Svátek má: Vladimír

Politika

Velikost textu:

15. březen 1939 – První prkno do Hitlerovy rakve

15. březen 1939 – První prkno do Hitlerovy rakve

<< SERIÁL (5) >> Mnichovskou dohodu (zradu) francouzští a britští politici zdůvodňovali jako oběť pro vyšší dobro - odvrácení války, ale 15. března 1939 mírové kouzlo skončilo, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

Wermacht překročil polské hranice
16. března 2019 - 06:20

První prkno do Hitlerovy rakve bylo položeno právě v ten den. Agrese z 15. března 1939 již připouštěla jedinou otázku: Kdo je na řadě?

Vstup do nenávratna

Další cíl Hitlerových válečných choutek byl zřejmý – Polsko. Pro Velkou Británii a Francii bylo tehdy agrární Polsko mocensky bezvýznamné. Obklopené Německem a SSSR, s námořní cestou po Baltickém moři kdykoliv zablokovatelnou německým loďstvem, Polsko nebylo spojencem, ale přítěží. V té chvíli bylo Polsko politicky stejně bezcenné jako předtím Československo.  

Hitler předpokládal, že Francii ani V. Británii se kvůli Polsku do konfliktu s Německem nebude chtít zapojit. Bezproblémové obsazení Čech a Moravy a bezzubé reakce na 15. března 1939 ze zahraničí Hitlerův optimismus posílily. Proto byla 3. dubna 1939 vydána v směrnice Fall Weiss. Začalo plánování útoku. Hitler se pojistil tím, že 23. srpna byl podepsán mezi Německem a SSSR pakt o neútočení a dodatečný tajný protokol o sférách vlivu.

1. září 1939 Němci vpadli do Polska. Francouzi a Britové nakonec Německu válku vyhlásili. Ale trvalo jim 3 dny, než se k tomu rozhoupali. Válku Německu vyhlásili až 3. září.

Hitler byl nepříjemně překvapen. Doufal, že budou západní velmoci, jako v případě Československa, mírově líné.

Jediné co mohly západní mocnosti podniknout, bylo zahájení námořní blokády Německa.


Zbytečný spor o Suvorova

Aniž to Němci tušili, nejspokojenější byli z tajného protokolu mezi Německem a SSSR lidé v Kremlu. Hitler poskytl Stalinovi možnost, aby se sovětská vojska dostala do přímého styku s německými.

Stalin Hitlera využil. Když 1. září 1939 ve 4.45 hod. překročila německá vojska západní polskou hranici, zaútočit měli i Sověti. Rudá armáda zahájila okupaci Polska útokem z východu až 17. září 1939.

Němci sice vítězili, ale docházely jim síly. Rudá armáda narážela již na slabý odpor ustupující rozvrácené polské armády. Nejtěžší úvodní „práci“ museli Němci zvládnout sami.

Spisovatel Viktor Suvorov, alias Vladimir Bohdanovic Rezun, přeběhlík KGB, napsal řadu knih o situaci v roce 1941. Suvorov tvrdí, že Hitler v červnu 1941 svým útokem předešel útoku sovětské armády proti Němcům. SSSR tajně nechal k západní hranici přesunout pět armád. K jejich útoku nedošlo, Hitler byl prý o měsíc rychlejší. Proti Suvorovovým vývodům se zvedla vlna kritiky.



V zásadě má Suvorov pravdu:
  • 1. Dne 15. 3. 1939 obsazením Čech a Moravy vytvořili Němci dobré podmínky k napadení Polska ze 3 stran tím, rozšířili své zázemí o Čechy a Moravu. Vojenské jednotky mohly zaútočit i z území loutkového Slovenského štátu.
  • 2. Obsazení a rozdělení Polska mezi Německo a SSSR vedlo k vytvoření společné hranice, přes kterou mohl Stalin ve vhodném okamžiku zaútočit na Tisíciletou říši.
  • 3. Drtivého vítězství nad Rudou armádou v prvních týdnech bojů v roce 1941 mohli Němci dosáhnout jenom proto, že zaútočili na sovětské armády soustředěné na malém prostoru přímo u hranic. Proto je (nepřipravené k zahájení boje) Němci rychle rozbili a Rudá armáda tím byla drtivě oslabena.

Zbytečný je spor o Suvorova proto, že řada jeho argumentů (detailů) může být sporná, ale to  není podstatné. Ani to, zda Hitler předešel Stalina v útoku o měsíc či nějakou jinou dobu. Teze suvorovské hypotézy podpoří pohled do mapy s postavením sovětských a německých armád v první fázi německého útoku.

Začátek toho všeho hledejme v 15. březnu 1939, kdy si Stalin uvědomil, že mu vzkvétá šance obsadit po dohodě s Hitlerem nejen část Polska. Až bude Německo vojensky oslabeno roztažením svých vojsk po Evropě, může vyrazit Rudá armáda do útoku za osvobození Evropy. Hitler nebude mít dost sil, aby tomu mohl zabránit.

Mohli jsme mít po sovětském útoku na Německo Gottwalda prezidentem možná již v roce 1942. Přesto Hitler útokem na SSSR v červnu 1941 oddálil zkázu nacistického Německa jenom o necelé 4 roky.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)