Jan Campbell: Nejen o ministru žvanilovi

politika

Nová generace nejenom českých politiků má významný deficit v kritickém, tj. jasném a dalších typech myšlení, ve znalosti historie všeobecně a moderní evropské specificky, a v neposlední řadě trpí kognitivní disfunkcí, říká Jan Campbell, politolog a vysokoškolský pedagog.

Jan Campbell: Nejen o ministru žvanilovi
Jan Campbell
2. prosince 2022 - 06:20

Jan Cambell v rozhovoru pro netČT24 tak, jako obvykle ve svých komentářích s přehledem zhodnotil naši současnou politickou reprezentaci.

netČT24: Jak hodnotíte kroky nové generace předních českých politiků: apel ministra Jana Lipavského k novému velvyslanci Íránu v ČR k ukončení spolupráce s Ruskem?

JC: Neznám apel pana ministra Lipavského k novému velvyslanci Íránu v ČR ohledně ukončení spolupráce s Ruskem. To mi ale nebrání vyjádřit se ke krokům nové generace předních českých politiků, nehledě na skutečnost, že jsem občan SRN a ne občan ČR, žijící více méně půldruhého desetiletí v Praze.

Co se týče probíhající a šířící se globální konfrontace jeví se mi, že nová generace nejenom českých politiků má významný deficit v kritickém, tj. jasném a dalších typech myšlení, ve znalosti historie všeobecně a moderní evropské specificky, a v neposlední řadě trpí kognitivní disfunkcí. Ta se projevuje mj. v tom, že nejsou schopni pozorovat, veřejně demonstrovat a praktikovat rozdíl mezi pravdou a lží a rozhodli se, nebo byli naučeni žvanit. A to je případ pro neurofyziology a další.

Proč? Současná globální konfrontace mj. představuje nesmiřitelný rozpor anglosaského světa a jeho vazalů vůči zbytku světa. Kdo si neuvědomuje například, že Němci a Francouzi mají mnohem delší historii konfrontace s Anglosasy než například Rusové, s takovým mám soucit, ale nebudu s ním diskutovat. Proč? Protože suverenita SRN je zpochybňována. Celá desetiletí tančí podle not z Washingtonu a Londýna, oba státy hrají s USA pokryteckou hru na tři mušketýry a zapomněli, že rozdíl mezi běžným automechanikem a řemeslníkem spočívá v tom, že jeden ví, jak se má klikový hřídel pohybovat, a druhý ví, proč se má pohybovat a proč právě takto.

Co se týče otázky apelu, aby Irán ukončil spolupráci s Ruskem, jeví se mi, že se jedná o fake news nebo neporozumění pana ministra - žvanila. Nechci věřit tomu, že by na MZV nebyl nikdo, kdo by panu ministrovi nenapověděl, že se rodí čtyřlístek a jaký symbol on představuje. Nevím, zda pan ministr nevnímá, že v geopolitice se rodící se čtyřlístek - Čína, Indie, Irán a Rusko. Takový čtyřlístek nelze v žádném případě ignorovat.

netČT24: Jak hodnotíte podporu panem premiérem Petrem Fialou Ukrajiny v její snaze o členství v NATO?

JC: Vycházím ze skutečnosti, že severoatlantická aliance s maximálně 12 % lidstva není v civilizovaném světě potřebná. Její rozpad je jenom otázkou času. Urychlit ho může výstup USA z NATO, Ukrajinizace Evropy nebo přímý vojenský konflikt s Ruskem.

