Globální trhy jsou pod velkým tlakem a to minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, přetrvává velká nejistota ohledně dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku - to jenom podtrhlo další zhoršení indexů nákupních manažerů za měsíc září. A za druhé, nehledě na reálnou hrozbu recese si klíčové centrální banky nemohou dovolit nezvyšovat sazby. To zase připomněl v uplynulém týdnu americký Fed, který se v nejbližších kvartálech podle Jay Powella musí primárně soustředit na boj s inflací a úrokové sazby se proto v USA mohou vyšplhat v příštím roce do blízkosti 5 %.

V takovém prostředí bude možná zasedání ČNB tento týden působit dost exoticky - žádné zvýšení sazeb nás s vysokou pravděpodobností nečeká a komunikace bude v nejlepším případě neutrální, v horším lehce holubičí. ČNB v posledních číslech (maloobchod, průmysl, HDP) potvrzuje narativ o ekonomickém útlumu. A i když vypadá o poznání mírněji, než předpokládala poslední prognóza a jak Fed tak ECB jsou ochotné “zvyšovat sazby do recese”, holubičí většina v tuto chvíli ruku pro další růst sazeb zvedne jen těžko. To však pro korunu může být v průběhu podzimu a zimy čím dál více problematické.

Vidina zužujícího se úrokového diferenciálu (jak vůči USD, tak i EUR) v kombinaci s přetrvávající globální nejistotou mohou působit jako automatická pozvánka pro spekulativní sázky proti koruně. Současně s tím české měně nebude hrát do karet skutečnost, že bankovní rada nemá úplně jednoznačný názor na to, jak intenzivně je ochotná korunu ještě bránit. A bez ČNB v zádech by koruna při pohledu na rýsující se velký deficit běžného účtu (pravděpodobně přes 4 % HDP) byla sama na výrazně slabších úrovních.


Riziko výraznějšího oslabení koruny s blížícím se koncem tohoto roku a se začátkem roku příštího tak v tuto chvíli není vůbec malé, a i proto jsme nedávno viditelně oslabili náš korunový výhled pro celý rok 2023, končí glosu Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.