Svátek má: Alžběta

Politika

Velikost textu:

Roček: Další mrtvý v Afghánistánu čili nic zvláštního (se neděje)

Roček: Další mrtvý v Afghánistánu čili nic zvláštního (se neděje)

Afghánistán se stává pro Čechy dočasně zajímavým. Již potřetí v druhém pololetí 2018 se bude psát o českých hrdinech.

František Roček
23. října 2018 - 06:20

V afghánské provincii Herát v pondělí padl český voják a další dva vojáci byli zraněni. K útoku na vozidlo české jednotky došlo v pondělí dopoledne. Ale ve skutečnosti se o nic zvláštního nejedná, protože takových útoků ještě bude více, píše v komentáři pro Prnizpravy.cz František Roček.

V srpnu při sebevražedném útoku na východě Afghánistánu zabil atentátník tři české vojáky, minulý týden ve středu při výbuchu nálože v autě bylo zraněno 5 z 6 českých vojáků jedoucích v koloně v obrněném autě. Jeden má těžká zranění.

Průběžný mejdan

Že počet mrtvých a zraněných českých vojáků se v Afghánistánu v roce 2018 zvyšuje, na tom není nic divného.

Většina amerických vojáků z Afghánistánu odešla, zůstal jenom malý kontingent hasičů katastrof, kteří mimo to se snaží cvičit afghánské vojáky a policisty. Proto vzrůstá význam malých vojenských kontingentů z jiných států. Z amerického letectva se stávají permanentní bombardovací taxikáři.

Situace se nezlepší, protože jednotky NATO jsou v Afghánistánu v podobné situaci jako v 80. letech sovětské jednotky. Přitom v boji proti Sovětům afghánští partyzáni měli proti dnešním velkou výhodu. Měli od Američanů přenosné protiletadlové střely.

Kontingent NATO má absolutní leteckou a technickou převahu, absolutní převahu i v technických možnostech zpravodajské techniky. Přitom průběžný mejdan v Afghánistánu je stále nepříjemnější.


Obklíčené silnice

Alianční vojáci jsou defacto obklíčeni na základnách. Po zkušenostech ze sovětského angažmá je pro jednotky NATO důležité, aby jejich základny měly letiště, a mohly být zásobovány i v obklíčení, pokud by byly zablokovány silniční trasy.

Proto se nemůžeme divit, že při kontrole bezpečné průjezdnosti silnic ve středu 17. října 2018 krátce před půl třetí odpoledne 4,3 kilometry od základny Bagrám, kam se vojáci vraceli z kontroly, se ozvalo „bum“. Vybuchlo auto se zhruba 200kilogramovou náloží při míjení obrněného vozidla s 6 českými vojáky.

Vůz kategorie MRAP je konstruován tak, aby jeho posádka přežila výbuch nastražené nálože. Vojáky zranila tlaková vlna, která odhodila a převrátila jejich auto.

Kde talibánské auto napěchované výbušninou exploduje bylo otázkou náhody, když projíždělo v protisměru kolem vojenské kolony. Brigádní generál Štefan Muránský kolonu popisoval takto: V čele jelo vozidlo Američanů s válcem před vozem, který dokáže zneškodnit nástražné výbušné systémy. Celkem českých vozidel bylo šest, afghánská dvě a jedno bylo americké.

Nahodilá samozřejmost

Srpnová smrt českých vojáků byla nahodilá, stejně jako zranění vojáků v koloně vozidel. Stejně jako v pondělí smrt a zranění v provincii Herát. Vojáci ve všech případech měli smůlu.

V srpnu měli smůlu protože, procházeli uličkou vhodnou k odpálení sebevražedného atentátníka. Vojáci v autě měli smůlu, že zkontrolovali bezpečnost silnic a vraceli se zpět na základnu. Mezitím si na ně počíhal talibánský řidič – sebevrah. Výbuch smetl ze silnice jedno z aut v koloně – v autě jeli Češi. O pondělním útoku na vozidlo, při kterém jeden náš voják zemřel, se sice dozvíme podrobnosti, ale nic nového. Prostě někdo byl opět náhodou ve špatný čas na špatném místě.