V kontextu probíhající globální konfrontace evropská bezpečnostní architektura, celý evropský řád byl založen na dominanci USA a vyloučení ruských zájmů. I proto NATO jako instituce vytváří iluzi beztrestnosti. Především pro mladší spojence aliance, včetně Polska, Pobaltských států a ČR. To ve výsledku značně omezuje diplomatické možnosti samotných Američanů a představuje geostrategickou otázku, která může USA přinutit vystoupit z NATO. O humanitární otázce NATO se nebudu zmiňovat. Zmíním se krátce ale o skutečnosti, která se prakticky nediskutuje v ČR: Ukrajina je pro Rusko zvláštním územím. To se v průběhu historického procesu mnohokrát prokázalo. Otázka vlastnictví ukrajinského území se objevila bezprostředně po definitivním získání státní svrchovanosti Ruskem v roce 1480.

Například, již v roce 1489 napsal moskevský car Ivan III. v dopise císaři Svaté říše římské Maxmiliánovi, že se chystá získat zpět své historické země a Kyjev tím, že je odebere litevskému velkoknížeti Kazimíru IV., který je protiprávně držel. A tak se nabízí srovnání s dneškem: Po získání suverenity v roce 1480 Rusko okamžitě přistupuje k řešení ukrajinského problému.

Význam území pro Rusko se potvrdil v celé jeho historii. Například v roce 1762 mělo Rusko méně obyvatel než Francie. Přesto Rusko již dosáhlo Tichého oceánu a stalo se největší evropskou zemí. Z hlediska počtu obyvatel ale až po prvním rozdělení Reči pospolité, kdy došlo k začlenění Ukrajiny a Běloruska do Ruské říše. Teprve poté Rusko předstihlo Francii v demografii. Že demografie je pro Rusko historickým problémem, Anglosasové vědí.

Vědí, že Rusko netrpělo demografickým deficitem pouze ve druhé polovině 19. století. Ve všech ostatních historických obdobích Rusko mělo nedostatek lidí. Rusové proto vždy bojovali v menšině, s výjimkou druhé světové války. Tak je tomu i dnes na Ukrajině a jinde.



netČT24: Jak hodnotíte oznámení šéfky parlamentu Markéty Adamové o budoucí misi na Tchaj-wan?

JC: Nechci urazit tuto dámu. Předpokládám, že koná po příkazu a ne podle své vlastní vůle. Přitom zřejmě neví, že geopolitika od svého vzniku jako věda zkoumá problémy světového vývoje prostřednictvím střetu zájmů jednotlivých států. To pokračovalo po celé dvacáté století. Jednadvacáté století však přineslo změny. Dvojsloví - národní zájem se začalo používat spíše jako zástěna k mlžení a vysvětlení jednání vrchnosti pro poddané.

Paní Adamová zřejmě neměla příležitost seznámit se s výsledkem nedávných komunálních voleb na Tchaj-wanu, oblíbené výletní destinaci českých pravicových politiků. Tam ještě na centrální úrovni vládne Demokratická pokroková strana (DPP). Ale v komunálních volbách tato strana ztratila významné pozice v komunální politice. Vládní strana získala ve volbách z jednadvaceti pozic starostů velkých měst a šéfů krajů pouze pět. V šesti „speciálních municipalitách“, tedy v největších tchaj-wanských městech získala vládní strana pouze dvě starostenství.

Naopak v hlavním městě Tchaj-pej a dále ve městech Tchao-jüan a Tchaj-čung zvítězila opoziční strana Kuomintang (KMT). KMT získala z jednadvaceti čelných pozic v komunální politice Tchaj-wanu třináct pozic. Jednu pozici získala Tchaj-wanská lidová strana a dvě pozice nezávislí kandidáti.

Příští (prezidentské) volební klání proběhne na Tchaj-wanu v roce 2024. A pokud zvítězí KMT, čeští pravicoví politici budou muset najít jinou destinaci, kde by mohli pokračovat v boji proti komunismu. Proč? Protože KMT zahájí proces sbližování s Čínou. A protože neexistují náhody, připomínám jednu volební:

Ve zjednodušeném překladu z kantonštiny zní jméno vítěze voleb jako Čan. Jeho otec byl synem Čana čingo, kterého v Moskvě znali pod jménem Nikolaj Elizarov a na Tchaj-waně jako Čaj-Kajši. Jinými slovy: dnešní vítěz komunálních volbe je pravnuk klíčové osobnosti tchaj-wanské historie.

