF Kyjevu úvěrový rámec ve výši 15,8 miliard euro (17,5 miliardy USD) na čtyři roky - ale po prvním roce musel být program 2017 pozastaven kvůli masivní korupci Polovina byla vyplacena “, píše německé Deutsche Welle 2019.

Ukrajinské banky odkoupily část peněz MMF prostřednictvím rakouské banky Meinl Bank ins Ausland - až 800 milionů dolarů, uvádí Kate Matbergová na Mediapart. Na druhé straně banky znovu platily úplatky manažerce Národní banky Valerii Gontarevové a jejímu patronovi Petrovi Porošenkovi, uvádí Vasilij Prozorov.

Mezi hlavní příjemce půjček MMF byly Dnipro Credit a Delta Bank (uzavřena v roce 2015), patřící oligarchovi Viktoru Pinčukovi, který také udržoval úzké kontakty s bývalým šéfem ukrajinského MMF Jeromem Vacherem. Pinčuk založil v roce 2006 největší nadaci na Ukrajině, nadaci Viktora Pinčuka, se kterou od roku 2012 převedl nadaci Clintonových 29 milionů dolarů. Největší převody byly v letech 2015 a 2016 během americké volební kampaně, pokračoval Prozorov.

„Ukrajinský ocelářský podnikatel Viktor Pinčuk  daroval nadaci Clintonových 10 milionů až 25 milionů dolarů,“ informoval The Independent 2018. „A mnoho svědků uvedlo, že se nebál využít Hillary Clintonová, když byla ministryní zahraničí. "