V české politice se schyluje k zásadní změně ve vztahu státu k politickým neziskovým organizacím. Rodící se vláda totiž plánuje „transparentní financování neziskových organizací“, aby se skončilo s dosavadní praxí, kdy „halíře dělají talíře a tohle jsou talíře dohromady za miliardy“. Nový systém má odhalit, kam skutečně proudí veřejné peníze, a ukázat, které organizace za charitativní činností skrývají politické nebo ideologické cíle.
Cílem je vytvořit centrální registr všech dotací poskytovaných z veřejných rozpočtů, tedy nejen ministerstev, ale i krajů a obcí. Každá organizace, která bude přijímat finance od státu, bude muset nově jasně zveřejnit účel využití prostředků a v případě, že se věnuje politické nebo aktivistické činnosti, bude to muset uvádět otevřeně. „Není možné schovávat politické ambice za charitu,“ prohlašájí zástupci nové koalice.
Podle kritiků současného systému se v oblasti dotací pro neziskový sektor vytvořila síť organizací, které z veřejných prostředků čerpají stovky milionů korun ročně, aniž by bylo zřejmé, jaký skutečný prospěch přinášejí společnosti. Některé z nich přitom otevřeně ovlivňují veřejnou debatu, vstupují do politických kampaní nebo se podílejí na prosazování ideologických postojů. To vyvolává otázky, zda by takové činnosti měly být financovány z peněz daňových poplatníků.
Stát přitom čelí alarmujícím rozpočtovým problémům, kdy např. ve státním rozpočtu na příští rok chybí desítky miliard korun, například na školství, zdravotnictví či důchodový systém. Přesto část veřejných prostředků končí u organizací, jejichž projekty bývají podle odborníků často „nesmyslné, formální a bez reálného dopadu“. Zástupci koalice ANO, SPD a Motoristů proto argumentují, že je nezbytné stanovit jasná pravidla a ukončit éru neprůhledného přerozdělování dotací.
Připravovaný zákon by měl rovněž zpřísnit dohled nad neziskovkami, které jsou financovány ze zahraničí. Tyto subjekty budou muset uvádět zdroj svých příjmů a případné zahraniční dárce. Podle autorů návrhu nejde o omezování svobody sdružování, ale o posílení důvěry veřejnosti.
„Domníváme se, že občané – daňoví poplatníci – mají plné právo vědět, kdo je příjemcem části jejich peněz a rovněž tak i to, kdo za veřejné peníze nejrůznějšími způsoby a často skrytě ovlivňuje vládní a parlamentní agendu, směřování země, veřejnoprávní média a částečně i volební výsledky,“ uvedl pro Parlamentní listy Tomáš Doležal, poslanec a spoluautor programu.
Odpůrci návrhu varují před stigmatizací neziskového sektoru a zpochybňují pojem „politická neziskovka“. Přesto se ale zdá, že společenská poptávka po větší kontrole a efektivitě využívání veřejných peněz je dnes silnější než kdy dříve.
Debata o financování neziskových organizací se tak stává jedním z klíčových politických témat. Ukazuje totiž nejen otázku transparentnosti a odpovědnosti, ale i širší problém priorit státu v době, kdy se rozpočtový deficit prohlubuje a na základní služby občanům se hledají peníze stále obtížněji.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
