Svátek má: Matouš

Politika

Velikost textu:

Nákup vrtulníků jako příklad českého vlezdoprdelismu?

Nákup vrtulníků jako příklad českého vlezdoprdelismu?

Bylo rozhodnuto o nákupu vojenských vrtulníků pro českou mikroarmádu od postindiánských Spojených států severoamerických. Ale jde spíše o poslední verzi českého vlezdoprdelismu, říká ústecký senátor Jaroslav Doubrava.

Jaroslav Doubrava, senátor
26. srpna 2019 - 06:20

Doubravovi se nelíbí, že mikroarmáda získá bitevní vrtulníky AH-1 Viper a víceúčelové stroje UH-1 Venom od americké firmy Bell. Americká firma za stroje, údržbu a zaškolení shrábne 14,5 miliardy, něco zaplatí na daních, a vrtulníky u nás zahnízdí v roce 2023.

V rozhovoru s publicistou Františkem Ročkem Doubrava vysvětluje, proč z nákupu není nadšený.

Jedná se sice již o starší konstrukci, protože vrtulníky UH-1 a AH-1 byly již sestřelovány Vietkongem ve Vietnamu v 70. letech, ale jsou v bojích prověřené, celkem odolné a v posledních verzích dostatečně modernizované pro současné nasazení v době elektronického válčení. Tak proč jste proti?

„Babiš dostal pozvání na krátký pokec do Bílého domu, protože prezident Trump chtěl uvrtat českou vládu na nákupu amerického válečnického zboží. Jednalo se o kšeft. Pokud jde o dostavbu jaderné elektrárny Temelín, v tomto směru nemají Američané moc velkou šanci. Ale zajistit Američanům práci na vrtulnících pro Čechy, to není špatný kšeft za těch pár hodin, co Trump s Babišem strávil v Bílém domě. Máme na stole důkaz, oč Američanům ve skutečnosti jde, když tlačí na státy EU na zvyšování vojenských výdajů. Zakázky pro jejich zbrojní průmysl!", odpovídá Jaroslav Doubrava.

Je celkem obecně jasné, že kdyby se nejednalo o kšeft Trump by se Babišem vůbec nezahazoval, ale i tak vrtulníky jsou kvalitní?

„Protože skladbou vrtulníků jsme vlastně řekli, že jako blbečkové kdykoliv nějaký trouba zapíská, pošleme vrtulníky do zahraničí na sebepitomější misi. Viz hloupá válka v Iráku, Afghánistánu, potrhlé až zločinné bombardování Libye. Co bude další?," upozorňuje Doubrava.

Narážíte tím na to, že předtím byla ve hře nabídka dvanácti strojů UH-60M Black Hawk od zbrojovky Sikorsky?

„Ano. Šlo o víceúčelové stroje k nesení výsadku a nákladu, ale schopné také efektivně zabíjet lidi, ničit vozidla a domy. Univerzálnost vrtulníků byla rozumná, pro středoevropskou republiku, která kromě nájezdů nelegálních migrantů a cikánů ze slovenských osad, z bezpečnostního hlediska nic hrozného nečeká. Místo toho byl odsouhlasen agresívnější nákup kombinace univerzálních vrtulníků UH-1 a bitevních AH-1. Nepotřebujeme bitevní vrtulníky. Nejsme přece prvolíniový stát, tedy neočekáváme na hranicích občasné ozbrojené střety. Že rozhodla doporučení od expertní komise i od velení generálního štábu, nehraje roli, protože již za socialismu důležitou součástí armádní politiky byl vlezprdelismus vůči mocnosti, která je momentálně v kurzu. Tehdy SSSR dnes USA a potažmo NATO," pokračuje Doubrava.

Čili rozumnější byl nákup UH-60M nebo jsme podle vás měli ještě lepší volbu? Některý z evropských vrtulníků?

„Koupě UH-60 by byla menším zlem. Také jsou prověřeny v různých amerických intervencích. Ale pro nás jako středoevropskou zemí mimo prvolíniové ohrožení nějakým zlobivým státem by nám stačily víceúčelové vrtulníky evropské výroby. V EU se vyrábí několik typů, i bitevní vrtulníky. Měli jsme dát zelenou víceúčelovým vrtulníkům. Byly by univerzální, využitelné i při živelných pohromách a akcích policejního typu. Jednoúčelové bitevní vrtulníky AH-1 jsou k ničemu. Jenom, abychom v rámci vlezprodelismu je posílali na marné zahraniční mise," je přesvědčen Jaroslav Doubrava.



Ale vojáci říkají, že oba typy mají výhodu, že jsou od základu vojenské, u evropských tomu tak není?

