Svátek má: Vojtěch

Politika

Velikost textu:

Roček: Nobelovu cenu míru dostane kdejaký hejhula. Nechcete ji také?

Roček: Nobelovu cenu míru dostane kdejaký hejhula. Nechcete ji také?

Prezident amerických úředníků v Bílém domě Donald Trump byl dojatý, že ho jihokorejský kolega prezident Mun Če-in navrhl na Nobelovu cenu za mír.

Nobelova cena
3. května 2018 - 09:20

Ono se to v Jihokorejsku (kousek od Japonska) nosí, protože již předtím jihokorejském prezidentovi Kim Te-džungovi dali také Nobelovu placku jenom proto, že si v roce 2000 popovídal s tehdejším severokorejským diktátorem Kim Čong-ilem. KOmentuje pro Prvnizpravy.cz František Roček.

Stručně řečeno Trump by měl dostat Nobelovku za to, že vyděsil severokorejského diktátora tak, že si dal rande s jihokorejským prezidentem, a mluvili o jaderném odzbrojení.

Jenže, to má háček. V článku Americká válečná paralympiáda láká jsem dříve uvedl, že Severokorejci rozvíjeli intenzivně jaderné a raketové programy, protože měli v roce 2017 pojistku:

Jihokorejský Pchjongčchang se připravoval, že v únoru 2018 bude dějištěm XXIII. zimních olympijských her. Zimní olympiáda není o sportu, ten je nepodstatný. Jde především o ohromný zábavní byznys. Severokorejský předpoklad, že kvůli olympiádě bude v oblasti klid, potvrdil jihokorejský prezident, když dopředu toužil, že by rád viděl severokorejské sportovce na zimní olympiádě.

Proto hlavním vítězem olympijského obchodního tělocviku je KLDR. V roce 2017 uskutečnila KLDR svou raketovou a jadernou olympiádu a uvedla se do dvorany slávy jaderných mocností. Pokud vedení KLDR bude jednat racionálně, když získalo v roce 2017 mediální status jaderné mocnosti, nemusí v roce 2018 provokovat okolí nadbytečnými jadernými a rakeťáckými exhibicemi.

Dohodli se, že se dohodnou

Tím, že severokorejský šéf Kim Čong-un souhlasil se schůzkou s jihokorejským prezidentem, se naplnil předpoklad Kim Čong-una, že Jihokorejci budou rádi, když se obě strany dohodnou, že se na něčem dohodnou. Také se dohodli, že se na něčem dohodnou. Jenom, že  slibem korejského poloostrova bez jaderných zbraní nezarmoutíš.Je to jenom slib.

Jestli skutečně dojde k nějaké dohodě záleží na setkání severokorejského Kim Čong-una a amerického Trumpa. Kim Čong-un jistě nabídne něco, co ho nebude skoro nic stát a v podstatě prdlajs pro odzbrojení udělá. Ale bude to mediálně atraktivní, aby byl Donald Trump spokojen.

Severokorejec by musel být padlý na hlavu, aby se vzdal jaderného programu. Všichni alespoň trochu příčetní komentátoři sborově říkají, že jsou to jaderné zbraně, které ochraňují severokorejský režim, aby jeho činovníky nečekal osud, který byl naordinován Saddámu Husajnovi.

Obamovská ostuda

Na druhou stranu proč by neměl dostat Donald Trump Nobelův mírový metál?

Americký prezident Barack Obama dostal cenu v roce 2009 a dostal ji prokazatelně za nic. Teprve koncem ledna 2009 nastoupil do úřadu a kromě standardních politických keců nepřispěl k ničemu.

V souvislosti s tím není od věci připomenout dubnovou návštěvu v roce 2009 v Praze, kde měl Obama fantasmagorický projev: Vyzval všechny státy, aby ukončily jaderné zkoušky, a naplánoval si do čtyř let dostat pod kontrolu černý trh s jaderným materiálem. Jeho „odvážný“ návrh korunovala Severní Korea raketou - pokusem vypustit na oběžnou dráhu satelit. Obama tehdy v Praze v rámci utopické vize (slibem nezarmoutíš) povídal: „…země s jadernými zbraněmi budou usilovat o odzbrojení, země bez jaderných zbraní si je nebudou opatřovat a všechny země mohu mít přístup k mírovému využití jaderné energie.“

Dodnes není jasné proč dostal v roce 2009 Obama Nobelovu cenu. Stejné to je s touto cenou v roce 2017 skupince, která si říká „Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní“ (ICAN). Dostala ji prý za podporu úsilí OSN o dojednání dohody zakazující tyto zbraně.

Prý ICAN ocenění dostala za upozorňování na „katastrofické humanitární důsledky jakéhokoliv použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu takových zbraní“, kvokala předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová ve zdůvodnění rozhodnutí. Ale o tom, že  jsou atomovky zdraví nebezpečné víme od roku 1945, takže o co se jedná?

Bláboly šéfky ICAN Beatrice Fihnová, že: „Jaderné zbraně jsou ilegální. Hrozba použitím jaderných zbraní je ilegální. Držení, vlastnění jaderných zbraní a vývoj jaderných zbraní jsou ilegální a musí být zastaveny,“ jsou jenom pozérstvím.

Lze pochopit, že udělení Nobelovy ceny protijaderným blouznivcům uvítaly přeživší japonské oběti bombardování. Pokud tomu tleskal generální tajemník OSN António Gutterez, je to jenom póza divného člověka, který podporuje nelegální migraci do Evropy. Pokud se nad tím rozplývala šéfka evropské diplomacie Federica Mogherini, je to jenom další důkaz její naivní  nekompetentnosti. Takže, proč by nemohl Nobelovu mírovou placku dostat americký Donald?

Udělit Obamovi Nobelovu cenu míru bylo chybou!

Odzbrojovací iluze

Prezident Obama neměl možnost nic zvrátit. Pouze rozhodl o několika viditelných odzbrojovacích krocích v jaderné oblasti, ale nebyly to ve skutečnosti odzbrojovací kroky.

Prezident Georgie Bush starší již v roce 1991 rozhodl, aby námořníci nechali stáhnout z ponorek jaderné varianty střel Tomahawk, protože vzhledem k politické situaci bylo jasné, že nebude důvod jejich existencí na ponorkách někomu hrozit. V roce 1992 skončily ve skladech, kde zůstaly do roku 2013. Tehdy v rámci své odzbrojovací pověsti prezident Obama rozhodl o jejich sešrotování. Byla to spíše propagandistická taškařice než co jiného. Námořnictvo proti tomu neprotestovalo, neboť jaderné Tomahavky od roku 1991 neprošly modernizací. Po dvaceti letech nechal Obama zlikvidovat vlastně staré železo…

Zároveň ale v roce 2009 bylo rozhodnuto o nasazení systému protiraketové obrany Aegis na válečných lodích v rámci jaderného „přetahování“. Kromě toho za Obamy modernizovaly USA jaderný arzenál. Výrobu modernizovaných hlavic Američané zahájili v září 2008 a první bojová hlavice byla dodány námořnictvu v únoru 2009. Tato strategie podle analytiků z akademického časopisu Bulletin of the Atomic Scientists podkopává strategickou stabilitu ve světě. Přestože se Obamova administrativa snažila veřejnosti tento nákladný program vykreslit jako úsilí o zdokonalení amerických jaderných hlavic, ve skutečnosti několikanásobně zvýšila jejich smrtící potenciál.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)