Svátek má: Agáta

Politika

Velikost textu:

Před 81 lety byla podepsána Mnichovská dohoda

Před 81 lety byla podepsána Mnichovská dohoda

Připojení pohraničních území Československa k nacistickému Německu a vystěhování českého obyvatelstva z pohraničí, to byla Mnichovská dohoda.

Signatáři mnichovské dohody
30. září 2019 - 08:40

Mnichovský diktát představitelé světových mocností podepsali 29. září 1938 na konferenci v Mnichově. Od této jedné z nejtragičtějších momentů země uplynulo 81 let.

"Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, jíž bylo dosaženo, na odstoupení sudetoněmeckého území, na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení... Vyklizování započne 1. října...bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli zařízení. Československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení."

Těmito slovy začínala Mnichovská dohoda z 29. září 1938, v níž evropské mocnosti zastoupené britským ministerským předsedou Nevillem Chamberlainem, francouzským premiérem Édouardem Daladierem, kacléřem Adolfem Hitlerem a italským vůdcem Benitem Mussolinim vyjádřily souhlas se záborem pohraničí. Z dohody vyplývalo, že Československo musí do 10. října odstoupit pohraniční území státu následujícím zemím: Sudety Německu, východní část české oblasti Těšínska Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku.

Tehdejší Československo přišlo o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7000 Židů. Vyklizení pohraničí se týkalo především československé armády a státních úřadů. Jejich odchodem ztratilo neněmecké obyvatelstvo jakoukoliv ochranu. Německá armáda překročila československé hranice 1. října ve 14.00, tedy pouhé dva dny po podpisu dohody.

Mnichovská konference či spíše diktát byla výsledkem politiky takzvaného appeasementu (usmiřování), kterou ve třicátých letech v Evropě praktikovala Francie a Anglie. Cílem této politiky bylo zabránit dalšímu vojenskému konfliktu, který v té době hrozil, a "uspokojit" německé požadavky. Tento postup však paradoxně válku jen uspíšil.

Zástupci československé strany byli sice na konferenci osobně přítomni, ale k samotnému jednacímu stolu nebyli přizváni. V tuzemsku se proto vžilo označení: "O nás, bez nás!" Československá vláda Mnichovský diktát akceptovala o den později, 30. září. Přijetí dohody znamenalo pro Československo de facto likvidaci státní suverenity a demokracie. Edvard Beneš, tehdejší prezident, abdikoval a odešel do exilu v Londýně.


Uzavření dohody předcházela několikaměsíční kampaň nacistického Německa a Henleinovy Sudetoněmecké strany proti Československu pro údajný útisk tří milionů Němců v českém pohraničí. Tato demagogická kampaň, spojená s hrubým nátlakem na československou vládu a neustálým stupňováním ultimativních požadavků směřovala k vnitřnímu rozložení, mezinárodní izolaci a posléze k faktické likvidaci ČSR.

(rp,mfx,foto:arch.)