Prezident Spojených států amerických Joe Biden varoval v uplynulých dnech Moskvu před použitím jaderných zbraní. A zatímco média v Americe řeší, zda ruský prezident Vladimir Putin blafuje, nebo své výhrůžky myslí vážně, běžní Američané žijí svými vlastními problémy. Inflací či vysokou zločinností. Listopadové americké volby by tak mohly přinést v postojích Ameriky vůči konfliktu na Ukrajině velký zlom.

Začíná se ukazovat, že Američané vnímají válku na Ukrajině jako konflikt v dalekém zámoří, který se jich přímo netýká. A pozornost, kterou válce věnují, postupně klesá.

Ukázal to například čerstvý průzkum organizace Pew Research Center z konce minulého týdne. "Američanům oproti stavu na jaře dělá menší starost, že by Rusko mohlo porazit Ukrajinu a že by se válka mohla rozšířit do dalších zemí," stojí v hodnocení průzkumu. Na jaře se rozšíření konfliktu bálo 60 procent dotázaných, nyní jsou to jen čtyři z deseti Američanů.

Šest týdnů před listopadovými volbami do Kongresu je navíc americká veřejnost zaujata hlavně domácí politikou. Deník Washington Post do svého posledního průzkumu předvolebních témat vůbec nezařadil zahraniční politiku nebo konkrétně válku na Ukrajině.

Podle tohoto šetření dělají Američanům před volbami největší starosti stav ekonomiky, otázka interrupcí, vysoká inflace či vzdělávání a imigrace. Válka na Ukrajině, pokud se nestane něco zcela mimořádného, bude ve volbách jen velmi okrajovým tématem.

Výsledek kongresových voleb může mít vliv i na to, jak silná a setrvalá bude další podpora USA pro Ukrajinu. Pokud se potvrdí dosavadní předpovědi a analýzy a opoziční republikáni ve volbách převezmou většinu ve Sněmovně reprezentantů, dolní komoře Kongresu, může být americká pomoc Kyjevu osekána, nebo dokonce zastavena.

Pro Kyjev by to přinejmenším znamenalo nejistotu, jak dlouho se ještě může na Spojené státy americké spolehnout. Pod vlivem exprezidenta Donalda Trumpa je část republikánské voličské základny a také republikánů v Kongresu zdrženlivější a skeptičtější k americké pomoci pro Ukrajinu, než jsou demokraté současného prezidenta Joe Bidena.

Členové republikánského vedení ve sněmovně odmítli potvrdit, že Kongres by pod jejich vedením pokračoval v dosavadní masivní podpoře Kyjeva. "Mnoho členů (sněmovny) chce vidět více zodpovědnosti na straně ministerstva obrany a více se soustředit na skutečné hrozby," uvedl před dvěma týdny Steve Scalise, druhý nejvyšší zástupce republikánů ve Sněmovně.

Někteří republikáni chtějí důsledněji kontrolovat, jak je vojenská a finanční pomoc pro Ukrajinu využívána a utrácena. Dalším a zdaleka nejvážnějším důvodem je ovšem názor nemalé části republikánských voličů, že USA mají samy dost svých problémů, než aby utrácely peníze daňových poplatníků v zámoří. A nejhlasitějším propagátorem tohoto postoje je právě republikánský  exprezident Donald Trump.

Od svého odchodu z prezidentského úřadu se Trump ke svým výpadům proti americkému angažmá v zámoří vrátil. Jde tvrdě proti celé zahraniční politice současného prezidenta Joe Bidena - a to včetně jeho pomoci pro Ukrajinu.

Velký vliv na názor části republikánské základny mají také média, například televize FOX News. Její moderátor Tucker Carlson (jeho talk show je v USA v současnosti nejsledovanějším pořadem svého druhu, pozn. redakce), opakovaně hovoří o tom, že podpora Ukrajiny je proti americkým zájmům.