Svátek má: Luboš

Zprávy

Velikost textu:

Sovětský Slovák Gustáv Husák

Sovětský Slovák Gustáv Husák

<< PROFIL >> Gustáv Husák žil jako ateista a komunista, avšak zemřel jako katolík. Od jeho smrti uplyne v pátek dvacet let.

Gustáv Husák
18. listopadu 2011 - 10:50
Poslední z komunistických prezidentů Československa zemřel 18. listopadu 1991 usmířen s bohem. Den před smrtí mu udělil poslední pomazání katolický kněz.

Jeho pohřbu se účastnil slovenský premiér Ján Čarnogurský, někdejší disident a Husákův vězeň. V Česku to vyvolalo nevoli.

"Husák byl především Slovák, teprve poté komunista," reagoval Čarnogurský.

Jistě Husák se narodil jako Slovák. Ale už v roce 1929, jako šestnáctiletý, vstoupil do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student právnické fakulty, do Komunistické strany Československa. Z období konce druhé světové války se zachoval dopis, ve kterém navrhuje, aby se Slovensko stalo součástí Sovětského svazu.

V té době se Husák účastnil Slovenského národního povstání, byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady a místopředsedou Komunistické strany Slovenska.

Po válce byl dosazen do funkce šéfa Sboru pověřenců - slovenské autonomní vlády. Z ní Husák, který se zmocnil velení slovenské StB, vyhnal všechny nekomunistické pověřence.

Ani to mu však nezajistilo vděk československých a sovětských soudruhů. V roce 1950 ho komunisté zatkli a obvinili z buržoazního nacionalismu. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen na doživotí.

Smrti nejspíš unikl jen proto, že verdikt vynesl soud až po smrti sovětského diktátora Josifa Stalina.

Ani věznění "nevyléčilo" Husáka z víry v komunismus a Sovětský svaz. Poté, co byl počátkem šedesátých let propuštěn a rehabilitován, opět vstoupil do komunistické strany a začal postupovat v partajní hierarchii.

Po invazi Varšavské smlouvy v roce 1968 si Husák získal důvěru tehdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva. Sověti ho prosadili do čela KSČ, kde vystřídal reformátora a představitele Pražského jara Alexandra Dubčeka. Poté, co odstoupil prezident Ludvík Svoboda, dal se Husák zvolit prezidentem.

Husák neblaze proslul jako vrchní normalizátor. Hned po nástupu do čela komunistické strany přikázal tvrdě potlačit projevy odporu.

"Stanovisko (komunistického) vedení je takové že to, co se odváží aktivního odporu někde na ulici nebo něčeho podobného, to rozbijeme nemilosrdně, ať by to stálo, co stálo," prohlásil.

Prosadil čistky ve straně i na vedoucích místech podniků, škol a organizací. Nutil lidi podpisovat souhlas s okupací, kterou jeho režim prohlásil za "bratrskou pomoc". Dal pronásledovat a věznit své odpůrce. Utáhl režim na západních hranicích.

"Hranice nejsou korzo, aby se tam kdekdo procházel," pravil.

Po listopadu 1989 Husák jmenoval vládu národního porozumění, ve které spolu s komunisty zasedli také představitelé nekomunistické opozice. Krátce nato abdikoval a stáhl se do ústraní. V té době už byl silně krátkozraký (měl šedý zákal) a projevovala se na něm demence.

VIZITKA AUGUSTINA (GUSTÁVA) HUSÁKA:

Profese: právník, politik

Funkce: prezident Československa (1975 až 1989), generální tajemník ÚV KSČ (1969 až 1987)

Narozen: 10. ledna 1913, Dúbravka, Rakousko-Uhersko

Úmrtí: 18. listopadu 1991, Bratislava, Československo

Manželky: Magda Husáková-Lokvencová, Viera Husáková-Čáslavská

Děti: Vladimír (*1944) a Ján (*1946)

Alma mater: Univerzita Komenského

Vyznamenání: mimo jiné trojnásobný držitel Zlaté hvězdy Hrdiny ČSSR (1969, 1973, 1983)

(kou, mfx, foto: arch.)