Protože, ale paní Adamové zřejmě chybí vize, neví, co se ve skutečnosti odehrává ve světě a nic ji to nestojí, poletí se podívat na Tchaj-wan. Přitom nevylučuji, že situace kolem Tchaj-wanu, především v předdveří roku 2027 – 100 let od založení ČLOA (Čínské lidové osvobozenecké armády), které je i součástí závěru 20. sjezdu KS Číny a proto nevylučuji sjdenocení, Korejí, ale i Škodovky v ČLR, kterou úspěšně ničí český Tchaj-wanec Vystrčil (o čemž zveřejněním příspěvek) se může natolik změnit, že paní Adamová dá přednost pobytu na své chatě a bude plést svetry.

netČT24: Co je příčinou nesmiřitelnosti a jednostrannosti české diplomacie?

JC: Jednou z hlavních příčin nesmiřitelnosti a jednostrannosti české diplomacie je její ideologizace. Ta je spojena s odkazem od tradiční diplomacie, se ztrátou suverenity státu, nízkou kvalitou analytické práce a zaměstnanců s pravomocí rozhodovat. Jednostrannost diplomacie umocňuje výlučná orientace na Anglosasy. A situace nebude lepší poté, co USA dosáhly svých hlavních cílů: záchrana USD, prodej plynu, zničení vztahu EU s RF a odtok investic, některých firem a talentů z EU do USA a rozhodly předat evropskou agendu Velké Británii. Ve skutečnosti to znamená, že dnes je nám hůře, než včera, ale lépe, než bude zítra.

Kromě toho, nelze vážně popírat, že nyní dochází ke změně mezinárodního uspořádání, a že západní země - především USA - jsou obhájci starého formátu mezinárodních vztahů, v němž hrají vedoucí roli, zatímco Rusko je vzhledem k historickým okolnostem hlavním beranidlem, které tento starý, zastaralý mezinárodní řád ničí. To ale neznamená, že USA nebudou s Ruskem jednat.

V kontextu této historické změny je potřeba chápat i čísla, která opakovaně uvádějí čínští diplomaté a politici: 85 procent světové populace sankce proti Rusku nepodporuje, a pokud ano, činí tak výhradně pod hrozbou existence a činnosti svých ekonomických subjektů. Takové hrozby ale nepodporují důvěru…

Protože jsme uvnitř tohoto procesu, nemůžeme s plnou jistotou adekvátně posoudit jeho výsledky. Můžeme ale posoudit vnější okolnosti, odkázat na historické příklady a připravovat si alternativní řešení. Taková příprava vyžaduje ale vizi, kvalitní, historii znající loajální profesionály a politiky, kteří jsou schopni uvědomit si, že současná EU politika pod anglosaským vedením a NATO pod vedením USA mj. upírají svému protivníkovi, t.č. Rusku právo na existenci, vlastní vývoj a národní zájmy. Taková politika nevěští nic dobrého.

Rusko si to uvědomilo, že mu Západ popírá právo na existenci, vlastní vývoj a národní zájmy, stalo se katalyzátorem procesu změny světa, v němž Západ v současné podobě nemá místo. Nejednou za cenu velkých ztrát Rusko zachránilo svět. Možná bude muset tak konat znovu, aby připomnělo ignorantům, že Rusko (a před ním Sovětský svaz) ukazuje své nejlepší vlastnosti a stoupá k výšinám světového uznání, když řeší univerzální problémy dobra a obnovuje spravedlnost. Anglosaský imperialismus vedený dnes USA, kterému jsou tyto kategorie cizí, směřuje k nevratně omezené sféře kontroly a každá zástupná válka tento proces urychluje. Jinými slovy: Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe.

(rp,prvnizpravy.cz,netČT24,foto:arch.)




43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?