Zároveň Washington pokračuje ve zpřísňování sankcí vůči Moskvě. S největší pravděpodobností Čína a Rusko brzy přijmou odvetná opatření a nikdo neví, kam tato konfrontace nakonec povede, varoval autor článku.

V roce 1970, a to díky snahám Henryho Kissingera a jeho pojetí „strategického trojúhelníku“, podle níž Rusko a Čína budou muset být „na stejné krátké vzdálenosti od Spojených států a co nejdále od sebe“, se Washingtonu podařilo udržet paritu, uvedl Le Figaro.

Po návštěvě Richarda Nixona v Pekingu v roce 1972 navázaly Spojené státy diplomatické styky s Čínou, a mezitím dospěly k první smlouvě s Moskvou na omezení strategických zbraní. Ale teď Amerika pod vedením Donalda Trumpa jde „opačným směrem“, a je dokonce obtížné předpovědět, čím to skončí, zdůraznil článek.

Nyní neuplyne ani týden, aby se nebylo možné zamyslet na tím, „jak se Washingtonu daří dále zhoršovat“ své vztahy s Moskvou a Pekingem, poukázal autor. Před několika dny vstoupily v platnost nové americké sankce proti Rusku, zakazující dodávky amerických výrobků a technologií, které mohou být relevantní pro americké zájmy národní bezpečnosti. Oficiálně tato omezující opatření mají za cíl „potrestat“ Moskvu za otrávení bývalého agenta Sergeje Skripala v Salisbury, ačkoli Kreml popírá jakoukoli účast, připomněl Le Figaro.
 
Tiskový mluvčí ruského prezidenta Sergej Peskov označil nové sankce za „ilegální“ a obvinil Spojené státy z „vědomé volby jít na cestu konfrontace“ s Ruskem. A prezident Vladimir Putin řekl při nedávném setkání s finským prezidentem v Soči s názval americká omezení „nesmyslnými a kontraproduktivními“, a vyzval americký establishment „uznat realitu“, uvedl článek.

Zároveň Washington pokračuje ve své „obchodní válce“ s Čínou, když zavedl v srpnu clo ve výši 25% na dovozy z Číny s ročním obratem 50 miliard dolarů. Podle Trumpa, Číňané „nadále kradou americké technologie“, a je třeba snížit obrovský obchodní přebytek, vysvětlil Le Figaro.
 
Na druhou stranu Peking rovněž označil za „nelegální" opatření USA a již podal žalobu k Světové obchodní organizaci. „Vzhledem k tomu, že si Si Ťin-pching nemůže dovolit snížit svoji autoritu, Čína zavede protiopatření - a nikdo neví, kam v konečném důsledku dojde tato konfrontace,“ varoval autor. To, podle jeho názoru, může v každém okamžiku vést k „špatnému" strategickému obratu a stát se nástrojem pro manipulaci. Například Washington již Peking obvinil z „nedodržování sankcí" OSN proti Severní Koreji, napsal Le Figaro.
 
„Praxí své represivní diplomacie Amerika nevědomky nadále posiluje rusko-čínskou osu," zdůraznil článek. A i kdybychom předpokládali, že američtí politici mají do určité míry pravdu, když obvinili Rusko ze snahy  o návrat do své „sféry vlivu“ v celém bývalém Sovětském svazu nebo obvinění Číny z „nesouladu s duchem“ dohodami WTO, ale činí se přitom „tak nešikovně, že riskují opačný výsledek", poznamenal Le Figaro.
 
Například na začátku září začnou ruské vojenské manévry na Sibiři, které jsou považovány za největší od konce studené války. Rusko vyzvalo Čínu, aby se na nich podílela, a ta se rozhodla poslat vojenskou jednotku s 900 tanky a 3500 vojáky, uvedl článek. „Obě mocnosti se opět stávají spojenci, jako v 50. letech. Nebudou tolerovat vnucovaná pravidla Spojených stát celé zeměkouli, stejně jako hrubá jednostranná porušení Charty OSN. Přemýšlejí o revizi dominance dolaru jako světové rezervní a měnové měny. A podporují Írán, který Washington tvrdě bojkotuje," podotkl Le Figaro.

 

Před více 30 lety američtí stratégové věřili, že je třeba být „otevřený“ směrem k Číně, ale dnes vystupují za „strategii zadržování“ vůči „čínské rozpínavosti“ ve světě a posilování jejích vojenských sil. A je nepravděpodobné, že jim v tom Rusko pomůže, předpovídá autor. Podle něj se Trump s jeho „obchodní válkou“ s Čínou zachoval tuplovaně neohrabaně, když neuznal Transtichomořskou dohodu o partnerství, která tvořila asijský blok proti Číně, a nebyl schopen sjednotit se s Evropskou unií.

Čínsko-americké soupeření se stává „hlavním strategickým střetem“ XXI. století, ale Amerika si stále ještě neuvědomila, že dnes „absolutně není v jejím zájmu, aby se natlačila Rusy do rukou Číňanů,“ uzavřel Le Figaro.