Svátek má: Helena

Politika

Velikost textu:

"Sovětská verze moderní historie". Informace BIS nebo rusofobie?

"Sovětská verze moderní historie". Informace BIS nebo rusofobie?

V současné době se stala významným tématem společensko-politické diskuze Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017.

Ilustrační foto
11. prosince 2018 - 03:20

Zmnožovat hlasy živé diskuze na toto téma nemám v úmyslu. Chci jen krátce upřít pozornost na jednu část  uvedené zprávy a zamyslet se nad ní z hlediska toho, odpovídá-li legálním kompetencím české kontrarozvědky, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Hošek.

Tomu, kdo výroční zprávu četl pozorně, jistě neunikla na straně sedmé v části 2.2. nazvané „Kontrarozvědná činnost“ poznámka pod čarou č. 2; v ní Bezpečnostní informační služba uvádí: „Sovětský svaz prohrál studenou válku, ale sovětskou propagandu nikdo neporazil a její kontinuální vliv nenarušil. Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury (národní obrození). Trvající vliv sovětské propagandy a fakt, že Rusové ovládají moderní dějiny (Orwell: Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá současnost, ovládá minulost.), tvoří základ pro současné ruské vlivové operace všeho druhu a tedy i hybridní strategie.“

Nebudu se u výroční zprávy pozastavovat nad významovým splýváním pojmů „sovětská propaganda“ a „ruské vlivové operace“.  Známo, že takto hovoří pouze zarputilí rusofobové. S jazykem výroční zprávy kontrarozvědné služby státu vyžadujícím exaktní vyjadřování to nemá nic společného. Chci se zabývat tím, jak se ve zprávě hovoří o zasažení školní výuky (cit.) „sovětskou verzí moderních dějin“.  Tato část skromně se choulící ve zprávě na stránce 7 zcela dole totiž svým významem výrazně přesahuje to, co se obvykle píše v poznámce pod čarou.

Dle zákona č. 153/94 Sb., o zpravodajských službách spočívá kompetence BIS především (mimo jiné) v zabezpečování informací o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky a o zpravodajských službách cizí moci. Jak sama publikuje na svých webových stránkách (Poslání, zásady a krédo), posláním BIS je chránit stát – a v důsledku každého občana – před nejzávažnějšími anticivilizačními riziky. Bezpečnostní informační služba získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace o rizicích ohrožujících bezpečnost a strategické zájmy České republiky, demokracii a svobodu. Práce BIS dle vlastních slov nekončí jen pouhým upozorněním. Úkolem kontrarozvědky je hrozbám předcházet a nebezpečí eliminovat. V části „Jak pracujeme“ BIS uvádí, že „odhaluje, popisuje a snaží se otupovat případná nebezpečí v předstihu. A to na rozdíl od policie, která vstupuje do hry až v okamžiku, kdy je trestný čin spáchán“.


Položme si nyní otázku, zda zjištění, že česká školní výuka historie je negativně zasažena sovětskou verzí moderních dějin, představuje ve smyslu zákona o zpravodajských službách informaci o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům.  Je to možné, pokud ovšem BIS považuje za zdroj kontrarozvědných poznatků státem aprobované školní osnovy. V takovémto případě je však relevantní prozradit, jaká měřítka BIS pro takovýto druh kontrašpionáže používá (jaký je dle názoru BIS ideální základ pro výuku moderních dějin?).

Domnívám se však, že poznámka, jako je ta, která je uvedena pod čarou Výroční zprávy BIS 2017 za zpravodajskou informaci považovat v podmínkách právního státu nelze. V něm rozvědná služba nemůže plnit výkonné funkce orgánu státní správy. S tím je nepochybně v rozporu, osobuje-li si kontrarozvědka - jak se stalo ve výroční zprávě BIS - hodnotit úroveň pedagogické činnosti z pozice jakési ideologické inkviziční školní inspekce.

Připomeňme v té souvislosti, co bylo po roce 1989 kritizováno u činnosti Státní bezpečnosti. Za záporné se považovalo, že tehdejší politická policie „umožňovala … utvářet politiku v korytech komunismu.“ (Pavel Žáček, Komunistická politická policie, ČR 24, 24.6.2010).

Budeme-li se nad konstatováním uvedeným v poznámce pod čarou č. 2 Výroční zprávy BIS za rok 2017 zamýšlet ve světle kritiky řečené na adresu StB ústy dnešních demokratických představitelů, jistě se neubráníme otázce, do jaké míry jsou tendence současné kontrarozvědky utvářet politiku – jen v jiných korytech - odlišné, končí komentář Jaroslav Hošek.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:mp)