Prostě to byly běžné problémy v důsledku nemožnosti zajistit bezpečnost afghánského prostoru podle představ velitelů NATO.

Beznadějná mise

Kolem roku 2010 pod vedením NATO sloužilo v Afghánistánu více než 120 tisíc vojáků, pár desítek tisíc vojáků přímo podléhajících Pentagonu a nikdo se nešířil tím, že tam působilo více než 30 tisíc contractors – žoldnéřů, čili zaměstnanců soukromých firem, najatých Pentagonem nebo přímo Afghánci, ale prostřednictvím Pentagonu či CIA.

Oficiálně USA odešly z Afghánistánu v roce 2014, přesto tam ponechaly vojáky poslední záchrany – oficiálně jsou uváděna různá čísla, ale počet se pohyboval mezi 10 a 15 tisíci vojáky. Udržovat afghánskou armádu a policii při životě pomáhají v rámci výcviku i tisíce vojáků zemí NATO, včetně českých. Od 5 000 jistě porostou přes hranici 8 000 osob. Přesto afghánské vládní síly (a tudíž i jejich spojenci) už ztratili (podle údajů z roku 2017) kontrolu nad více než třetinou území státu, ale stále více zdrojů uvádí již přes 50% území.

Loni jsem v knize „Bombardovat nemocnice je normální“ (AOS publishing 2017, v kapitole „2.1. Poučení z krizového vývoje v Afghánistánu“) na téma Afghánistánu uvedl:
„Padne kolem roku 2020 prozápadní vláda v Afghánistánu? Autor knihy to předpokládá. Otázkou je, zda tento stav lze zpomalit. Vyslání posil, zhruba 4 000 dalších amerických vojáků avizované prezidentem Trumpem v srpnu 2017, může prodloužit přežívání současné afghánské vlády za rok 2020. Měli by pomáhat hasit katastrofální problémy na bojišti. Tím lze prodloužit přežívání současné prozápadní afghánské vlády na omezeném prostoru o několik let…“

Již se nejedná o nic jiného, než udržovat současné status quo do doby než se Čína, USA, Pákistán a Rusko, spolu s Íránem a Indií, dohodnou s Tálibánem na formě spolupráce (převzetí moci), která by byla (alespoň trochu) výhodná též pro USA.

Češi v rámci aliančního vlezdoprdelismu budou zbytečnou fázi přežívání v Afghánistánu dále podporovat, až do hořkého konce.

Neboť české vládní alias armádní plány předpokládaly vyslání nové jednotky do provincie Lógar, kde mají Češi cvičit speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kvůli pomoci s výcvikem afghánských vojáků.

Inventura smutku
  • V říjnu (4.10.2018) zahynul americký voják (23) v provincii Helmand, teď čerstvě Čech v Herátu.
  • Dva američtí vojáci (32, 42) v září zemřeli v provincii Bagram a Logar, v srpnu zemřel americký voják (36) v provincii Helmand, do statistik za srpen patří i naši tři čeští vojáci (25, 28, 36), v červenci jeden Američan (32) zemřel v provincii Paktika a další (20) v Uruzgan. V dubnu a v lednu po jednom Američanovi (22, 34) je ve statistikách úmrtí v provincii Nangahar.
  • Od začátku angažmá USA a potom i států NATO v Afghánistánu Američané ztratili (do 21. října 2018) 2414 vojáků, pilní kamarádi z Velké Británie 455 osob, další spojenci 686 osob, celkem 3 555 mrtvých. K tomu je třeba připočítat nově + 1 Čech z 21. října.
  • Podle oblasti či provincii, kde došlo k úmrtí českých vojáků, tento týden 1 úmrtí v Herátu, předtím tři Češi zemřeli v oblasti Khalazai (provincie Charikar), jeden na následky zranění v Praze, jeden v olomouckém špitále, tři v oblasti letecké základny Bagram, další po jednom v oblasti Wardak, Logar, Girishk a Fajzabad.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)