„Ano, četl jsem, že americké vrtulníky mají jasně vojenskou konstrukci na rozdíl od vojenské verze italského stroje AW139, které také připadaly v úvahu. Jenže, takový stroj jako AW139 by nám stačil a podle Italů by vyšly jejich stroje o polovinu levněji. A díky tomu bychom mohli koupit vrtulníků více, protože skutečná potřeba vojenských univerzálních vrtulníků je nejméně o 8 kusů větší. Ale hlavně, že jsme vlezli Trumpovi do zadku a koupili zbytečně drahé americké stroje," myslí si Doubrava.

Ale někdo může namítnout, že bitevní AH-1 lze použít dobře pro hlídkování a monitoring hranic až se objeví zase nové velké vlny nelegálních migrantů?

„Kvůli tomu kupovat bitevní AH-1 je zbytečné. Hlídkování a monitoring může provádět jakýkoliv vrtulník, na který je možné podvěsit kontejnery s průzkumným zařízením. Preferoval bych evropské vrtulníky, které nebudou pro české nadržené válečníky třeba ve všech parametrech tak sexy jako americké, ale budou z evropských součástek, s českou spoluúčastní, s využitím evropského strojařského potenciálu," doporučuje Jaroslav Doubrava.

Vůbec jste se nezmínil o možnosti nákupu nejmodernějších ruských vrtulníků?

„V současné hysterické situaci, kdy všechno ruské je povinně prašivé, je zbytečné o této možnosti hovořit," připomíná Doubrava.

Českou mikroarmádu čekají i další nákupy. Před podpisem je smlouva na mobilní radiolokátory izraelské výroby za 3,5 miliardy?

„Nejsem žádný odborník na válečnické nářadí. Ale zaznamenal jsem dosti masivní kampaň proti izraelským radarům. Prostě o kšeft měli zájem i jiní výrobci. Ale i bez znalosti jakýchkoliv parametrů izraelských radarů bych jim intuitivně dával přednost, protože v této oblasti mají Izraelci špičkovou techniku. Neboť od roku 1948 jsou v nepřetržité válce s okolními arabskými státy, ačkoliv se tomu po většinu času válka neříká. V tomto vysoce militarizovaném státě válečné hračky vyrábějí na špičkové úrovni. Navíc tu je vtíravá otázka. Co naše radary? Máme také dobrý vývojový potenciál," upozorňuje Doubrava.

Čili nákup bitevních vrtulníků je součástí politiky vlezdoprdelismu vůči USA?

„Neřekl bych to tak přímočaře, ale je dlouhodobě u naší vlády vidět ochota plnit kdejaké přihlouplé požadavky NATO, resp. diktát USA. Např. vůbec bych se nedivil, kdyby Trump nařídil, čili poprosil Babiše, aby poslal do Afghánistánu ještě o 100 českých maníků více. A ještě potichu také pár desítek kontraktorů z bezpečných agentur, kteří by tam působili „jako“ civilové," reaguje Jaroslav Doubrava.

Proč by to dělal, když chce Trump vojáky z Afghánstánu stáhnout?

„Právě proto. Oficiálně byly publikovány poznámky generálního inspektora Johna F. Sopka pro obnovu Afghánistánu z organizace SIGAR - „Rozdělená odpovědnost: americký přístup k pomoci v bezpečnostním sektoru v Afghánistánu“ z 29. července 2019.

V rámci doporučení Sopka uvedl, že: Při plánování stažení amerických sil by mělo ministerstvo obrany analyzovat ve vztahu k NATO partnerskou závislost na americké podpoře jejich operací v Afghánistánu. A určit, jak udržet podporu NATO, zatímco USA omezí své vojenské síly. Mnoho spojenců NATO v Afghánistánu se silně spoléhá na Spojené státy z hlediska letecké přepravy, logistiky, výzvědné a strážní činnosti.

A teď zazní nejdůležitější: Sopka řekl, že „Snížení počtu amerických sil by mohlo být (doprovázeno) zvětšeným zapojením sil NATO na poradenském úsilí,“ upřesňuje Doubrava.


Čili naznačujete, že by mohli část Američanů nahradit sluhové z NATO?

„Ano. A v souvislosti s tím je zajímavý souhlas vlády s návrhem některých poslanců, aby byla znovelizována ústava tak, aby vládní vojáky bylo možné poslat jenom z rozhodnutí vlády kdykoliv kamkoliv v rámci vlezdoprdelismu, s tím, že bude mít 60 dnů na to, aby vládní lobby zpracovala poslance, aby jim to zpětně odsouhlasili. Že by neodsouhlasili šedesát dnů po jejich odeslání na válečná jatka se dá asi těžko předpokládat," upozorňuje na změny Jaroslav Doubrava.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)