Vox: Trump vytvořil další krizi na Středním východě!

zprávy

Oznámením o stažení USA z iránské jaderné dohody Donald Trump rozmrazil jeden z potlačených žhavých bodů na Středním východě, napsal Vox.

Vox: Trump vytvořil další krizi na Středním východě!
Donald Trump, prezident USA
9. května 2018 - 10:15

Jak deník konstatuje, ačkoli odstoupení Washingtonu od dohody ještě nevede k ukončení dohody, pravděpodobnost obnovení jaderného programu Íránu a v důsledku toho válka se Spojenými státy v plné míře značně vrůstá.

Takže to provedl: prezident Donald Trump oznámil stažení USA z íránské jaderné dohody. Během svého projevu v Bílém domě americký vůdce také zmínil, že znovu zavádí sankce proti iránskému ropnému odvětví, které byly v rámci dohody zrušeny, puvedl Vox.

„Za podmínek rozvrácené a prohnilé struktury současné dohody nemůžeme Íránu zabránit v získání bomby," uvedl Trump aby zdůvodnil své rozhodnutí. „Proto dnes vyhlašuji, že Spojené státy odcházejí z íránské jaderné dohody."
 
Problémem však je, že dohoda nebyla „prohnilá", poznamenala publikace. Důkazy naznačují, že Teherán dodržoval podmínky dohody. Zejména zmrazila většinu svého jaderného programu a vzhledem k svobodě jednání mezinárodních pozorovatelů je Írán dál od vytvoření jaderných zbraní, než před uzavřením dohody.
 
Přesto odstoupení Washingtonu od dohody nemusí nutně znamenat její okamžitou smrt. Formálně USA, Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo podepsaly dohodu s Íránem. To znamená, že odchod Ameriky ze smlouvy neznamená její konec. V případě, že zbývající strany dohody neuloží sankce, může Irán rozhodnout, že bude i nadále dodržovat podmínky dohody i přes stažení USA.
 
Nicméně realita spočívá v tom, že nikdo ve skutečnosti neví, co Íránci udělají. Možná zůstanou v dohodě, ale se stejnou pravděpodobností mohou začít s odklonem od předepsaných omezení nebo se dokonce vrhnout na jaderný program. Navíc sankce mohou vyvolat vážnou krizi mezi USA a Evropou, neboť některé sankce mohou ovlivnit evropské společnosti, které podnikají v Íránu.
 
„Ale rozhodnutí Trumpa vyvolává děsivou věc: vzal velký geopolitický bod, který se podařilo potlačit a rozpálil pod ním oheň," zdůraznil Vox. „Blízký východ právě dostal novou krizi - a to je výhradně dílo Trumpa."
 
Před dohodou byl Írán podroben silným sankcím. Podstata dohody byla, že sankce byly zrušeny výměnou za souhlas Iránu s dodržováním určitých omezení v oblasti jaderného programu, což mu prakticky znemožnilo jaderný rozvoj.

Izraelská armáda otevřela raketová sila, Trump končí dohodu s Íránem
Německý politik: Trump mění USA na „prvek mezinárodního chaosu"!

Smlouva byla vzájemně prospěšná: Írán souhlasil s omezením jaderného programu výměnou za zmírnění sankcí, které přinesly Teheránu důležité finanční dividendy. Trump se také rozhodl vrátit důležitý prvek tohoto sankčního režimu - „sekundární sankce" proti iránskému ropnému odvětví.
 
I když tyto sankce přímo neovlivňují Írán, jedná se o mezinárodní banky, které se zabývají ropným sektorem země. Takto odříznou přístup na americký trh třetím stranám, které spolupracují s Íránem. Ve skutečnosti jsou cizí státy nuceny volit mezi dovozem iránské ropy a obchodem se Spojenými státy. Vzhledem k tomu, že Amerika je největší světovou ekonomikou, volba nemá prostor.
 
Ale dohoda ještě není mrtvá, přinejmenším zatím. Pokud zbývající státy nepodpoří sankce, Írán bude mít stále širší přístup na mezinárodní trhy, než před podepsáním dohody. Proto se může rozhodnout dohodu neopustit.
 
„Nicméně s jistotou nevíme, co Íránci udělají. Mohou se rozhodnout, že bez USA smlouva za to nestojí. Následně se otázka íránského jaderného programu - bez ohledu na to, zda se režim pokusí získat jadernou bombu - najednou vrátí na pořad jednání," uvedla publikace.
 
Co je divné na rozhodnutí Trumpa, že neposkytl důkaz, že Írán nedodržuje své závazky.
 
Bez toho, abychom šli za hranice politiky, lze motivy k takovému rozhodnutí obtížné pochopit. Prioritou současné administrativy bylo zničení všech úspěchů Obamy, ať už jde o zdravotní systém nebo dohoda o klimatu v Paříži. Rozhodnutí o vystoupení z íránské dohody dokonale zapadá do tohoto kurzu.

Navíc nedávné změny v americké vládě způsobily, že je tento vývoj prakticky nevyhnutelný. Prezident odvolal ministra zahraničí Rexe Tillersona a poradce pro národní bezpečnost Herberta McMastera, kteří byli pro zachování dohody a nahradili je „jestřábi" Mike Pompeo a John Bolton. „Ve skutečnosti, během přijetí jednoho z nejdůležitějších rozhodnutí svého funkčního období, byl Trump obklopen provokatéry," poukázal Vox.
 
Nyní je hlavní otázkou, co se stane dál. Je nepravděpodobné, že Evropa uloží své vlastní sankce vůči Íránu, protože věří, že dohoda funguje. Pokud by USA nebyly natolik náročné na sekundární sankce, mohlo by se říci, že nejdůležitější obchodní vztahy Teheránu by prakticky nijak neutrpěly, přinejmenším dokud bude plnit podmínky dohody.
 
Nicméně pokud budou sekundární sankce uplatňovány velmi tvrdě a evropské firmy budou nuceny zastavit obchodování s Íránem kvůli strachu z amerického trestu, pak bude mít Teherán malý důvod pro další dodržování podmínek dohody.
 
Celkově se jen málo odborníků domnívá, že dohoda je schopna přežít v dlouhodobém horizontu. Odchod USA vytváří příliš mnoho nejistoty a dává Íránu důvod prověřit hranice toho, co je povoleno. Dokonce i když se dohoda dnes nezhroutí, situace se stala nestabilní.
 
„A pokud dohoda skutečně selže, pak bude Donald Trump čelit těžké volbě: buď bude muset Íránu umožnit, aby přistoupil k vývoji jaderné bomby nebo zahájil válku ve snaze tomu zabránit. Toto rozhodnutí je strašné, a proto, aby to nebylo přijato, byla uzavřena tato dohoda. To však nás může v budoucnu ohrožovat," dodal temně Vox.

(kou, prvnizpravy.cz, vox.com, foto: arch.)


Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?