Svátek má: Naděžda

Politika

Velikost textu:

Oslava Albrightové fakticky slavila bombardování Srbska

Oslava Albrightové fakticky slavila bombardování Srbska

V uplynulých dnech nešlo přehlédnout, kterak oslavám 20. výročí jubilea přístupu České republiky k Severoatlantickému paktu dominovaly chvalozpěvy na bývalou ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou pro její nezapomenutelné zásluhy o dobro naší vlasti.

Madeleine Albrightová
17. března 2019 - 10:15

Pouze tato skutečnost mne přiměla napsat dnešní sloupek; jinak by floskule typu „členství v NATO je v existenčním zájmu Česka“ nestálo za to komentovat, píše v komentáři Jaroslav Hošek.
  
Současné i bývalé české politické elity hodnotí Madeleine Albrightovou jako velevýznamného politika, jehož hlavní zásluhou bylo, že naše země byla počátkem roku 1999 přijata do Organizace Severoatlantického paktu. Úcta k madam Albright se projevila například tím, že jako první promluvila na slavnostní konferenci o bezpečnosti pořádané u příležitosti oslav na pražském Hradě.  Spolu s dalšími třinácti celebritami byla českým ministrem zahraničí dekorována medailí „Za zásluhy o diplomacii“. Nechyběl ani neformální projev připomínající tradiční české slouhovství:  Bývalý český ministr obrany před osobou, jež si svého času vysloužila titul Balkánská řeznice ve zbožném uhranutí poklekl a políbil jí ruku. 

Zřejmě nejen pro mne je Madeleine Albrightová odpudivým symbolem barbarského bombardování Srbska, jehož byla význačným činitelem. Řešení kosovského problému Albrightová dle vlastních slov dodnes shledává svým největším politickým úspěchem. Připomeňme, že pod pojmem „řešení kosovského problému“ se ve skutečnosti skrývalo více než devět tisíc leteckých útoků s použitím bomb a střel s ochuzeným uranem, jimž  bylo území Srbska po dobu 78 dní vystaveno. Od tohoto aktu nesoucího v sobě veškeré znaky válečného zločinu uplyne v těchto dnech rovněž 20 let.

Ano,  již několik dní poté, co se Česká republika upsala účasti v NATO se zjevuje onen pověstný Mefisto. Bez velkých diskuzí přiměje českou sociálně-demokratickou vládu otevřít vzdušný prostor přeletům aliančních bombardérů směřujících na Srbsko; Parlament to bryskně schválí a navíc cizím vojenským letounům povolí přistávat  na českých letištích. Hned na začátku se český establishment přesvědčil, zač je toho loket být členem Aliance, jejíž působení se v té době již na hony vzdálilo závazku otců zakladatelů vyjádřenému v prvním  článku Severoatlantické smlouvy uzavřené roku 1949 ve Washingtonu. V něm se v souladu s Chartou Organizace spojených národů zdůrazňuje stěžejní povinnost řešit veškeré mezinárodní spory mírovou cestou bez hrozby či použití silových prostředků. 


Vyjma nerespektování základního ustanovení Severoatlantického paktu byla přímým výsměchem Chartě OSN skutečnost, že k útoku na Srbsko došlo roku 1999 bez povinného souhlasu Rady bezpečnosti. Nejcitelnější však dle mého názoru je, že se Madeleine Albrightová jako představitel administrativy USA podílela na vtažení České republiky do krvavé války proti srbskému národu. Navzdory, že ten byl  v historii naší zemi vždy přátelsky nakloněn. Uveďme např. naší zemi nabízenou pomoc 60.000 srbských dobrovolníků za Mnichovské krize  či jugoslávskou podporu československých reformních snah v roce 1968.  



Ačkoli se organizátoři leteckých útoků dušovali, že jejich cílem jsou toliko vojenské objekty, bombardování Srbska padlo za oběť více než tisíc civilních obyvatel a další tisíce zraněných; zničena byla značná část civilní infrastruktury. Americké bombardéry B-2 považované z hlediska přesnosti zásahu za výkřik poslední techniky zasáhly mimo jiné i čínskou ambasádu v Bělehradě.  Američanům v té souvislosti samozřejmě nevadily civilní oběti ani  materiální škody. Trápila je ztráta prestiže do té doby nepřekonatelných bitevních letounů.  Nakonec se výrobce letadel odpovědnosti zbavil: byl učiněn závěr, že trefu do čínského velvyslanectví nezavinila letecká technika, nýbrž chybné koordináty předané pilotům americkou CIA –rozvědka USA vzetím odpovědnosti na sebe jako tradičně posloužila špinavé věci.

To, že Albrightová, náležející do clintonovské kamarily neomarxistických globalistů podporovaných osobami typu George Sorose, své účasti na válečných zločinech v Srbsku do současnosti jakkoli neželí, není ostatně vůbec překvapivé. O jakou se jedná osobnost názorně dokládá například její chování z doby, kdy byla americkou velvyslankyní při Spojených národech. V roce 1996 se jí moderátorka pořadu 60 minutes americké televize CBS  Lesley Stahlová tázala, zda embargo uvalené Spojenými státy po válce v Zálivu na Irák stálo za těch půl milionu mrtvých iráckých dětí, jež sankcím padly za oběť. Svůj odporný charakter Albrightová tehdy vyjádřila před celým světem bezskrupulózní odpovědí, že uvedené dětské oběti za to stály! Embargo totiž dle madam Albright zabránilo tomu, aby američtí chlapci museli v devadesátých letech minulého století v Iráku nadále bojovat.

O slavení 20. výročí vstupu ČR do NATO jsem se zmínil pouze proto, že velkolepá pocta, které se na oslavách madam Albrightové dostalo, nepokrytě vyjádřila, že české politické elity i  20 let po bombardování Srbska s tímto válečným zločinem souhlasí, končí komentář Jaroslav Hošek.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)